11 C 237/2020-44 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se svým žalobním návrhem doručeném soudu dne 1.9.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 24.828,76 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) byla dne 17.7.2001 uzavřena Smlouva o sporožirovém účtu, na jejímž základě byl zřízen účet č. [bankovní účet], poté došlo k uzavření rámcové smlouvy, jejímž podpisem došlo též k uzavření smlouvy o účtu a smlouvy o kontokorentním úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr (kontokorent) až do výše 10.000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 1 roku od čerpání. Žalovaný porušil sjednané podmínky, když čerpal úvěr ve výši 22.639,27 Kč a nesplatil jej do 1 roku od čerpání. Vzhledem k tomu, že žalovaný přečerpal úvěr nad povolený limit a byl v prodlení se splacením poskytnutého úvěru, předchůdce žalobkyně vypověděla smlouvu o účtu a související dohody a informovala o tom žalovaného dopisem ze dne 1.3.2018. K uvedenému datu činila pohledávka částku 24.282,76 Kč a skládala se z jistiny úvěru 22.639, 278 Kč, nesplacených řádných úroků z úvěru 1.216,80 Kč a zákonných úroků z prodlení 660,80 Kč. Žalobkyně kromě celkové pohledávky požaduje smluvní úroky z úvěru ve výši 18,9 % p.a. z jistiny od 2.3.2018 a zákonných úrok z prodlení z jistiny od 2.3.2018. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.6.2018 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Právní zástupce žalobkyně i žalovaný byli usnesením soudu ze dne 26.1.2021 vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byli poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Zástupce žalobkyně ani žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslali své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníku předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalovaného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.6.2018, včetně přílohy a oznámením o postoupení pohledávek zaslaným právním předchůdcem žalobkyně žalovanému dne 19.7.2018. Smlouvou o sporožirovém účtu ze dne 17.7.2001, Rámcovou smlouvou o finančních službách ze dne 10.3.2015 bylo prokázáno, že [právnická osoba] zřídila žalovanému sporožirový účet č. [bankovní účet]. Smlouvou o kontokorentním úvěru uzavřenou dne 30.11.2015 měl soud prokázáno, že [právnická osoba], žalovanému poskytla úvěr do výše úvěrového limitu 10.000 Kč a žalovaný se zavázal tento splatit nejpozději do jednoho roku ode dne počátku čerpání spolu s úrokem ve výši 18,9 % p.a. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], a Ceník. Dopisem ze dne 1.3.2018 [právnická osoba] předmětnou smlouvu vypověděla a žalovaného zároveň vyzvala k zaplacení dluhu ve výši 23.071,11 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 21.5.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě žalované částky. <i>Dle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.</i> <i>Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Listinnými důkazy (Smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne 30.11.2015, předžalobní výzvou, výpovědí smlouvy, Smlouvou o sporožirovém účtu a Rámcovou smlouvou o finančních službách) bylo prokázáno, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva zřízení sporožirového účtu a následně smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr do výše úvěrového limitu, který čerpal. Žalovaný pak nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by dluh na účtu nevznikl nebo že by tento alespoň zčásti uhradil. Vzhledem k tomu žalobkyně řádně, v souladu se smlouvou, dluh ke dni 1.3.2018 zesplatnila a dlužná částka tak nyní činí částku žalovanou. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobnímu návrhu tak, jak byl podán, vyhověl. Žalobkyni zároveň přiznal úroky ve sjednané výši a úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 994 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 220,50 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2.264,50 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.