8 C 66/2022-237 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalované žalobou doručenou soudu dne 19. 7. 2022 domáhal zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 11. 4. 2022 do zaplacení. Tvrdil, že žalobci vznikl u žalované pracovní poměr dle pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 1994, který skončil dohodou ze dne 28. 2. 2022 ke dni 30. 4. 2022. V době trvání pracovně právního vztahu byla žalobci žalovanou přestávka v práci na oddech a jídlo odečítána z jeho pracovní doby a nebyla zohledňována při vyměřování jeho mzdy. Protože žalobce nečerpal přestávku v práci, ale měl jen přiměřenou dobu na oddech a jídlo, nebyla mu proplacena celá doba strávená na pracovišti. Žalobce vykonával práci operátora předáka, kdy pracoval ve dvanáctihodinových směnách v nepřetržitém provozu, přičemž byl povinen být neustále ve střehu a připraven plnit neodkladné úkony, pokud si to situace vyžadovala, i během plánované přestávky na jídlo a oddech. Žalobce nemohl čerpat přestávky vždy během výroby, která trvala dva měsíce s navázáním dalších dvou měsíců odstávky, celkem tedy šest měsíců za kalendářní rok. Pokud by přestávka na jídlo a oddech byla pro žalobce skutečně dobou odpočinku, za níž žalobci nenáležela odměna, pak by si během této doby mohl odpočinout i od povinnosti být zaměstnavateli k dispozici, což pojmově vylučuje povinnost pohotovosti. Protože žalobce musel být během přestávek žalované k dispozici, pak tyto přestávky tvořily součást jeho pracovní doby a náležela mu odměna za práci. Žalovaná částka je nedoplatkem mzdy žalobce za období od července 2019 do února 2022 včetně, jíž žalovaná žalobci přes písemnou výzvu neuhradila.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Proti platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem v Pardubicích pod č.j. , spisová značka, dne 14. 9. 2022 podala v zákonné lhůtě odpor. Popírala, že by žalobce vykonával práci, kterou nelze přerušit. Měla za to, že paušální závěr, že pracovní pohotovost je pracovní dobou a proto se musí odměňovat jako řádný výkon práce, z právních předpisů ani judikatury nevyplývá. Měla za to, že nárok žalobce nelze opírat o průměrnou mzdu.3. K výzvě soudu žalobce doplnil tvrzení v žalobě uvedená a nadále tvrdil, že v rozhodném období vykonával práci na pozici operátora – předáka v ranní směně od 6:00 do 18:00 hodin a v noční směně od 18:00 hodin do 6:00 hodin. Na této pozici řídil chod oddělení a činnost jeho pracovníků, tj. jednoho operátora ve velínu a jednoho pracovníka venkovní obsluhy, prováděl kontroly v souvislosti s výrobní činností, koordinování činností pracovníků, vydávání pokynů a odstraňování zjištěných závad během výroby. Byl nejen sám proškolován, ale také prováděl pravidelné školení pracovníků směny. Z povahy své činnosti musel operativně řešit nenadálé situace a zajišťovat odstranění zjištěných a jemu nahlášených závad, např. výpadky energií – elektřiny, chladící vody, planu, páry, dusíku, vzduch měření a regulace. Když např. došlo k zanesení filtru čerpadel a vývěv, bylo potřeba okamžitě filtr vyčistit, jinak hrozilo poškození zařízení a přerušení výroby, tedy mohlo dojít k havarijnímu odstavení technologického reglementu. Příloha č. 6a k technologickému reglementu redestilace hydrogenátu ukládá v případě jednotlivě popsaných situací reagovat okamžitě a předávat dispečerovi informace v 5 minutách. Vzhledem k tomu, že ve výrobě byli během směny pouze 3 zaměstnanci a žalobce nemohl žádný z nich zastoupit, neboť nebyli na jeho pozici proškoleni, byl žalobce nucen být neustále k dispozici a na příjmu pro případ nenadálé události, která nesnesla odkladu a mohla vést k poškození strojů a ohrožení životů. Tyto situace musel žalobce vždy okamžitě posoudit, rozhodnout o další činnosti a vyhodnotit, jaké nebezpečí hrozí. Výrobní oddělení byl operátor předák povinen předat osobně pouze předákovi nastupující směny. I z tohoto důvodu tak nemohl žalobce opustit pracoviště na přestávku a využít ji libovolně dle své vůle. Žalobce byl také vedoucí preventivní požární hlídky a v případě požáru byl povinen situaci vyhodnotit, přijmout rozhodnutí a vydat pokyny ostatním pracovníkům směny, např. komunikovat s operátorem na velínu a dávat pokyny tak, aby došlo k zamezení škod a újmě na zdraví. V případě požáru byla směna povinna co nejrychleji vyprázdnit zařízení zasažené požárem a ostatní nejméně do okruhu 25 m. I z tohoto hlediska byl tedy nucen být stále připraven a v případě potřeby okamžitě reagovat.4. Žalovaná potvrdila, že žalobce pracoval na pracovišti redistilace hydrogenátů v