11 C 146/2024-32 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 33 000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovanou došlo dne 5.4.2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč (dále jen „zápůjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 32 985 Kč. Celkovou částku zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 944 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 5.10.2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 5.10.2020. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila 5 000 Kč. Ke dni 28.1.2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 85 786,13 Kč. Žalobkyně však požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení, jež činí dlužnou jistinu ve výši 33 000 Kč (rozdíl mezi poskytnutou jistinou a zaplacenou částkou), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 630 Kč (od 6.10.2020 do 28.1.2022) a zákonný úrok z prodlení od 29.1.2022 do zaplacení. Za dobu od postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradila.2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost, s účinností od 28.1.2022. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s takovým postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Žalovaná byla vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek.4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:5. Soud měl prokázáno smlouvou o zápůjčce č. , tel. číslo, uzavřenou dne 5.4.2019 mezi společností , právnická osoba, a žalovanou, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 38 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s touto zápůjčkou zaplatit souhrnný poplatek ve výši 32 985 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem částku 70 985 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách ve výši 3 944 Kč, když poslední splátka činí částku 3 937 Kč a byla stanovena na 5.10.2020. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které žalovaná podepsala dne 5.4.2019, se žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně dohodli na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou. Tabulkou o umoření bylo prokázáno, že žalovaná uhradila částku 5 000 Kč.6. Listinou ze dne 30.1.2022 vyrozuměla společnost , právnická osoba, žalovanou, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 byla pohledávka ve výši 110 032,80 Kč postoupena žalující společnosti.7. Dopisem ze dne 6.12.2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 117 518,88 Kč, a to ve lhůtě do 21.12.2023.8. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 33 000 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru převzala dne 5.4.2019 v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 38 000 Kč, kterou se zavázala uhradit v dohodnutých měsíčních splátkách, na tuto pohledávku uhradila 5 000 Kč. Ze strany žalované nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovanou plněno více, než jak bylo tvrzeno stranou žalující. Žalovaná je proto povinna s přihlédnutím k uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek vrátit to, co obdržela a dosud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalované, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydala žalobkyni majetkový prospěch, který získala bez právního důvodu, tedy aby vydala bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získala. Žalované tak bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatila částku 33 000 Kč. Protože splatnost poslední splátky zápůjčky byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru dohodnuta na 5.10.2020, bylo žalované v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatila i zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 6.10.2020 do data postoupení, tedy do 28.1.2022 z částky 33 000 Kč kapitalizován ve výši 3 630 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 29.1.2021 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.11. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna za 3 úkony po 500 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 1 320 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 3 498 Kč.