9 C 55/2024-26 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 26. 7. 2023 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 33 311 Kč spolu se v žalobě specifikovaným příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne 1. 6. 2022. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta převodem na účet částka 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 4 875 Kč, celková částka 24 875 Kč byla splatná dne 31. 7. 2022. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 1 244 Kč.2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručováno na adrese dle § 46b písm. a) o. s. ř., zásilka byla doručena dle § 50 odst. 1 o. s. ř. dnem 22. 5. 2024. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o. s. ř., jednal soud a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. Jednáno bylo rovněž v nepřítomnosti žalobkyně i jejího právního zástupce, když tento se z jednání soudu omluvil (č. l. 11).3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.4. Dne 1. 6. 2022 byla mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem uzavřená smlouva o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaný se v souvislosti s touto skutečností zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 875 Kč. Celková částku splatná žalovaným tak činila 24 875 Kč při RPSN 2969 %; částku 24 875 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v případě nevrácení poskytnuté částky 20 000 Kč do 1. 7. 2022, zároveň za situace, kdy plnit bude do (dalších) 30 dnů. Pro případ prodlení žalovaného s plněním závazků dle smlouvy se tento zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (smlouva o zápůjčce v přílohách žaloby).5. Částka 20 000 Kč byla vyplacena na účet č. , č. účtu, specifikovaný ve smlouvě dne 1. 6. 2022 pod variabilním symbolem , var. symbol, – rodné číslo žalovaného (výpis z účtu v přílohách žaloby). Účet č. , č. účtu, byl ke dni 1. 6. 2022 veden na jméno , jméno FO, – žalovaný (sdělení , právnická osoba, . č. l. 13). Částka 20 000 Kč byla vyplacena z účtu žalobkyně (sdělení , právnická osoba, . č. l. 19).6. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které se žalovaný proti žalobkyní poskytnuté zápůjčce ve výši 20 000 Kč zavázal vrátit žalobkyni během jednoho měsíce celkovou částku 24 875 Kč (povinnost k zaplacení této celkové částky vznikla žalovanému počínaje dne 2. 7. 2022), RPSN byla vyčíslena na 2969%.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Judikaturou Nejvyššího soudu ČR bylo na základě judikatury Ústavního soudu dovozeno, že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je namístě exekuci zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. bez ohledu na pasivitu dlužníka (sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, 20 Cdo 3811/2019, 20 Cdo 2884/2019, 20 Cdo 75/2020); uvedené závěry je třeba aplikovat rovněž při posouzení dané věci (pokud nesoulad plnění přiznaného exekučním titulem s dobrými mravy představuje takovou jeho vadu, která odůvodňuje zastavení exekuce bez dalšího, je dle názoru soudu závěry této judikatury nutno vztáhnout rovněž na řízení nalézací, v rámci kterého je exekuční titul vydáván).10. V daném případě se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 875 Kč při splatnosti jednoho měsíce (a jednoho dne) od poskytnutí zápůjčky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky je třeba považovat za cenu poskytnutí finančních prostředků, tedy kapitalizovaný úrok, který tak činí 24,4 % měsíčně. Z uvedeného je zřejmé, že úroková sazba mnohonásobně převyšuje úrokovou sazbu průměrnou, za kterou jsou úvěry bankami běžně poskytovány (v řádu jednotek procent ročně). Smlouvou se žalovaný zároveň zavázal k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně. Smlouvou založené povinnosti tak ve svém souhrnu zakládají nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, proto je smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je tedy v tomto směru nerozhodné, že žalovaný s podmínkami smlouvy souhlasil. K neplatnosti předmětného právního jednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaný neplatnosti v řízení dovolal.11. Důsledkem závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je, že finanční prostředky ve výši 20 000 Kč byly žalovanému ze strany žalobkyně poskytnuty bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., práva a povinnosti stran je proto třeba vypořádat podle pravidel bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.). Žalovaný od žalobkyně obdržel částku 20 000 Kč, zaplacena z jeho strany byla dle tvrzení žalobkyně částka 1 244 Kč. Na bezdůvodném obohacení zbývá k zaplacení částka 18 756 Kč, povinnost k jejímu zaplacení byla žalovanému uložena tímto rozsudkem.12. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy nelze z jejího obsahu vycházet ani ve vztahu k prodlení žalovaného. V případě bezdůvodného obohacení se splatnost odvíjí dle § 1958 odst. 2 o. z. od výzvy věřitele k plnění. Pokud v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně žalovaného k zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vyzvala, když nebyly předloženy žádné doklady o doručení žalobkyní předložených upomínek (sama žalobkyně v podání ze dne 22. 5. 2024 uvádí, že všechny upomínky byly žalovanému zasílány obyčejnými zásilkami), je třeba vycházet z toho, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky v souvislosti s doručením žaloby ke dni 26. 4. 2024; úrok z prodlení z přiznané částky 18 756 Kč byl proto žalobkyni přiznán ode dne následujícího, tedy od 27. 4. 2024, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Jako nedůvodná byla žaloba zamítnuta co do částky 6 119 Kč spolu s úrokem z prodlení za období od 1. 8. 2022 do 26. 4. 2022 z částky 24 875 Kč, úrokem z prodlení od 27. 4. 2024 do zaplacení ze zamítnuté částky 6 119 Kč a dále pro období od 27. 4. 2024 ohledně úroku z prodlení z přiznané částky 18 756 Kč převyšujícím výši zákonnou. S ohledem na závěr o neplatnosti mezi účastníky uzavřené smlouvy musela být žaloba zamítnuta co do částky 2 500 Kč a částky 5 936 Kč, neboť nedošlo ke vzniku platného závazku žalovaného ve vztahu k těmto dílčím nárokům (poplatky za zaslání upomínek, smluvní pokuta).14. Žalobkyně byla v řízení úspěšná částečně, má proto právo na částečnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 1 333 Kč, odměna za právní zastoupení 3 360 Kč [za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT)– převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby po 300 Kč za 1 úkon dle § 14b odst. 1 AT a jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT- doplnění žaloby po 2 460 Kč za jeden úkon dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 AT] a náhrada hotových výdajů 600 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a jeden úkon právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně tak představuje částka 5 293 Kč. Žalobkyně byla úspěšná z 56 %, neúspěch měla co do 44 %. Náhrada nákladů řízení proto byla přiznána v rozsahu 12 %, tedy v částce 635 Kč.15. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen plnit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).