11 C 93/2022-28 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne23 .12.2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 986 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že na základě telefonické poptávky a následně e-mailové objednávky ze dne 25.9.2020 na pronájem mobilního chemického WC včetně servisu bylo na akci [anonymizováno] dne 30.9.2020 bylo dodáno požadované mobilní WC, což vyplývá z dodacích listů. Žalobce tak pronajal žalovanému mobilní WC TTB na akci [anonymizováno] od 40. týdne 2020 do 43. týdne 2020 a toto vyúčtoval fakturou [číslo] ve výši 2 662 Kč splatnou dne 1.11.2020, dále od 44. týdne do 47 týdne 2020 a toto vyúčtoval fakturou [číslo] ve výši 2 662 Kč splatnou dne 29.11.2020, a dále od 48. týdne 2020 do 51. týdne 2020 a toto vyúčtoval fakturou [číslo] ve výši 2 662 Kč splatnou dne 27.12.2020. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil. Usnesením ze dne 17.5.2022 č.j. 11 C 93/2022-23 soud vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 25.5.2022 a žalovanému 10.6.2022 (vyvěšením na úřední desce soudu). S ohledem na skutečnost, že se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, postupoval soud dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a rozhodl věc bez nařízení jednání, když při rozhodování vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. E-mailem ze dne 25.9.2020 bylo prokázáno, že si žalovaný objednal u žalobkyně WC do [adresa]. Dodacím listem a servisní kartou bylo prokázáno, že žalobkyně dodala žalovanému na adresu [anonymizována dvě slova] chemické WC TTB dne 30.9.2020 a následně prováděla servis až do 14.12.2020. Fakturou [číslo] bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému nájem a servis chemického WC TTB za období od 40. týdne do 43. týdne 2020 na zajištění akce [anonymizováno] částku ve výši 2 662 Kč, vč. DPH, splatnou dne 1.11.2020. Fakturou [číslo] bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému nájem a servis chemického WC TTB za období od 44. týdne do 47. týdne 2020 na zajištění akce [anonymizováno] částku ve výši 2 662 Kč, vč. DPH, splatnou dne 29.11.2020. Fakturou [číslo] bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému nájem a servis chemického WC TTB za období od 48. týdne do 51. týdne 2020 na zajištění akce [anonymizováno] částku ve výši 2 662 Kč, vč. DPH, splatnou dne 27.12.2020. Stavem pohledávek a závazků k datu 7.9.2021 bylo zjištěno, že žalovaný dosud neuhradil 3 faktury v celkové výši 7 986 Kč. Dopisem ze dne 16.9.2021 žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 7 986 Kč a současně jej upozornila na možnost vymáhání dlužné částky. <i>Podle § 2201 zák. č. 89/20112 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>Podle § 2217 o.z. se nájemné platí v ujedné výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věci za obdobných podmínek.</i> <i>Podle § 1970 o.z.po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena platně nájemní smlouva, jejímž předmětem bylo užívání chemických toalet, žalovaný se stal nájemcem, kterému následně vzniká povinnost hradit nájemné. Žalovaný v řízení netvrdil, ale ani neprokazoval, že by dluh uhradil či zanikl jinak. Soud proto uložil žalovanému uhradit žalobkyni dlužnou částku ve výši 7 986 Kč se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl a je v prodlení se splacením svého dluhu, přiznal soud žalobkyni i právo na úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek podle § 1968 o.z. v požadované zákonné výši. O nákladech řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a 2,5 úkonu právní služby po 1 500 Kč dle § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3x paušální náhradou po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a 21 % DPH. Celkové náklady řízení činí částku 6 026,50 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůty splatnosti soud v obou výrocích rozhodnutí stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.