15 C 118/2021-106 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se žalobou podanou dne 20. 4. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 50 000 Kč (po zohlednění částečného zpětvzetí učiněného při jednání dne 12. 7. 2021 v návaznosti na úhradu škody spočívající v nákladech na obhajobu žalobce žalovanou) jako nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím Policie České republiky, [anonymizováno] [územní celek], č.j. KRPE-11218-17/TČ-2019-170671 ze dne 11. 6. 2019 (dále také„ usnesení č. 1“) a nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení, zejména Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích v souvislosti s vydáním usnesení č.j. 13 To 14/2020-114 (dále také„ usnesení č. 2“). Tvrdil, že usnesením č. 1 bylo zahájeno jeho trestní stíhání pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se žalobce měl dopustit tím, že dne 8. 2. 2019 v 10:23 hod. řídil [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], přestože byl ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem, což bylo zjištěno po jeho zastavení hlídkou Policie ČR, kdy u něj zkouškou provedenou přístrojem Drug Wipe 5S v 10:25 hod. byla zjištěna přítomnost látky kokain a následnou toxikologickou analýzou byla v jeho krvi prokázána přítomnost látky benzoylecgonin v koncentraci 564,5 ng/ml (hlavní aktivní metabolit kokainu, výrazně nad limitem daným nařízením vlády č. 41/2014 Sb.), v důsledku čehož nebyl schopen uvedené motorové vozidlo bezpečně ovládat. Dne 8. 2. 2019 byl žalobci zadržen řidičský průkaz. Okresní soud v Pardubicích vydal dne 23. září 2019 trestní příkaz č.j. 3 T 132/2019-87, kterým žalobce uznal vinným z uvedeného přečinu a odsoudil jej k peněžitému trestu ve výši 40 000 Kč a trestu zákazu činnosti (řízení mot. vozidel) na dobu 2 let. Žalobce podal proti trestnímu příkazu odpor a okresní soud při hlavním líčení věc podle § 222 odst. 2 tr. řádu postoupil [stát. instituce], neboť žalovaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek. K tomuto závěru soud dospěl zejména na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z oboru psychiatrie, který při výslechu uvedl, že benzoylecgonin, přítomný v těle žalobce, je hlavním metabolitem kokainu, sám o sobě však nemá psychoaktivní účinky; nemohl proto ovlivnit řidičské schopnosti žalobce. Je indikátorem požití kokainu, který se v těle velmi rychle odbourává. Dále znalec uvedl, že aby bylo možné dospět k závěru, že u žalobce došlo k vyloučení způsobilosti řídit motorové vozidlo, muselo by množství kokainu v krvi překročit hranici 500 ng/ml. Znalec přítomnost samotného kokainu v krvi dovozoval z lékařského vyšetření žalobce při odběru krve, ve kterém byla uvedena porucha reakce zornic, nebyl však schopen odpovědět, zda množství kokainu v krvi překročilo hranici 500 ng/ml. Jelikož znalec dovodil přítomnost kokainu v krvi pouze na základě reakce zornic na světlo při lékařském vyšetření, soud dovodil, že ač je prokázáno, že žalobce požil před jízdou kokain, není odůvodněn závěr, že žalobce byl kokainem ovlivněn natolik, aby byla vyloučena schopnost řídit motorová vozidla. Proti usnesení o postoupení věci podal státní zástupce stížnost, o níž Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl usnesením č.j. 13 To 14/2020-114 tak, že usnesení okresního soudu zrušil a uložil mu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl s tím, že bylo nezbytné, aby okresní soud doplnil dokazování o znalecký posudek z oboru zdravotnictví týkající se postupu metabolizace kokainu v těle žalobce. Závěry posudku zpracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], byly obdobné jako závěry posudku [anonymizováno] [příjmení], okresní soud opětovně věc postoupil [stát. instituce]. Za uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 20 000 Kč a zákaz činnosti (řízení mot. vozidel) na dobu 12 měsíců. Po započtení doby zadržení řidičského průkazu byl řidičský průkaz žalobci dne 22. 7. 2020 vrácen. S odkazem na nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2767/16 a III. ÚS 1976/09 a rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4771/2015 a 30 Cdo 4669/2014 má žalobce za to, že usnesení č. 1 bylo nezákonné, když vyšlo najevo, že spáchaný skutek nebyl trestným činem, přičemž výsledek přestupkového řízení je nerozhodný. Dále žalobce tvrdil nesprávný úřední postup v trestním řízení, když trestní řízení mohlo být skončeno již prvním usnesením okresního soudu o postoupení věci (č.j. 3 T 132/2019-102) na základě znaleckého posudku [anonymizováno] Odvolací soud nepřiměřeně trestní řízení prodloužil pokynem k vyhotovení dalšího nadbytečného posudku. Jelikož lze podle zákona č. 361/2000 Sb. zákaz činnosti uložit nejvýše na dobu 12 měsíců, řidičský průkaz byl žalobci déle než 5 měsíců nezákonně zadržován, až do dne 22. 