18 C 156/2023-278 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 72 615 Kč s příslušenstvím žalobou doručenou podepsanému soudu dne 1. 6. 2023. Tvrdil, že pojistná smlouva o životním pojištění FORTE č. , hodnota, , kterou uzavřel s počátkem pojištění 1. 7. 2010, je neplatná. Pojistná smlouva byla ukončena výpovědí, pojistné bylo sjednáno ve výši 815 Kč měsíčně a neplatnost pojistné smlouvy shledává v nepřiměřených smluvních ujednáních ve smyslu jednak § 55 a § 56 zák. č. 40/1964 Sb. a jednak ve zneužívajících ujednáních ve smyslu Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 (dále jen „Směrnice“). Pojištění bylo sjednáno jako investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití a sjednána byla i další pojištění. Principem tohoto pojistného produktu bylo, že z části je pojistné umisťováno do programu investování a v nich dochází ke zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků. Pojistné je dále sníženo o některé poplatky (alokační a inkasní poplatek) a následně převedeno v alokačním poměru sjednaném v pojistné smlouvě na podílové jednotky jednotlivých programů investování. Další poplatky jsou odečítány přímo z hodnoty pojištění (poplatek za správu aktiv pro běžné a dodatečné běžné pojistné, poplatek za správu pojištění, na administrativní náklady pojistitele). Výše poplatků je uvedena v Sazebníku poplatků. Tyto poplatky snižují pojistné, v důsledku čehož nejsou umístěny do investičních programů a o některé je hodnota pojištění snižována přímo. Na Sazebník poplatků je odkazováno ve Všeobecných pojistných podmínkách (dále jen „VPP“) s tím, že tento je k dispozici ve všech obchodních místech pojistitele. Žalobce tento dokument neobdržel, nebyl s ním seznámen, nestal se tedy součástí pojistné smlouvy a pro tuto neurčitost jsou neplatná ustanovení části A čl. 6 Zvláštních pojistných podmínek (dále jen „ZPP“). Jde o zneužívající ujednání dle Směrnice. Na pojistnou smlouvu se ustanovení Směrnice vztahují, neboť jde o smlouvu uzavřenou mezi spotřebitelem a poskytovatelem služeb ve smyslu § 52 zák. č. 40/64 Sb. Smluvní ujednání jsou tedy v rozporu s požadavkem poctivosti, způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které z této smlouvy vyplývají, a to v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel musí být rovněž schopen posoudit ekonomické důsledky smluvního ujednání nebo smlouvy, jak bylo judikováno rozsudky Soudního dvora Evropské unie a podle Směrnice je zjevné, že pojistná smlouva nemůže bez shora uvedených zneužívajících ujednání existovat. Žalobce zaplatil na pojistném celkem 114 915 Kč, žalovaná mu poskytla pojistné plnění ve výši 42 300 Kč, které žalobce nejprve označil jako mimořádné výběry, následně pak opravil jako poskytnutá pojistná plnění, proto se domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 72 615 Kč s příslušenstvím. Žalobce popíral, že by sám vyslovil zájem o pojištění výlučně „na rizika“ bez spořicí složky, jinak by neuzavíral smlouvu o investičním životním pojištění. Žalobce nebyl ze strany žalované seznámen s výší rizikového pojistného či alespoň se způsobem, jak k této výši dospěl, nebyl seznámen s žádnými pojistně matematickými metodami, které by mu umožnily seznat výši rizikového pojistného.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí, neboť považovala pojistnou smlouvu za platně uzavřenou. Smlouvu uzavíral pojišťovací zprostředkovatel , jméno FO, , který před sjednáním pojistné smlouvy vyhodnotil žalobcovy potřeby, sepsal o tom záznam. Žalobce neměl zájem o spoření, a to ani v podobě kapitálového životního pojištění s garantovaným výnosem ani investičního životního pojištění s potencionálně vyšším výnosem. Byl seznámen s rozsahem pojištění, pojistnými podmínkami, informace pro zájemce o pojištění. Pojistnou smlouvou byla kryta rizika celé rodiny žalobce ve velmi nadstandardním rozsahu – souhrn pojistných částek činil 6 210 000 Kč. Na pojistném zaplatil žalobce 113 285 Kč, žalovaná vyplatila pojistné plnění z pojistných událostí ve výši 42 300 Kč. Pojištění bylo čistě rizikové bez aktivace spořicí složky, žalobci nevznikl nárok na odkupné, o čemž byl informován každoročně. Ujednání, jejichž neplatnosti se žalobce dovolává, nemohou být nepřiměřenými, resp. zneužívajícími ujednáními ve smyslu občanského zákoníku a Směrnice, jelikož