15 C 245/2020-62 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se jakožto osoba omezená ve svéprávnosti domáhal prostřednictvím opatrovníka, aby bylo určeno, že je neplatná výpověď smlouvy z 21. 12. 2016 o poskytování sociální služby [číslo] 2016, uzavřené mezi žalovaným jako poskytovatelem a žalobcem jako uživatelem, kterou mu žalovaný dal. Tvrdil, že až skončí jeho hospitalizace, tak musí vědět, kam se může vrátit, aby neskončil na ulici. Žalovaný se žalobci zavázal poskytovat službu dle § 48 zákona o sociálních službách. Výpověď však byla dána z toho důvodu, že se změnil jeho zdravotní stav a přestal patřit do okruhu osob, jimž je služba určena. Žalovaný však vůbec netvrdí, že by žalobce přestal být osobou se zdravotním postižením, či že už nemá sníženou soběstačnost. 2 Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Poukázal na to, že předmětná smlouva byla uzavřena v roce 2016 za podmínek, které odpovídaly tehdejšímu stavu žalobce. Jeho zdravotní stav se ale od té doby významně změnil k horšímu. Po uzavření smlouvy byl tři roky hospitalizován v [obec], realizoval několik pokusů o sebevraždu. Na základě zprávy nemocnice z června 2020 byla dána žalobci výpověď ze smlouvy. Následně nemocnice v září 2020 uvedla, že během léta se podařilo zdravotní stav žalobce stabilizovat, ale současně uvedla, že tento je schopen pobytu v zařízení sociální péče toliko typu domov se zvláštním režimem, žalovaný tuto službu neposkytuje a není na ni zařízen. Podaná výpověď není svévolí žalovaného, žalovaný jen nemá možnost zajistit podmínky tak, aby se k němu žalobce vrátil. 3 Soud ve věci učinil následující skutková zjištění. 4 Ze zřizovací listiny žalovaného bylo zjištěno, že byl zřízen [územní celek]; účelem a předmětem jeho činnosti je poskytování sociálních služeb – domov pro osoby se zdravotním postižením a chráněné bydlení. 5 Ze smlouvy o poskytování sociální služby [číslo] 2016, datované 21. 12. 2016, že žalovaný jako poskytovatel a žalobce (zastoupený opatrovníkem) jako uživatel uzavřeli dohodu, na základě níž se poskytovatel zavázal uživateli poskytovat službu pro osobu v domově pro osoby se zdravotním postižením spočívající v poskytnutí ubytování, stravy a péče. Ujednáno dále bylo, že rozsah poskytování sociální služby se řídí možnostmi, schopnostmi, potřebami a osobními cíli uživatele, zjištěnými a dohodnutými v procesu uzavírání smlouvy, které budou dále průběžně přehodnocovány, upravovány a plánovány s ohledem na individualitu uživatele a zapisovány do záznamů o průběhu poskytování sociální služby uživatele (článek I.). Dle článku IV. se poskytovatel zavázal v rámci poskytované péče zajišťovat v náležitém rozsahu tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) sociálně terapeutické činnosti, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí s tím, že míra poskytnuté podpory se odvíjí od stupně závislosti, schopností a potřeb uživatele a je blíže specifikována v jeho osobní dokumentaci. V článku VIII. je upraven proces výpovědi. Uživatel může smlouvu vypovědět bez uvedení důvodu. Poskytovatel pak pouze v situaci, kdy uživatel hrubě porušuje své povinnosti vyplývající ze Smlouvy. Za hrubé porušení se považuje zejména prodlení s úhradou, jestliže uživatel i po opětovném napomenutí hrubě poruší pravidla kolektivního soužití, která mu vyplývají z Domácího řádu. Dále pak může poskytovatel smlouvu vypovědět, pakliže přestane uživatel patřit do okruhu osob, kterým je poskytovaná sociální služba určena (čl. VIII odst. 3). 6 Z výpovědi datované 11. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný uskutečnil k rukám opatrovníka žalobce výpověď z předmětné smlouvy s odkazem na článek VIII. Odst. 3 s odůvodněním, že neuspokojivý zdravotní stav žalobce vylučuje další poskytování pobytové sociální služby. Ve výpovědi dále odkázal na pokus žalobce o sebevraždu v květnu 2017, následnou hospitalizaci v psychiatrické nemocnici [obec] a to, že po návratu do Domova se žalobce po třech týdnech obnoveného pobytu pokusil znovu spáchat sebevraždu, následkem čehož byl znovu hospitalizován v psychiatrické nemocnici. 7 Ze zprávy Psychiatrické nemocnice [obec] z 16. 6. 2020, podané MUDr. [jméno] [příjmení] jako ošetřující lékařkou, bylo zjištěno, že žalobce je v nemocnici od 14. 4. 2020, jde o hospitalizaci opakovanou, vrátil se po sedmi týdnech. Předchozí hospitalizace trvala 3 roky. Základní diagnóza u žalobce je středně těžká mentální retardace s výraznými poruchami chování a následující paranoidní schizofrenie. Žalobce neuspěl delší dobu v žádném pobytovém zařízení sociální péče, opakovaně se pokusil o sebevraždu. Vzhledem k dlouhodobě neuspokojivému zdravotnímu stavu a při nemožnosti ústavů zajistit uzavřené části a zabezpečení oken je žalobce neumístitelný v jakémkoliv pobytovém zařízení sociální péče. Z lékařského hlediska doporučila ukončení pobytu v ústavu. 8 Ze zprávy Psychiatrické nemocnice [obec] z 22. 9. 2020, podané MUDr. [jméno] [příjmení] jako ošetřující lékařkou, bylo zjištěno, že vedle informací poskytnutých ve zprávě citované v předchozím bodě sdělila, že během léta 2020 se podařilo zdravotní stav žalobce stabilizovat tak, že je schopen pobytu v zařízení sociální péče, nikoli však otevřeného typu, kde může spontánně odejít či skočit z okna. Mnohem vhodnější by pro něj bylo zařízení typu DZR (domova se zvláštním režimem – pozn. soudu), neboť jeho zdravotní stav vyžaduje 24hodinový dohled personálu, jasně strukturovaný režim dne, zabezpečený – uzavřený prostor (zámkem, mřížemi či jinak), aby nemohl z oken skákat. To dělá opakovaně v rámci simplexních impulzivních reakcí bez schopnosti domyslet důsledky takového jednání. K domyšlení důsledků nemá dostatečnou mentální kapacitu a s ohledem na základní psychiatrickou diagnózu ji mít nikdy nebude. 9 Dle § 80 občanského soudního řádu určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 10 Dle § 48 zákona číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále i jen „zákon o sociálních službách“), v domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby (odst. 1). Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, g) sociálně terapeutické činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (odst. 2). 11 Dle § 50 zákona o sociálních službách, v domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob (odst. 1). Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (odst. 2). 12 Dle § 88 písm. c) zákona o sociálních službách, poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby. 13 Dle § 91 odst. 1 zákona o sociálních službách Poskytovatel sociálních služeb může odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb pouze, pokud a) neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb, c) zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. 14 Dle § 91 odst. 5 zákona o sociálních službách pro uzavírání smlouvy o poskytnutí sociální služby a právní vztahy vzniklé z této smlouvy se použijí ustanovení občanského zákoníku. 15 Závěr soudu je následující. 16 Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je