17 C 226/2024-27 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 2. 6. 2024 zaplacení částky 48 770 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 11. 8. 2021 s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 60 115 Kč formou 21 měsíčních splátek po 5 373 Kč, ale své závazky nehradila řádně a včas, když na dluh uhradila pouze částku 1 230 Kč. Poslední splátka byla stanovena na den 11. 5. 2023. Žalovaná částka pak představuje rozdíl mezi částkou poskytnutou a splacenou.2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 došlo s účinností ke dni 27. 9. 2023 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 29. 9. 2023. Postoupená pohledávka činila 145 599,14 Kč.3. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručovány na adresu evidovaného bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 16. 9. 2024, když žalované byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 5. 9. 2024).4. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, avšak neprokazuje, ba ani netvrdí, že by před uzavřením smlouvy došlo k ověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Za této situace je, ve smyslu § 86 a § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky uzavřená smlouva o úvěru absolutně neplatná a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení, které je představováno rozdílem mezi částkou žalované poskytnutou (převzetí finančních prostředků žalovaná potvrdila v rámci smlouvy o úvěru) a žalovanou splacenou, tj. částky 48 770 Kč (50 000 Kč mínus 1 230 Kč). Zároveň byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ode dne následujícího po sjednaném datu splatnosti, a to ve výši, která je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 951 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 500 Kč (§14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.); 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z částek shora uvedených, vyjma soudního poplatku. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 4 129 Kč.