nezakládají žádnou, natož významnou, nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch žalobce. Popřela, že by žalovaná poskytla žalobci plnění ve výši 42 300 Kč ve formě mimořádných výběrů. Pojistná smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona o pojistné smlouvě, který stanovil povinnost pojistitele seznámit pojistníka na jeho žádost se zásadami pro stanovení pojistného. Žalovaná tedy neměla povinnost rozklíčovat jednotlivé položky pojistného v pojistné smlouvě. V době uzavření pojistné smlouvy nebyly informační povinnosti v souvislosti s pojištěním zakotvené v zákoně, nebyly vyžadovány regulátorem, ani nebyly standardní na trhu. Žalovaná pravidelně zasílala žalobci výroční dopis nazvaný „rekapitulace“, kterými ho informovala mimo jiné o výši pojistného k počátku a konci pojištění, rozsahu pojištění a o výši odkupného. Po celou dobu žalobce nevyjádřil jakoukoli nespokojenost se sjednanými pojištěními. Údajnou neplatnost pojistné smlouvy namítl až rok a půl poté, co se rozhodl smlouvu předčasně ukončit. Pro případ, že by soud dospěl k závěru o neplatnosti pojistné smlouvy, pak by pro vypořádání bezdůvodného obohacení měla být zohledněna i hodnota žalovanou poskytnutého pojistného krytí, jako protiplnění poskytnutého na základě pojistné smlouvy a za účelem zjištění obvyklé ceny pojistného krytí navrhovala znalecký posudek s tím, že tato částka se započte proti nároku žalobce na vrácení zaplaceného pojistného. Žalovaná namítla částečné promlčení uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení a tvrdila, že nejpozději při uzavírání pojistné smlouvy, musel žalobce ve smyslu rozhodovací praxe Ústavního soudu přinejmenším pojmout podezření, že s pojistnou smlouvou je něco v nepořádku, když mu chybí podstatná část dokumentace, na základě které je počítána výše poplatků a výše rizikového pojistného. I kdyby takovou vědomost nenabyl při uzavření smlouvy, musel by nejpozději po přečtení výročního dopisu z 18. 2. 2017 zjistit, že ani po 6 letech trvání smlouvy mu nevznikl nárok na odkupné. Došlo tedy k promlčení práva na vrácení plateb pojistného, které byly uhrazeny nejpozději dva roky před zahájením tohoto řízení, tj. do 1. 6. 2021. V objektivní promlčecí době byly promlčeny veškeré platby před 1. 6. 2020. Proti nepromlčené částce by musela být započtena hodnota žalovanou poskytnuté pojistné ochrany.3. Pokud jde o vznesenou námitku promlčení, pak zde žalobce odkázal na nález Ústavního soudu III. ÚS 2127/21 s tím, že vědomost o neplatnosti pojistné smlouvy nelze odvozovat bez dalšího z jejího podpisu, jak to činí žalovaná. Kromě toho žalovaná ani žádným způsobem neprokázala doručení výročních dopisů žalobci a je tedy otázkou, zda se s nimi vůbec seznámil. Žalobce naopak plnil veškeré své smluvní povinnosti a smlouvu považoval za platnou. Žalobce je spotřebitel, který se při podpisu smlouvy nacházel v nerovném postavení k žalované, jako pojišťovně, pojistnou smlouvu uzavřel na dobu, která přesahuje délku objektivní promlčecí doby. Dále je nutné zohlednit, že pojistné smlouvy vyhotovovala žalovaná, což je dle judikatury Soudního dvora Evropské unie též nekalou obchodní praktikou, za níž musí žalovaná nést odpovědnost. Žalovaná nemůže být v dobré víře, pokud přijímá pojistné, o kterém s ohledem na její vědomost o skutkových okolnostech ví, že je bezdůvodným obohacením.4. Předmětná pojistná smlouva se dle § 3028 odst. 3 o.z. řídí dosavadními právními předpisy, tj. právní úpravou zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč.zák.“), zákonem č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a zák. č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele.5. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb. platného ke dni uzavření pojistné smlouvy pojistná smlouva obsahuje vždy a) určení pojistitele a pojistníka, b) určení oprávněné osoby, c) určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, d) vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, e) výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, f) vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, g) v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet. Podle odst. 4 součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Podle odst. 5 pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob