11 C 55/2021-204 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se svým žalobním návrhem doručeném soudu dne 18.11.2020 domáhala po žalované zaplacení částky 15.746,42 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky řízení byla dne 16.12.2010 uzavřena smlouva o běžném účtu č. [bankovní účet] a dne 29.2.2016 byla uzavřena Smlouva o kontokorentním úvěru, jejíž součástí byly obchodní podmínky, ceník a sazebník pro kontokorentní úvěry. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr (kontokorent), přičemž úvěrový rámec byl sjednán ve výši 20.000 Kč. Dle čl. I. odst. 2 smlouvy je úvěrový rámec poskytnut na dobu jednoho roku s možností obnov. Dle čl. VII. odst. 29 smlouvy je věřitel oprávněn kdykoliv smlouvu vypovědět ve lhůtě 2 měsíců. V čl. II. odst. 6 smlouvy se žalovaná zavázala platit žalobkyni úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené Sazebníkem –tj. 18,9 % p.a. Dle čl. II. odst. 7 smlouvy pak bylo sjednáno, že pokud bude dlužník v prodlení s plněním svých dluhů vůči věřiteli je povinen hradit věřiteli smluvní úrok z prodlení ve výši 0,12 % denně z dlužné částky. Žalovaná úvěrový rámec opakovaně přečerpala, a to počínaje březnem 2016, proto jí žalobkyně dne 4.2.2019 zaslala výpověď úvěrové smlouvy a výzvu k úhradě dluhu, na základě které byla smlouva ke dni 28.2.2019 ukončena a úvěrový rámec byl nastaven od 1.3.2019 na 0 Kč. Žalobkyně tak po žalované požaduje úhradu dlužné částky ve výši 15.746,42 Kč, sjednaného úroku ve výši 18,9 % p.a. z dlužné částky od 1.11.2020 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,12 % denně z dlužné částky od 1.11.2020 do zaplacení. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 23.4.2021 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Zástupce žalobkyně s takovým postupem vyjádřil souhlas již v žalobě, žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalované. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Smlouvou o běžném účtu ze dne 16.12.2010 bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet], jejíž součástí jsou obchodní podmínky. Smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne 29.2.2016 měl soud prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr do úvěrového limitu 20.000 Kč a žalovaná se zavázala jej splatit nejpozději do 1 roku. V čl. II. odst. 6 se žalovaná zavázala uhradit bance smluvní úrok ve výši 18,9 % p.a. a v odst. 7 pro případ prodlení s plněním svých dluhů byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,12 % denně z dlužné částky. Součástí smlouvy jsou Ceník finančních operací a služeb a Sazebník pro kontokorentní úvěry. Rozsah čerpání, splácení a konečnou výši dluhu žalobkyně doložila přehledem pohybů na účtu žalované za období od 1.3.2016 do 1.11.2020 s tím, že dlužná částka činí 15.746,42 Kč. Dopisem ze dne 4.2.2019 žalobkyně předmětnou smlouvu vypověděla a žalovanou zároveň vyzvala k zaplacení dluhu ve výši 19.548,55 Kč. Dopisem ze dne 9.7.2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě nepovoleného záporného zůstatku ve výši 13.273 Kč bez příslušenství, jež vznikl na účtu č. [bankovní účet]. <i>Dle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.</i> <i>Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Listinnými důkazy (Smlouvou o běžném účtu, Smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne 29.2.2016 a výpisem z účtu) bylo prokázáno, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o zřízení a vedení účtu v prosinci 2010 a následně dne 29.2.2016 byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr do výše úvěrového limitu, který čerpala. Žalovaná pak nejen neprokázala, ale ani netvrdila, že by dluh na účtu nevznikl nebo že by tento alespoň zčásti uhradila. Vzhledem k tomu žalobkyně řádně, v souladu se smlouvou, dluh ke dni 1.11.2020 zesplatnila a dlužná částka tak nyní činí částku žalovanou. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobnímu návrhu tak, jak byl podán, vyhověl. Žalobkyni zároveň přiznal úroky i úroky z prodlení ve sjednané výši tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 1.000 Kč, odměnou advokáta za 3 úkonu právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2.452 Kč (výrok II.)