20 C 226/2023-31 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky shora se zákonným úrokem z prodlení shora z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 14. 2. 2020 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy1 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (dále též jen„ půjčka“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala ve smlouvě zaplatit poplatek 36 303 Kč, který se skládal z kapitalizovaných úroků 24 177 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení 8 286 Kč. Žalovaná měla uvedené prostředky vč. poplatku splácet v 78 týdenních splátkách po 851 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 8. 2021. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná uhradila pouze 6 350 Kč celkem. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalované pouze neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 23 650 Kč představující rozdíl mezi poskytnutými 30 000 Kč a splacenými 6 350 Kč. Dále pak požadovala zaplatit zákonné úroky z prodlení z této částky od 14. 8. 2021 do zaplacení, přičemž za dobu od 14. 8. 2021 do 14. 12. 2022 tyto činí 2 736,17 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vůbec nevyjádřila. Žalovaná shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručeny dne 25. 9. 2023 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jejího trvalého pobytu). 3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] vč. smluvních podmínek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná tuto uzavřely dne 14. 2. 2020, na jejím základě byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit poskytnuté prostředky v 78 týdenních splátkách po 851 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 776 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 88 % Celkem tak měla žalovaná uhradit částku 66 303 Kč, která byla kromě zapůjčené částky dále tvořena poplatkem ve výši 33 963 Kč. Ze zákaznické karty soud zjistil, že se poskytovatel úvěru snažil zjišťovat úvěruschopnost žalované, když vycházel z toho, že tato byla v dané době svobodná, bydlela na ubytovně, nikoho vyživovala, její příjem měl činit v době uzavírání smlouvy 13 464 Kč čistého, další čisté příjem domácnosti pak 14 000 Kč. Běžné výdaje žalovaná uvedla ve výši 3 000 Kč měsíčně. 4. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaná uhradila na konto smlouvy celkem 6 350 Kč. 5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení obou shora uvedených pohledávek z 16. 12. 2022 vč. podacího lístku z 13. 1. 2022. Žalovaná byla současně vyzvána k úhradě částky 84 291,13 Kč bez příslušenství. 6. K úhradě částky 72 716,76 Kč byla žalovaná s upozorněním na možné soudní řízení vyzvána dopisem zástupce žalobkyně z 9. 3. 2023 odeslaným následujícího dne, jak vyplývá z podacího lístku. 7. Korespondence byla žalované doručována na adresu, kterou uvedla ve smlouvě, tj. [ulice a číslo], [obec], přičemž v [obec] byla smlouva též uzavřena. Pokud se později žalovaná na uvedené adrese nezdržovala, nemůže to jít k tíži žalobkyně. 8. Podle § 2395 Obč.Z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 16. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. Bylo prokázáno, že z poskytnutých prostředků 30 000 Kč žalovaná dosud vrátila 6 350 Kč a dluží tak 23 650 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, která je tak oprávněna nyní pohledávku po žalované vymáhat. Žalovaná neprokázala, ba ani netvrdila, že by uvedené prostředky neobdržela, uhradila je, byť částečně. PO celé řízení zůstala pasivní. 17. Jelikož žalobkyně požadovala úhradu dané částky vč. příslušenství z titulu bezdůvodného obohacení, soud se blíže nezabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran (úvěrovaná žalovaná) byl spotřebitel, bylo by jinak nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 18. Žalobkyně měla očividně za to, že obě smlouvy jsou neplatné. Jelikož tedy žalované byly v obou případech poskytnuty finanční prostředky bez právního důvodu, soud zavázal žalovanou k zaplacení dosud dlužné částky 23 650 Kč s úroky z prodlení jdoucími ode dne následujícím po dni, do kterého měly být poskytnuté prostředky uhrazeny. Výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 19. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ta měla plný úspěch ve věci. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem 1 706 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.), paušálem za výše uvedené úkony 3x 100 Kč (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 252 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 398 Kč. 20. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., s ohledem na návrh žalobkyně.