Kolíně jako operátor – předák. Na pracovišti v době jeho směny byli vždy dva další zaměstnanci, a to operátor a zaměstnanec venkovní obsluhy. V průběhu dvanáctihodinových směn byl žalobce oprávněn čerpat dvakrát 30 minut přestávku v práci na jídlo a oddech, přičemž tento čas mohl trávit buď v kuchyňce, nebo kdekoliv v areálu. Žalobce nikdy nepožádal o možnost odejít mimo areál. Jeho povinností jako operátora – předáka bylo koordinovat odchod pracovníků na čerpání přestávky v práci tak, aby bylo zajištěno zastoupení. Neplatilo žádné omezení, avšak vzhledem k rozloze areálu pracovníci jej velmi málo opouštěli v době přestávek na jídlo a oddech. Připustila, že venkovní obsluha nemohla zastoupit operátora – předáka, zastoupit ho však mohl operátor a v té době mohl operátor – předák čerpat přestávku na jídlo a oddech bez jakéhokoli omezení. Mít u sebe vysílačku nebyla povinnost, ale zažitý zvyk. Žádný z pracovních předpisů žalobci tuto povinnost neukládal. V době přestávek v práci v období od července 2019 do dubna 2022 nikdy nenastala mimořádná událost, na kterou by musel žalobce reagovat odchodem z jídelny. Na oddělení, kde žalobce pracoval, mimořádné situace nastávaly jen velmi málo, v průměru tak jedenkrát za rok. Povinností žalobce jako koordinátora směny bylo zajistit, aby vždy na místě byla osoba, která ho zastoupí. V průběhu směny se vždy zásadní práce prováděly v době plného osazení směny mimo přestávku v práci. S ohledem na počet zaměstnanců na pracovišti se bez problémů mohli vystřídat. Pokud předák nebyl přítomen, operátor ho mohl zastoupit i v krizových situacích, neboť i on mohl odstavit provoz, případně mohl požádat nadřízeného celé jednotky, aby ho zastoupil. Nejzávažnější mimořádnou událostí, ke které mohlo dojít, byl výpadek elektrické energie, ale ani zde nebylo nutno řešení v řádech minut, neboť technologický reglement pracuje s dobou výpadku delší 30 minut, což je právě doba čerpání přestávky v práci na jídlo a oddech. Z popisu pracovní činnosti také vyplývá, že povinnost informovat nadřízeného mohl převzít operátor, nikoli nutně operátor – předák. Všichni tři zaměstnanci na směně byli také členy požární hlídky, tedy činnosti při vzniku požáru nebyly povinností výlučně žalobce, mohli je učinit i oni. Samotné členství v požární hlídce nijak nevylučuje dobu odpočinku a nijak neomezuje přestávky v práci.5. Po provedeném řízení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl na základě následujících skutkových zjištění:6. Podle pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 1994 nastoupil žalobce do pracovního poměru na dobu neurčitou k žalované na pracovní pozici topič se zkušební dobou do 31. 3. 1994. Na základě shodných tvrzení bylo mezi účastníky nesporné, že v období, za které je nárok uplatňován, tj. od července 2019 do února 2022 včetně, žalobce vykonával práci pro žalovanou na pracovní pozici operátor – předák. Z dohody ze dne 28. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce a žalovaná se dohodli na skončení pracovního poměru z důvodu organizačních změn dle § 52 písm. c) zákoníku práce ke dni 30. 4. 2022.7. Z pracovní náplně funkce operátor – předák, soud zjistil, že tento řídí chod oddělení a činnost pracovníků oddělení tak, aby odpovídala pokynů vedoucího výroby, provozním a bezpečnostním předpisům a technologickému reglementu (1.1.1), provádí na základě výsledku mezioperační kontroly nebo jiných vážných okolností, změny technologického režimu v rámci technologického reglementu a všechny změny zapisuje do knihy předání směn včetně uvedených časů změny (1.1.3), rozvrhuje a určuje práce podle kvalifikace pracovníkům směny, kterou vede, a kontroluje jejich plnění (1.1.4), zajišťuje odstranění zjištěných a jemu nahlášených závad (1.1.6), kontroluje činnosti jednotlivých pracovníků při najíždění, přejížděni nebo odstavování oddělení (1.1.8), vydává pokyny jednotlivým pracovníkům k odstavování zařízení z provozu, při havarijním odstavení (výpadku elektrické energie) sleduje zejména hodnoty podtlaku v zařízení a činí opatření k jeho co nejnižšímu poklesu (1.1.10), podle potřeby se podílí na pracích spojených s najížděním, přejížděním a odstavováním výrobního oddělení (1.1.13), kontroluje způsobilost podřízených pracovníků směny, vykonávat pracovní úkoly (1.2.11 – věta prvá), v případě ropné havárie nebo při výronu nebezpečných škodlivin nařizuje opatření stanovená PP 14 – 03 – 04 Plán opatření pro případ havárie při nakládání se závadnými látkami v HS Kolín, organizuje ukládání vzniklých odpadů podle provozního řádu pro skladování odpadů na