18 C 311/2021 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 4. 2021 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 27 209,60 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené kupní ceny za dodaný plyn dle uzavřené smlouvy ze dne 25. 9. 2019 do odběrného místa žalovaného na adrese [obec a číslo]. Dodaný plyn byl žalovanému vyúčtován fakturou [číslo] za období od 27. 3. 2020 do 2. 7. 2020 částkou 10 650,26 Kč s datem splatnosti 23. 7. 2020. Za období od 10. 10. 2019 do 26. 3. 2020 pak žalovanému bylo vyúčtováno fakturou [číslo] celkem 16 559,34 Kč s datem splatnosti 1. 4. 2020. Dlužné částky žalovaný přes upomínání do dne podání žaloby neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný je osobou, která je omezena ve svéprávnosti. Opatrovník žalovaného s žalobou nesouhlasil. Tvrdil, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti již od roku 2011, není schopen nakládat s majetkovou hodnotou nad 1 000 Kč týdně a nemohl tedy platně uzavřít smlouvu na dodávku plynu. O tomto úkonu opatrovník nevěděl, dozvěděl se to až v souvislosti s tímto řízením. Potvrdil, že žalovaný plyn odebral, souhlasil tedy s tím, aby žalovaný uhradil dlužnou částku za odebraný plyn ve výši 27 209,60 Kč, ale bez úroků z prodlení. Stejně tak nevěděl opatrovník nic o tom, že by byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužné částky a proto nesouhlasil s tím, aby byl žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyni. S ohledem na majetkové poměry žalovaného, který pobírá jen invalidní důchod ve výši cca 12 000 Kč, bylo žalovanému umožněno zaplatit dlužnou částku ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně. <i>4. Podle ust. § 72 dost. 2 z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.</i> <i>5. Podle ust. § 62 dost. 2 z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je zákazník mimo jiné povinen dle písm. a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení, dle písm. i) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky.</i> <i>6. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.</i> <i>7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> 8. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 25. 9. 2019 bylo zjištěno, že tohoto dne došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o dodávce zemního plynu do odběrného místa [obec a číslo], žalovaný se zavázal hradit zálohy ve výši 3 600 Kč měsíčně. 9. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalovanému byl žalobkyní za odběr zemního plynu účtován nedoplatek ve výši 16 559,34 Kč, jednalo se o fakturační období od 10. 10. 2019 do 26. 3. 2020, splatnost faktury byla stanovena na 15. 4. 2020. 10. Z mimořádné faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalovanému byl žalobkyní za odběr zemního plynu účtován nedoplatek ve výši 10 650,26 Kč, jednalo se o fakturační období od 27. 3. 2020 do 2. 7. 2020, splatnost faktury byla stanovena na 23. 7. 2020. 11. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 18. 5. 2020 č.j. 9P 175/2011-193, který nabyl právní moci dne 16. 6. 2020 bylo zjištěno, že tímto rozsudkem byl změněn rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 16. 11. 2016, č.j. 9P 175/2011-144 a dále byl [celé jméno žalovaného], coby částečně nesvéprávný, omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let od právní moci tohoto rozsudku tak, že není schopen nakládat s majetkovou hodnotou nad částku 1 000 Kč týdně a zavazovat se k plnění nad majetkovou hodnotu 1 000 Kč týdně. Z odůvodnění tohoto rozsudku bylo zjištěno, že již v roce 2016 byl žalovaný omezen ve svéprávnosti a byl mu ustanoven hmotněprávní opatrovník. Toto částečné omezení ve svéprávnosti bylo učiněno na základě dokazování, z kterého vyplynulo, že duševní porucha jmenovaného trvá a v budoucnu nedojde ke zlepšení. Jmenovaný není schopne právně jednat, stupeň neschopnosti postarat se o vlastní záležitosti je u jmenovaného značný, je odkázán na pomoc opatrovníka, co se týká právního jednání, ale i dalších záležitostí, na pomoc i dalších charitativních organizací. 12. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný, nikoli však z titulu uzavřené smlouvy o dodávce plynu ale z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi, že žalovaný je osobou nesvéprávnou, trpí duševní poruchou, není sám schopen právně jednat, tudíž ani uzavírat smlouvy a to ani smlouvy ohledně dodávky plynu, jak se stalo v tomto případě. Pokud tak žalovaný učinil, jedná se o právní jednání neplatné. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně plyn do odběrného místa dodávala a proto jí za toto plnění náleží úhrada z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z. a soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 27 209,60 Kč (výrok I.) 13. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tj. úroky z prodlení, pak soud v této části zohlednil tu skutečnost, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti, není a nebyl schopen pochopit smysl předžalobních výzev k úhradě dluhu, žalobkyně na druhou stranu neměla povědomost o tom, že žalovaný je takto ve své svéprávnosti omezen, proto i v době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, komunikoval stále jen a jen s žalovaným, nikoli s opatrovníkem. Z těchto důvodů tedy soud úroky z prodlení z žalované částky nepřiznal a v této části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.). 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Soud tedy přiznal žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů. Náklady v celkové výši 8 269,14 Kč jsou představovaných soudním poplatkem 1 089 Kč odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč, určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, sepis žaloby, a ½ úkon za předžalobní výzvu, tj. 750 Kč 1 úkon právní pomoci po 2 200 Kč dle § 14b odst. 3, § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. za účast u jednání soudu paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 100 Kč, tj. 300 Kč paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. g) vyhl.č. 177/96 Sb. ve výši 300 Kč cestovným k jednání soudu osobním automobilem zn.. Mitsubishi, [registrační značka] při průměrné spotřebě 6,63 l /100 km, ujetí 2x 123 km k jednání Prahy do Pardubic a zpět, ceně 38,50 Kč benzinu natural, sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km, tj. celkem 1 784Kč náhradou za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. za 6 půlhodin po 100 Kč, tj. 600 Kč 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1 246,14 Kč Soud na straně žalovaného však shledal mimořádné okolnosti případu, pro které soud ve smyslu § 150 o.s.ř. může výjimečně nepřiznat žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Touto okolností je právě částečná svéprávnost žalovaného, který učinil neplatné jednání, nebyl si následků svého jednání vědom, nebyl schopen pochopit ani předžalobní výzvy k dobrovolné úhradě dluhu, a na straně druhé pak fakt, že bez podání žaloby a proběhlého soudního řízení by se žalobkyně nemohla žádným jiným způsobem dozvědět tyto skutečnosti a zaplacení finanční částky, byť z titulu bezdůvodného obohacení, by se nedomohla. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení v rozsahu jedné poloviny, tj. 4 134,57 Kč (výrok II.). 15. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud přihlédl k majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného, který je poživatelem pouze invalidního důchodu ve výši 12 000 Kč a umožnil mu dluh uhradit ve splátkách, tak jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.