111 C 5/2022-124 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10.2.2022 domáhala po žalované zaplacení částky 415 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. V odůvodnění uvedla, že žalobkyně a dlužník [příjmení] [jméno] uzavřeli dne 22.7.2017 úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout dlužníkovi meziúvěr za účelem údržby a změny rodinného domu ve výši 415 000 Kč. Dlužník se zavázal poukazovat na související účet stavebního spoření č. [bankovní účet] pravidelné měsíční částky s tím, že po dosažení cílové částky měla žalobkyně použít prostředky naspořené na účtu stavebního spoření k částečnému umoření meziúvěru a zbývající část meziúvěru měla být uspokojena z nově poskytnutého úvěru. Do doby dosažení cílové částky činily úroky 5,2 % a měsíční splátky meziúvěru částku 1 798,33 Kč. Žalobkyni byla doručena žádost o čerpání meziúvěru ze dne 29.7.2017 s tím, že peněžní prostředky měly být převedeny na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byla žalovaná. Žádost byla opatřena podpisem dlužníka, což ověřil obchodní zástupce žalobkyně [jméno] [příjmení]. Žalobkyně tak poukázala částku 415 000 Kč na účet žalované. Z přehledu příchozích plateb na úhradu meziúvěru je patrné, že první splátku úroků ve výši 1 798,30 Kč zaslala dne 27.9.2017 žalovaná z účtu, na který byly poukázány peněžní prostředky z meziúvěru. Z důvodu dlouhodobého prodlení dlužníka se splácením meziúvěru žalobkyně přípisem ze dne 16.12.2019 odstoupila od úvěrové smlouvy a vyzvala dlužníka k vrácení částky 405 832,72 Kč, přičemž jistina meziúvěru se snížila v důsledku započtení částky na spořícím účtu ve výši 9 167,21 Kč. Dle usnesení Policie ČR ze dne 16.7.2019 [číslo jednací] podal dlužník na žalovanou oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu dle § 209 odst. 1 a 4 písm. d) tr. zák., policejní orgán věc usnesením odložil, přičemž v průběhu prověřování podezření byla žádost o čerpání meziúvěru ze dne 29.7.2017 předložena k posouzení znalci z oboru písmoznalectví, který uvedl, že není možné jednoznačně stanovit, zda dlužník podepsal souhlas s převodem celé částky na účet žalované, nic méně se přiklonil k závěru, že předmětnou listinu nepodepsal dlužník ani [jméno] [příjmení]. Dlužník při podání vysvětlení uvedl, že žádal o vyplacení peněžních prostředků na svůj účet, což měl doložit kopií žádosti o čerpání ze dne 22.7.2017. Z odůvodnění usnesení Policie ČR ze dne 24.3.2021 [číslo jednací] vyplývá, že dlužník měl dne 22.7.2017 žádat o čerpání úvěru na svůj účet č. [bankovní účet]. Policejní orgán podrobil znaleckému zkoumání písmo dlužníka, [jméno] [příjmení] a žalované, přičemž nebylo možné prokázat, že by některá z uvedených osob podepsala žádost o čerpání meziúvěru ze dne 29.7.2017. Dále žalobkyně uvedla, že neeviduje jinou žádost o čerpání úvěru, kromě žádosti ze dne 29.7.2017, na jejímž základě byly peněžní prostředky vyplaceny na účet žalované. Žalobkyně má tak za to, že nedošlo k platnému čerpání úvěru, žalovaná obdržela peněžní prostředky ve výši 415 000 Kč, aniž by dlužník projevil vůli vyplatit je na účet žalované. Žalovaná tak získala dle § 2991 o.z. na úkor žalobkyně majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, a proto je povinna toto plnění vrátit. Žalovaná ani přes písemnou výzvu ničeho neuhradila. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, kategoricky odmítla, že by se na úkor žalobkyně jakkoli bezdůvodně obohatila. Uvedla, že po dobu několika let pomáhala paní [příjmení] (matka [příjmení] [jméno]) se správou dluhů„ [anonymizováno] [obec]“, kterou paní [příjmení] vlastnila, pan [jméno] si opakovaně bral úvěry, kterými se dluhy pekárny platily. Ve dvou případech byly peníze z úvěrů poukázány na její účet s tím, že byla pak paní [příjmení] instruována, kam má peníze přeposlat, což učinila. To že budou peníze zaslány na její účet, byl nápad paní [příjmení], a tedy její bankovní účet sloužil pouze jako platební místo a z poukázaných peněz byly hrazeny dle pokynů paní [příjmení] dluhy vzniklé v souvislosti s [anonymizováno] [obec]. Žalovaná jim v dobré víře chtěla pomoci, sama opakovaně paní [příjmení] zapůjčila vlastní finanční prostředky, které jí dosud vráceny nebyly. Stejně tak tomu bylo i v případě předmětného úvěru ve výši 415 000 Kč, kdy její bankovní účet byl použit pouze jako platební místo za účelem bezodkladné distribuce peněz směrem k věřitelům či exekutorům dle pokynů paní [příjmení]. Přání pana [jméno] a paní [příjmení] o zaslání peněz na účet žalované je schopen potvrdit tehdejší obchodní zástupce žalobkyně [jméno] [příjmení], který úvěr s panem [jméno] za účasti jeho matky zajišťoval. Dále uvedla, že sama nikdy nebyla s poskytovateli těchto úvěrů v jakémkoliv smluvním vztahu, úvěry pro pana [jméno] sama nezprostředkovávala. Pokud žalobkyně zpochybňuje pravost podpisu pana [jméno] na jeho žádosti o čerpání úvěru, musí být pochybení na straně žalobkyně, neboť podpis na pokynu k čerpání úvěru musí být úředně ověřen nebo totožnost podepisující osoby ověřena osobou zmocněnou. Ze znaleckého zkoumání provedeného z podnětu policejního orgánu vyplynulo, že žalovaná rozhodně podpis na listině nefalšovala, neexistuje žádné autoritativní rozhodnutí, že by žádost o čerpání úvěru byla nicotná, a proto je na tuto listinu třeba nahlížet jako na listinu platnou. Žalobkyně by se tak měla domáhat nároku z úvěrové smlouvy po panu [jméno] jako smluvnímu partnerovi (dlužníkovi) s žalobkyní. Dále uvedla, že příslušná úvěrová smlouva byla uzavřena dne 22.7.2017 a pravost svého podpisu na žádosti o čerpání začal pan [jméno] zpochybňovat až v závěru roku 2018. Žalovaná žalobou požadovaný nárok neuznává, považuje ho za neexistující a jeho uplatnění vůči ní za rozporné s dobrými mravy. Při jednání soudu dne 17.10.2022 uvedla, že převzala finanční prostředky dle dohody mezi ní a panem [jméno], což je prokazováno žádostí o čerpání úvěru, přičemž ze závěrů Policie ČR nelze učinit závěr, že by žádost pan [jméno] nepodepsal, naopak jeho podpis byl ztotožněn panem [příjmení]. Při jednání soudu dne 17.10.2022 žalobkyně uvedla, že v rámci trestního řízení pan [jméno] sděloval, že podepsal jinou žádost, přičemž sporná žádost byla zfalšována a není zřejmé, kdo ji podepsal. Současně namítala, že samotné potvrzení panem [příjmení] neprokazuje, že žádost podepsal pan [jméno]. Podáním ze dne 1.11.2022 žalovaná uvedla, že mezi ní a panem [jméno] byla uzavřena ústní dohoda o tom, že její účet bude pouze platebním místem, což je prokazováno existencí žádosti o čerpání úvěru ze dne 29.7.2017. Žalovaná se považuje ze strany pana [jméno] za podvedenou, kdy jednal vůči ní a žalobkyni s předem připraveným záměrem vylákat od žalobkyně peněžní prostředky, skrze žalovanou uhradit dluhy své, své rodiny a rodinného podniku a povinnost k vrácení úvěru lstivě přenést na žalovanou, přičemž jediný prospěch má rodina [příjmení]. Uvedla, že veškeré finanční prostředky použila na úhradu dluhů [anonymizováno] [obec] a většinu plateb poukazovala vždy na základě pokynu pana [jméno] nebo paní [příjmení]. Podáním ze dne 1.12.2022 žalobkyně uvedla, že nadále trvá na svém stanovisku i závěrech OKTE, že žadatel o úvěr [příjmení] [jméno] nepodepsal žádost o jeho čerpání, plnění obdržela žalovaná. Při jednání soudu dne 20.11.2023 žalobkyně k poučení soudu doplnila, že obdržené finanční prostředky použila ve prospěch [anonymizováno] [obec], a to i v rozsahu 749 Kč, které představují poplatky za prováděné finanční transakce s tím, že poplatky za jeden měsíc činily 333 Kč a druhý měsíc 75 Kč. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že částka 415 000 Kč byla připsána na účet žalované. Mezi účastníky řízení zůstalo sporné, zda má žalobkyně nárok na zaplacení žalované částky či nikoli, příp. zda požadovaný nárok je či není v rozporu s dobrými mravy. Odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 16.12.2019 žalobkyně sdělila [jméno] [jméno], že odstupuje od úvěrové smlouvy [číslo] z důvodu dlouhodobého neplnění povinností dlužníka, současně pohledávku ke dni 31.12.2019 vyčíslila částkou 405 832,79 Kč a vyzvala [jméno] [jméno] k její úhradě. Předžalobní výzvou ze dne 12.8.2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 415 000 Kč s tím, že finanční prostředky v uvedené výši byly dne 4.8.2017 připsány na její účet a dle šetření policie bylo zjištěno, že [příjmení] [jméno] žádost o čerpání úvěru ze dne 29.7.2017 nepodepsal. Úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne 22.7.2017 bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a [jméno] [jméno] jako účastníkem stavebního spoření na základě žádosti o poskytnutí meziúvěru, za účelem údržby, změny rodinného domu ve výši 415 000 Kč. Návrhem na uzavření smlouvy o stavebním spoření ze dne 8.6.2017 bylo prokázáno, že [příjmení] [jméno] žádal o poskytnutí částky 415 000 Kč ze smlouvy o stavebním spoření č. [bankovní účet]. Z transakční historie uvedeného účtu bylo prokázáno, že dne 27.9.2017 byla z účtu [jméno] [příjmení] zaplacena částka 1 798,30 Kč. Usnesením Policie ČR ze dne 16.6.2019 [číslo jednací] bylo zjištěno, že policie odložila trestní věc podezření ze spách