9 C 209/2018-234 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobce a) se domáhal vůči žalované zaplacení celkové částky 352 582,36 Kč spolu s úroky z prodlení a k prokázání svých tvrzení navrhl výslechy označených svědků. Žalobce b) se domáhal vůči žalované zaplacení částky 55 111 Kč s úroky z prodlení, ale k prokázání svých tvrzení žádné svědecké výpovědi nenavrhoval. Podle § 166 odst. 1 a 2 o.s.ř. nerozhodl-li soud o některé části předmětu řízení či o nákladech řízení, může účastník do 15 dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Nejde-li o část předmětu řízení, rozhodne o doplnění usnesením. V daném případě se jedná o náklady řízení státu, které byly vynaloženy, ale dosud o nich nebylo rozhodnuto, rozsudek ve věci samé dosud také nenabyl právní moci, proto soud vydává dle shora citovaného ustanovení toto doplňující usnesení. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že pro závěr, který z účastníků je povinen hradit státu vynaložené náklady řízení, je rozhodující výsledek řízení, tj. úspěch účastníků ve věci. V dané věci byl úspěch obou stran sporu částečný, což vyplývá i z výroku a odůvodnění nákladů řízení, o nichž bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Z tohoto vyplývá, že strany by měly nést náklady řízení poměrně dle svého úspěchu, žalobce a) byl úspěšný ve výši 70 % a žalovaná ve výši 30 %. Celkové vynaložené náklady státu činily za svědečné částku 6 887 Kč (1 694 Kč a 5 193 Kč) a nebyly žádnou stranou zálohovány. Při uvedené míře úspěchu ve věci je tak žalobce a) povinen uhradit částku 2 066,10 Kč a žalovaná částku 4 820,90 Kč. Nebyly u účastníků také shledány ani tvrzeny žádné důvody pro osvobození od soudních poplatků.