11 C 371/2023-87 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 2.6.2023 zaplacení celkem částky 51 583 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 9.5.2019 s právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, ) smlouvu o zápůjčce – ZELENÁ v hotovosti č. , tel. číslo, (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 20 817 Kč, celkem tedy 42 817 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 714 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, na dluh uhradil pouze 4 434 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 20 113,17 Kč, dlužné částky poplatků ve výši 16 469,83 Kč, smluvní pokuty ve výši 11 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 295,58 Kč, sankčních poplatků ve výši 4 000 Kč, úroku ve výši 11,75 % p.a. z dlužné jistiny 20 113,17 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 20 113,17 Kč od 18.3.2022 do zaplacení. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží.K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupkyní právního předchůdce žalobkyně , jméno FO, následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalované 16 610 Kč, odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 32 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná.Žalovaný, ačkoli byla k jednání nařízenému na den 22.5.2024 řádně předvolán (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalovanému za doručené, v souladu s ust. § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., dnem 29.4.2024, se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované. Právní zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání omluvil podáním ze dne 16.5.2024.Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1.2.2022.Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že pracovala jako zástupce společnosti , právnická osoba, , pro kterou sjednávala zápůjčky. Vypověděla, že na žalovaného si nepamatuje, možná by si na ni vzpomněla, pokud by ho viděla. Zřejmě se jednalo o , adresa, . Uvedla, že ke kontaktu docházelo většinou tak, že zákazník zavolal na společnost a ta jí poslala údaje o klientovi, kterého pak kontaktovala, ale jak konkrétně to proběhlo s žalovaným si nepamatuje. Žalovaný česky rozuměl, překladatele nepotřeboval, ale pokud by nerozuměl, měl by sebou někoho, kdo mu to přeloží. Konkrétní podrobnosti schůzky si nepamatuje. Obvyklý postup při schůzce byl, že klienti museli předložit doklady (občanský průkaz, povolení k pobytu, nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výplatní pásky, jí předložili k nahlédnutí i originál, následně v aplikaci společnosti Provident Financila doplnila údaje od klienta, cca do 10 minut přes aplikaci měla odpověď kolik může klientovi nabídnout, poté nabídku učinila i písemně, klient se vyjádřil, zda požaduje maximální výši či nižší a poté se sepisovala smlouva. Peníze pak šla vyzvednout pro výplatu v hotovosti, pokud se jednalo o vyšší částku byla vyplacena převodem na účet. Dalšími příjmy v domácnosti byly např. příjmy manžela nebo dalších pracujících členů domácnosti. K výdajům uvedla, že se na ně dotazovala, nahlédla např. do nájemní smlouvy, příp. museli předkládat kolik hradí na elektřinu apod., resp. jaké běžné měsíční výdaje hradí.Smlouvou o zápůjčce č. , tel. číslo, ze dne 9.5.2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 9.5.2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 714 Kč, tedy celkem částku 42 817 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 22 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 20 817 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 3 935 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 8 596 Kč a odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč a pojištění ve výši 1 800 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 11,75 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6.1 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván ke splacení celé pohledávky.Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný měl být v době uzavření smlouvy zaměstnán jako operátor s čistým měsíčním příjmem 16 610 Kč, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno 2 výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 5 000 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, má základní vzdělání, žije na ubytovně a má tři vyživovací povinnosti. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 32 000 Kč (bez další specifikace).Z přehledu předpisů bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr částku 4 434 Kč.Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, ). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o zápůjčce neplatná.Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila pouze dvě výplatní pásky předcházející poskytnutí zápůjčky a zákaznickou kartu, ve které bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, má tři vyživovací povinnosti. Jako příjem byla konstatována částka 16 610 Kč, další příjem do domácnosti ve výši 32 000 Kč však nebyl specifikován ani doložen. Výdaje žalovaného byly odhadnuty na částku 5 000 Kč