11 C 112/2024-36 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 8.2.2024 zaplacení částky 44 000 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Uvedla, že původní věřitel - společnost , právnická osoba, poskytl žalovanému celkem částku 44 000 Kč v platbách 4 000 Kč dne 22.7.2020, 10 000 Kč dne 17.8.2020, 15 000 Kč dne 14.9.2020, 10 000 Kč dne 29.12.2020 a 5 000 Kč dne 4.2.2021, a to bankovním převodem z účtu , právnická osoba, na účet žalovaného č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovanému byly předchůdkyní žalobkyně poskytnuty uvedené finanční prostředky, žalovaný tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru týkající se předmětných finančních prostředků. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.5.2022 předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný na poskytnuté platby ničeho ani přes výzvu žalobkyně neuhradil.2. Usnesením ze dne 27.6.2024 vyzval soud žalovaného, aby se do 15 dnů vyjádřil k žalobě i k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Současně byl žalovaný poučen, že pokud soud ve stanovené lhůtě jeho vyjádření neobdrží, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Uvedené písemnosti žalovanému byly doručeny dne 19.7.2024 (vyvěšením na úřední desce soudu). Ve stanovené lhůtě se žalovaný k žalobě nevyjádřil ani nevznesl žádné námitky proti navrženému postupu. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) na základě listinných důkazů ve spise založených.3. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.4. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh na zaplacení částky 44 000 Kč s příslušenstvím je důvodný.6. Aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání žalované částky byla založena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.5.2022 uzavřenou mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní. O postoupení byl žalovaný písemně informován dopisem ze dne 22.5.2022.7. Výpisy z běžného účtu předchůdkyně žalobkyně č. , č. účtu, bylo prokázáno, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne 17.8.2020 poukázána částka 10 000 Kč, dne 29.12.2020 částka 10 000 Kč, 14.9.2020 částka 15 000 Kč, dne 22.7.2020 částka 4 000 Kč, dne 4.2.2021 částka 5 000 Kč, vždy s variabilním symbolem , var. symbol, .8. Zprávou , Anonymizováno, , Anonymizováno, z dne 21.6.2024 bylo prokázáno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, přičemž jednotlivé platby ve výši 4 000 Kč, 2x 10 000 Kč, 15 000 Kč a 5 000 Kč jsou evidovány jako příchozí.9. Na základě uvedených skutkových zjištěná má soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 44 000 Kč, která mu byla postupně zaslána na jeho účet v červenci, srpnu, září, prosinci 2020 a v únoru 2021, jak vyplývá z výpisů z účtu předchůdkyně žalobkyně i potvrzení banky žalovaného. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by poskytnutou částku, byť částečně, uhradil, případně tato zanikla jinak. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně zákonných úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť tento nárok přísluší žalobkyni ze zákona, konkrétně dle § 1970 o.z.10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Soud dospěl k závěru, že účelným nákladem, který úspěšné žalobkyni v řízení vznikl, byl zaplacený soudní poplatek ve výši 1 760 Kč, odměna advokáta za 2,5 úkonu po 2 860 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, sepis žaloby a jednoduchou výzvu k plnění, dále 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobkyně je plátcem této daně a dle zákona č. 235/2004 Sb. mu vzniká povinnost tuto daň státu odvést.11. Lhůta k plnění byla žalované stanovena delší než zákonná třídenní s přihlédnutím k výši dlužné částky, době prodlení i návrhu žalobce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).