11 C 139/2024-41 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně žalobou podanou k soudu dne 29.1.2024 požadovala po žalovaném zaplacení částky 44 584,60 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 26.9.2022 mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „banka"). Žalobu dále odůvodnila tím, že Banka uzavřela s žalovaným dne 1.5.2021 Smlouvu o vydání kreditní karty č. , hodnota, , na jejímž základě se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 45 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal prostřednictvím přímých plateb obchodníkům či výběry z bankomatů prostřednictvím vydané karty, jak vyplývá z výpisu z účtu žalovaného. Za správu kreditní karty byl sjednán měsíční poplatek ve výši 199 Kč, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 23,99 %, přičemž čerpaný úvěr byl splácen formou inkasa z účtu žalovaného č. , č. účtu, , když minimální výše splátky byla sjednána jako 3,20 % z celkové dlužné částky, minimálně však 200 Kč. Žalovaný porušil svoji povinnost udržovat na svém běžném účtu dostatečný zůstatek finančních prostředků, aby mohla být inkasována alespoň minimální splátka úvěru, a proto banka využila svého oprávnění a úvěr na základě prohlášení o okamžité splatnosti kreditní karty ze dne 27.9.2021 k uvedenému dni prohlásila za splatný. Ke dni postoupení činila celková výše pohledávky 53 159,29 Kč. Žalobkyně tak požaduje úhradu nesplacené jistiny ve výši 44 328,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 830,69 Kč (součet nesplaceného smluvního úroku ve výši 4 136,29 Kč a nesplaceného poplatku za odeslání písemných upomínek ve výši 4 694,40 Kč), zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 28.9.2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyni dosud ničeho neuhradil.2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 12.7.2024 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně a žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Návrhem Smlouvy o vydání kreditní karty RB Premium č. , hodnota, kreditní karty č. , hodnota, , akceptací návrhu, výzvami ze dne 4.11.2022 a 5.12.2022, výpisem z účtu, prohlášením okamžité splatnosti kreditní karty ze dne 27.9.2021 a předžalobní výzvou měl soud za prokázané, že Banka a žalovaný dne 1.5.2021 uzavřeli smlouvu o vydání kreditní karty, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do výše 45 000 Kč, s povinností úvěr zajistit dostatek finančních prostředků na účtu pro splácení formou inkasa ve výši 3,20 % z celkové dlužné částky, minimálně však 200 Kč. Žalovanému byla karta vydána, úroková sazba byla sjednána ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný úvěr načerpal, tento však řádně nesplácel, a proto banka všechny závazky žalovaného z předmětné smlouvy zesplatnila ke dni 24.9.2021, když dlužná částka činila 53 159,29 Kč. Postoupení pohledávky mezi bankou a žalobkyní bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3.10.2022. Žalovaný byl o zaplacení dluhu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně upomínán, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 14.11.2023.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.8. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 44 328,60 Kč s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaný čerpala úvěr do výše 46 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal pravidelně splácet formou inkasa z běžného účtu. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil. Posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr bylo provedeno v souladu s ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně v souladu se smlouvou přistoupil k zesplatnění úvěru pro nehrazení splátek žalovaným, a to ke dni 27.9.2021. Dluh žalovaného činí na jistině 44 328,60 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na žalovanou pohledávku, byť částečně plnil. Protože žalovaný dluh nezaplatil, domáhala se žalobkyně také zaplacení smluvených úroků, úroků z prodlení a nákladů na vymáhání. Jelikož žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smluvních ujednání, bylo mu uloženo, aby žalobkyni dlužnou částku ve výši 44 328,60 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 830,69 Kč, úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši 8,5 % ročně od 28.9.2021 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, zaplatil. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány v souladu s ustanovením § 1968 a 1970 o.z. a ve výši dle nařízení vlády 351/2013 Sb.10. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 784 Kč a dále odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč (převzetí, sepis žaloby, předžalobní výzva), náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21 % DPH. Náhradu nákladů řízení, celkem ve výši 3 659,50 Kč, je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř). Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůty k plnění byly stanoveny třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.