9 C 135/2024-19 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobu ze dne 30. 4. 2024 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 16 083 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , byla dne 16. 3. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, . Na základě této smlouvy byla žalovanému právní předchůdcem žalobkyně poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 15 168 Kč (9 817 Kč na řádném úroku, 1 500 Kč za zpracování zápůjčky, 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení), a to v 65týdenních splátkách po 495 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost řádného splácení, zaplatil pouze částku 16 035 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023.2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručováno na adresu dle § 46b písm. a) o. s. ř., zásilka byla doručena dnem 14. 10. 2024 dle § 50 odst. 1 o. s. ř. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o. s. ř., jednal soud a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. Jednáno bylo zároveň v nepřítomnosti žalobkyně i jejího právního zástupce, když tento se z jednání soudu omluvil.3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.4. Dne 16. 3. 2020 byla mezi společností , právnická osoba, jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (v přílohách žaloby). Na základě této smlouvy věřitel žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 15 000 Kč s úrokem 88 % ročně. V souvislosti s touto skutečností se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli souhrnný poplatek ve výši 15 168 Kč (9 817 Kč na úroku, 1 500 Kč za zpracování úvěru a 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení). Celkovou částku 30 168 Kč s připočtením pojistného ve výši 1 950 Kč se žalovaný zavázal věřiteli zaplatit v 65týdenních splátkách po 495 Kč.5. Ze strany původního věřitele byla před uzavřením smlouvy prověřena úvěruschopnost žalovaného na základě informací žalovaným poskytnutých v rámci žádosti o úvěr a k tomu předložených dokladů (výplatní pásky) – zákaznická karta č. l. 24–25 e-spisu).6. Dne 21. 9. 2023 byla mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní uzavřela smlouva o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni byly postoupeny pohledávky postupitele vzniklé ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze č. , hodnota, této smlouvy (č. l. 26-36 e-spisu). Pohledávka za žalovaným je obsažena v příloze č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 41 e-spisu).7. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalovaný proti právním předchůdcem žalobkyně poskytnutému úvěru ve výši 15 000 Kč zavázal během 65 týdnů vrátit celkovou částku 30 168 Kč při sjednané úrokové míře ve výši 88 % ročně.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Judikaturou Nejvyššího soudu ČR bylo na základě judikatury Ústavního soudu dovozeno, že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je namístě exekuci zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. bez ohledu na pasivitu dlužníka (sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ); uvedené závěry je třeba aplikovat rovněž při posouzení dané věci (pokud nesoulad plnění přiznaného exekučním titulem s dobrými mravy představuje takovou jeho vadu, která odůvodňuje zastavení exekuce bez dalšího, je dle názoru soudu závěry této judikatury nutno vztáhnout rovněž na řízení nalézací, v rámci kterého je exekuční titul vydáván).11. V daném případě byla v úvěrové smlouvě sjednána úroková sazba 88 % ročně. Ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi ARAD vyplývá, že obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy (březen 2020) průměrně 8,15 % ročně (č. l. 11). Na základě uvedeného lze uzavřít, že úrok ve výši 88 % ročně několikanásobně (více než 10x) převyšuje obvyklou úrokovou sazbu. Úrok sjednaný v této výši proto soud považuje z důvodu nepřiměřenosti za nemravný a v důsledku tohoto ujednání o něm za absolutně neplatné dle § 588 o. z. Na nemravnosti smlouvou sjednaného úroku nemění nic skutečnost, že v rámci řízení byl tento úrok žalobkyní uplatněn již v nižší než sjednané výši, konkrétně ve výši 22,68 % ročně. Za situace, kdy celková částka, kterou se žalovaný během cca 17 měsíců zavázal i v případě řádného splácení původnímu věřiteli vrátit, představuje více než dvojnásobek částky žalovanému na úvěru poskytnuté, zakládají dle názoru soudu veškeré smlouvou sjednané platební povinnosti žalovaného ve svém souhrnu nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Proto soud uzavřel, že smlouva o úvěru ze dne 16. 3. 2020 je dle § 588 o. z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to jako celek. Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je tedy v tomto směru nerozhodné, že žalovaný s podmínkami smlouvy souhlasil. K neplatnosti předmětného právního jednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaný neplatnosti v řízení dovolal.12. Důsledkem závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je, že finanční prostředky byly žalovanému ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuty bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., práva a povinnosti stran je proto třeba vypořádat podle pravidel bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.). Žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel částku 15 000 Kč, zaplacena z jeho strany byla dle tvrzení žalobkyně částka 16 035 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný již zaplatil částku vyšší, než jaká mu byla bez právního důvodu poskytnuta, k zaplacení na bezdůvodném obohacení proto nezbývá nic. Z uvedeného důvodu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.13. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a měl by tak mít právo na plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že právo na jejich náhradu se mu nepřiznává.