9 C 338/2022-38 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobním návrhem podaným dne 26. 7. 2022 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 8 255,30 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč zasláním na účet, který uvedla v záhlaví smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 25. 4. 2014. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou půjčkou celkovou částku 39 054 Kč, tedy vrátit půjčenou jistinu a zaplatit celkové náklady půjčky, tj. obchodní úrok ve výši 21 054 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1 628 Kč počínaje dnem 15. 5. 2014. Žalovaná hradila na uvedenou půjčku pouze částečně, když uhradila částku 9 744,70 Kč, ocitla se tak v prodlení s hrazením zbývajících závazků a původní věřitel se rozhodl postoupit tuto svoji pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2014. Je tak evidován dluh na neuhrazené jistině ve výši 8 255,30 Kč, který je žalobou požadován spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalované doručit, proto byl zrušen. Následně byla žalované doručena žaloba spolu s výzvou k vyjádření, jak k žalobě, tak k navrhovanému postupu. Uvedené písemnosti byly zaslány žalované na adresu trvalého pobytu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel, tak i na adresu nově zjištěnou a doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) na adresu trvalého pobytu a vložením do schránky dne 26. 10. 2022 na adrese pobytu. 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) bez nařízení ústního jednání, když žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s takovýmto postupem již v žalobním návrhu a žalovaná byla vyzvána ke sdělení svého procesního stanoviska k navrhovanému postupu, ve stanovené lhůtě ani do současné doby se však nevyjádřila. Soud proto předpokládal, že po daném poučení s navrhovaným postupem souhlasí. 4. Dle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Smlouvou o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu dne 25. 4. 2014 o poskytnutí půjčky ve výši 18 000 Kč, zavázala se vrátit tuto částku s poplatkem 21 054 Kč, tedy částku 39 054 Kč formou 24 měsíčních splátek po 1 628 Kč vždy k 15. dni v měsíci na předem stanovený účet. 7. Výpisem z účtu bylo zjištěno, že žalované byla zaslána dne 25. 4. 2014 částka 18 000 Kč na základě výše uvedené půjčky pod [číslo] na účet č. [bankovní účet]. 8. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná následně vyzvána i předžalobní upomínkou dne 27. 6. 2022, s upozorněním na možnost vymáhání soudní cestou a informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. 9. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný, proto mu vyhověl. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když tvrdí, že na základě uzavřené písemné smlouvy byla žalované na její účet č. [bankovní účet] zaslána částka 18 000 Kč, což bylo prokázáno výpisem z účtu. Žalovaná dosud na tuto částku uhradila pouze částku 9 744,70 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 8 255,30 Kč, což činí rozdíl mezi zapůjčenou částkou 18 000 Kč a vrácenou částku ve výši 9 744,70 Kč. Uvedená částka 8 255,30 Kč byla žalobkyni přiznána, a to i s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně, které jsou požadovány až od 19. 7. 2022 do zaplacení, když žalovaná neprokázala, že by poskytnutou částku již v plné výši vrátila, či alespoň její část vyšší, než uvádí žalobkyně. Návrhu proto bylo v plném rozsahu vyhověno na základě předložených listin. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby tzv. předžalobní výzvu a měla ve věci plný úspěch. Náhrada nákladů je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení, které byly vypočteny dle § 14b) odst. 1, 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu a výzvu k plnění) dále 3 paušální náhrady po 100 Kč a 21% DPH ve výši 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 1 489 Kč. Soud postupoval dle ust. § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť návrh byl podán na ustáleném vzoru, jedná se o částku do 50 000 Kč a rovněž jde o žaloby, které jsou podávány touž žalobkyní v obdobných věcech. Soud také nezjistil žádné důvody mimořádného zřetele hodné, pro které by neměla být náhrada nákladů řízení přiznána. 11. S ohledem na skutečnost, že tato lhůta byla požadována v žalobním návrhu a s ohledem na výši žalované částky soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů.