9 C 22/2024-21 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 12. 6. 2023 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 25 258,88 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím (z toho částky 2 420,83 Kč na smluvní pokutě), a to z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, , uzavřené dne 1. 8. 2021 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, . Na základě úvěrové smlouvy byla žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta částka 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s celkovou částkou 25 776 Kč (kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek). Celkovou částku 55 776 Kč se žalovaná zavázala zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč se splatností poslední splátky ke dni 1. 10. 2022. Žalovaná porušila svou povinnost řádného splácení, zaplatila pouze částku 14 752 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022.2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručováno na adrese dle § 46b písm. a) o.s.ř., zásilka byla doručena dnem 15. 4. 2024 dle § 50 odst. 2 o.s.ř. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o.s.ř., jednal soud a rozhodl v její nepřítomnosti, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.4. Dne 1. 8. 2021 byla mezi společností , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena na základě žádosti žalované ze dne 28. 7. 2021 (v přílohách žaloby) smlouva o úvěru č. , číslo, (v přílohách žaloby). Na základě této smlouvy věřitel žalované poskytl finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. V souvislosti s touto skutečností se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli částku 25 776 Kč (2 888 Kč na úroku, 14 700 Kč za poskytnutí úvěru, 2 788 Kč za vyhodnocení úvěru, 5 400 Kč za hotovostní inkaso). Celkovou částku 55 776 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli ve 14 splátkách po 3 984 Kč měsíčně. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 30 000 Kč v hotovosti převzala.5. Ze strany původního věřitele byla žalované dopisem ze dne 9. 2. 2023 (v přílohách žaloby) oznámena skutečnost, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2023.6. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalovaná proti poskytnutému úvěru ve výši 30 000 Kč zavázala vrátit během 14 měsíců celkovou částku 55 776 Kč, RPSN činila 272,44%.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Judikaturou Nejvyššího soudu ČR bylo na základě judikatury Ústavního soudu dovozeno, že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je namístě exekuci zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. bez ohledu na pasivitu dlužníka (sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, 20 Cdo 3811/2019, 20 Cdo 2884/2019, 20 Cdo 75/2020); uvedené závěry je třeba aplikovat rovněž při posouzení dané věci (pokud nesoulad plnění přiznaného exekučním titulem s dobrými mravy představuje takovou jeho vadu, která odůvodňuje zastavení exekuce bez dalšího, je dle názoru soudu závěry této judikatury nutno vztáhnout rovněž na řízení nalézací, v rámci kterého je exekuční titul vydáván).10. V daném případě celková částka, kterou měla žalovaná v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, byla téměř dvojnásobná, zaplacena měla být zároveň během 14 měsíců. Byť úroková sazba je smlouvou stanovena na 15%, žalovaná se zavázala zaplatit částku 2 888 Kč na úroku a další částku 14 700 Kč za poskytnutí úvěru. Minimálně částku 17 588 Kč je tak třeba považovat za cenu úvěru, úrok je tak činí 50% ročně. Ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi ARAD vyplývá, že obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy (srpen 2021) průměrně 7,67 % ročně (č.l. 9). Na základě uvedeného lze uzavřít, že úrok ve výši 50% ročně několikanásobně (6,5x) převyšuje obvyklou úrokovou sazbu. S ohledem na uvedené dle názoru soudu zakládají veškeré smlouvou sjednané platební povinnosti žalované ve svém souhrnu nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Proto soud uzavřel, že smlouva o úvěru ze dne 1. 8. 2021 je dle § 588 o.z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to jako celek. Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je tedy v tomto směru nerozhodné, že žalovaná s podmínkami smlouvy souhlasila. K neplatnosti předmětného právního jednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaná neplatnosti v řízení dovolala.11. Důsledkem závěru o absolutní neplatnosti smlouvy ze dne 1. 8. 2021 je, že finanční prostředky ve výši 30 000 Kč byly žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuty bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z., práva a povinnosti stran je proto třeba vypořádat podle pravidel bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o.z.). Žalovaná od právního předchůdce žalobkyně obdržela částku 30 000 Kč, zaplacena z její strany byla dle tvrzení žalobkyně částka 14 752 Kč. Na bezdůvodném obohacení zbývá k zaplacení částka 15 248 Kč, povinnost k jejímu zaplacení byla žalované uložena tímto rozsudkem.12. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy ze dne 1. 8. 2021 nelze z jejího obsahu vycházet ani ve vztahu k prodlení žalované. V případě bezdůvodného obohacení se splatnost odvíjí dle § 1958 odst. 2 o. z. od výzvy věřitele k plnění. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovaná byla vyzvána k zaplacení dříve, než se tak stalo v souvislosti s doručením žaloby ke dni 16. 2. 2024, úrok z prodlení z přiznané částky 15 248 Kč byl proto žalobkyni přiznán ode dne následujícího, tedy od 17. 2. 2024, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do částky 7 590,05 Kč spolu s úrokem z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.13. Zamítnuta byla žaloba i co do částky 994,86 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení za období 2. 10. 2022 – 16. 1. 2023, částky 19 180,81 Kč a částky 2 420,83 Kč představující smluvní pokutu, když s ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy ve vztahu k těmto částkám není nárok žalobkyně dán (žalovaná se k jejich zaplacení platně nezavázala).14. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023.15. Žalobkyně byla ve věci úspěšná částečně, byla jí proto přiznána částečná náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 2. o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 1011 Kč, odměna za právní zastoupení 900 Kč (za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (AT) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21% DPH 252 Kč. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně tak představuje částka 2 463 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 60%, neúspěch měla co do 40%. Náhrada nákladů tohoto řízení byla proto žalobkyni přiznána v rozsahu 20%, tedy v částce 493 Kč.16. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§160 odst. 1 o.s.ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení je žalovaná povinna plnit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).