7. 2020. Přitom, kdyby byla věc od počátku projednávána jako přestupek, mohl žalobce požádat o upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti již v srpnu 2019. Nemajetkovou újmu žalobce vyčíslil na 50 000 Kč, odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 763/2009 a 30 Cdo 1209/2009. Nelze se spokojit s pouhým konstatováním práva či omluvou, nadto se žalobci jménem žalované nikdo neomluvil. Již samotné trestní řízení zasahuje do osobního života trestně stíhaného, do jeho cti a dobré pověsti, tím spíše, jedná-li se o obvinění liché, kdy skutek nebyl trestným činem (nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 428/05). Žalobce žil v nejistotě a stresu a standard jeho života byl snížen, když byl zvyklý dopravovat se automobilem, ať už do zaměstnání či jinam. V době pandemie onemocnění covid-19 byl v MHD vystaven většímu nebezpečí nákazy, nemohl se sám dopravit k lékaři či na test na koronavirus. V důsledku koronavirové pandemie žalobci hrozila ztráta zaměstnání, proto se obával, že záznam v rejstříku trestů mu znemožní najít si nové odpovídající zaměstnání. Obával se difamujících účinků trestního stíhání, nikdy dříve nebyl trestně stíhán. K námitce žalované, že žalobce svým jednáním ke své vlastní újmě přispěl, uvedl, že přestože se dopustil přestupkového jednání, nijak nezpůsobil nezákonně zahájené trestní řízení, podrobněji odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích č.j. 18 Co 79/2019-71 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 539/2002. 2 Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Zrekapitulovala průběh trestního a správního řízení shodně jako žalobce a potvrdila, že žalobce u ní dne 19. 10. 2020 uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy. Dále konstatovala, že v souladu s konstantní judikaturou není sporu o tom, že usnesení č. 1 bylo nezákonným rozhodnutím. Uvedla nicméně, že v případě, že žalobce byl uznán vinným spácháním přestupku, mu právo na poskytnutí nemajetkové újmy nevzniklo, neboť smyslem a účelem zákona č. 82/1998 Sb. je, že poškozený se nedopustil protiprávního jednání. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 měla za to, že forma a výše přiměřeného zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti a slušnosti. Při stanovování přiměřeného zadostiučinění je třeba vycházet z povahy trestní věci (méně závažný trestný čin, jako netrestanému žalobci nehrozil trest odnětí svobody, nebyl stíhán vazebně), délky trestního řízení (délka 12 měsíců je odpovídající při zohlednění podaného odporu žalobce proti trestnímu příkazu, stížnosti státního zástupce a dvou vypracovaných znaleckých posudcích) a dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozeného (žalobce konkrétně netvrdil, ani neprokazoval narušení soukromé, rodinné či jiné sféry života). Pokud jde o usnesení č. 2 k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Přiměřenost délky řízení je třeba podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva posuzovat podle okolností případu a s ohledem na složitost věci, chování stěžovatele a jednání orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele. Žalobce ke své újmě svým jednáním přispěl. Žalovaná průtahy v trestním řízení nespatřuje, postup orgánů činných v trestním řízení shledává jako plynulý a v logickém sledu. 3 S ohledem na shodná skutková tvrzení účastníků považuje soud za nesporný průběh trestního řízení, včetně provedených znaleckých posudků a skutečnosti, že v krvi žalobce byla zjištěna přítomnost látky benzoylecgonin v koncentraci 564,5 ng/ml. Nesporný je také průběh následného přestupkového řízení (podrobně popsáno v tvrzení žalobce) a skutečnost, že řidičský průkaz byl žalobci zadržen při kontrole dne 8. 2. 2019 a vrácen dne 22. 7. 2020. Nesporné mezi účastníky dále je, že žalobce svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy včas uplatnil u žalované předtím, než podal žalobu. 4 Pokud jde o průběh trestního, resp. později přestupkového, řízení, ten byl souidem zjištěn následujícím způsobem. Dne 18. 2. 2019 Policie ČR řešenou věc předala jako podezření ze spáchání přestupku [stát. instituce]. [anonymizováno] usnesením ze dne 14. 5. 2019 věc předal Okresnímu státnímu zastupitelství Pardubice, neboť měl důvodné podezření, že jednáním žalobce byly naplněny znaky přečinu podle § 274 tr. zákoníku. Dne 10. 9. 2019 podala státní zástupky