7 C 336/2021-24 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 540 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši za období od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou do dne 27. 10. 2021, který je dnem vyhotovení žaloby s tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a ze zákona mu tím vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence; tuto povinnost žalovaný splnil dne 30. 9. 2019. Žalovaný neuhradil zákonnou poplatkovou povinnost za období měsíců září 2020 až prosinec (včetně) 2020, ve výši po 135 Kč měsíčně. Žalovaný dosud svůj dluh ani přes výzvu žalobce neuhradil. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že na adresu trvalého bydliště neobdržel žádnou upomínku, na adrese [adresa], v bytě na uvedené adrese v době od září do prosince 2020 byl již nový nájemník, žalovaný se dne 31. 8. 2020 přestěhoval k rodičům. Žalovaný udělal chybu, když ihned nezrušil inkaso k danému bytu a ani nepřehlásil své trvalé bydliště. Žalovaný se dlouhodobě léčí pro deprese a stavy úzkosti, které se zhoršují v místech, kde se hromadí lidé (což jsou i pošta, úřady…), byla covidová situace. Žalovaný měl dále za to, že když je v bytě nový nájemník, informace se v systému žalobce spojí, bude jasné, že v daném místě je TV a rádio hrazeno a nebude vymáháno dvakrát. V době od září do prosince 2020 měl poplatky platit již nový nájemník. 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání, neboť zástupce žalobce a žalovaný výslovně souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. <i>4. Dle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen zákon) televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.</i> <i>5. Dle § 3 odst. 2 poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> <i>6. Dle § 7 odst. 2, 3 je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Poprvé se televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se osoba stala poplatníkem.</i> <i>7. Dle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.</i> <i>8. Dle § 6 zákona byl televizní poplatek od ledna 2008 stanoven částkou 135 Kč měsíčně.</i> <i>9. Dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 11. Potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků bylo prokázáno, že žalovaný s uvedením adresy [adresa žalovaného] (což je i adresa nahlášeného trvalého bydliště žalobce od 7. 12. 2020 jak vyplynulo z úřední činnosti) byl přihlášen jako televizní poplatník od září 2019, televizní přijímač byl odhlášen v květnu 2021. Výpisem detailu dluhu žalovaného měl soud prokázáno, že žalovaný za období od září 2020 do prosince 2020 včetně, tedy 4 měsíce po 135 Kč, tj. 540 Kč, předepsané poplatky neuhradil. Výzvou žalobce byl žalovaný vyzván úhradě dlužné částky na televizním poplatku včetně úroku z prodlení, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 8. 3. 2021 - spolu s dodejkou - zaslaným na adresu [adresa], kde žalovanému, který nebyl doručovatelkou zastižen, byla zanechána výzva o uložení zásilky a jejímu připravení k vyzvednutí dne 12. 3. 2021, dne 25. 3. 2021 byla nevyzvednutá zásilka vrácena žalobci zpět. 12. Dodatkem č. 1 ze dne 1. 6. 2020 k nájemní smlouvě uzavřené dne 25. 9. 2019 bylo prokázáno, že byl uzavřen mezi Městem Holice jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem, kdy doba užívání bytu [číslo] na adrese [adresa]. 13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když se soud zcela ztotožnil s argumentací žalobce. Poplatková povinnost je ze zákona založena a vázána na vlastnictví (eventuálně držbu) TV přijímače (§ 2 shora citovaného zákona), nikoliv k určité adrese pobytu poplatníka. I kdyby tedy žalovaný prokázal, že se nezdržoval na adrese uvedené v žalobě, jeho povinnost platit televizní poplatky tím nezaniká, neboť se nejedná o skutečnost odůvodňující zánik poplatkové povinnosti (žalovaný jako poplatník mohl využívat služeb žalobce i na jiné adrese svého pobytu). Navíc poplatková povinnost nikdy nezaniká sama o sobě, trvá do okamžiku, kdy poplatník provede příslušnou změnu v evidenci ČT, resp. do odhlášení se z evidence. Dle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatník povinen veškeré změny v údajích zapisovaných do evidence České televize provozovateli ze zákona ohlásit do 15 dnů ode dne této změny, a to včetně zániku poplatkové povinnosti, a pokud tak neučiní, poplatková povinnost trvá do doby provedení změny či ukončení evidence. Žalovaný žádnou změnu své evidence neučinil a žalobce nemůže evidenci žalovaného sám o sobě ukončit, pokud jí žalovaný písemně neoznámí, že nastala některá z okolností odůvodňující zánik poplatkové povinnosti. Na doplnění soud dodává, že tímto nijak nezlehčuje zdravotní stav žalovaného, ale i tato situace je řešitelná např. formou zmocnění či elektronické komunikace případně zřízení datové schránky, a pokud k tomu nebylo přistoupeno, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži žalobce. Žalovaný dále neprokázal, že by televizní poplatek v uvedeném období zaplatil. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně přiznání úroků z prodlení, od doby, kdy se žalovaný ocitl s jednotlivými platbami v prodlení do dne podání žaloby v kapitalizované výši 44,25 Kč. 14. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch a žalovaný je proto povinen nahradit mu účelně vynaložené náklady řízení. Soud při rozhodování postupoval dle Nálezu Ústavního soudu ze dne 24.7.2013, sp.zn. I. ÚS 3344/12, kdy tento uzavřel, že náklady na zastoupení advokátem u žalobce nejsou účelně vynaloženými náklady dle § 142 odst. 1 o.s.ř., a proto mu náleží pouze náhrada za zaplacený soudní poplatek, tj. 400 Kč a 3 x 100 Kč paušální náhrady za podání návrhu, zaslání předžalobní výzvy, písemné podání ve věci samé dle ust. § 1, 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Lhůty k plnění byly stanoveny třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.