20 C 145/2024-34 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky shora se zákonným úrokem z prodlení shora z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi jejím právním předchůdcem, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo dne 12. 12. 2012 k uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč (dále též jen „půjčka“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaný zavázal ve smlouvě zaplatit částku 20 902 Kč, která se skládala z kapitalizovaných úroků ve výši 3 193 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky 4 751 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 958 Kč. Žalovaný měl uvedené prostředky vč. poplatku splácet v 60 týdenních splátkách po 766 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 2. 2014. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný uhradil celkem pouze 5 300 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalovaném pouze neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 19 700 Kč představující rozdíl mezi poskytnutými 25 000 Kč a splacenými 5 300 Kč. Dále pak požadovala zaplatit zákonné úroky z prodlení z této jistiny od 6. 2. 2014 do zaplacení, přičemž za dobu od 6. 2. 2014 do 22. 9. 2016 tyto činí 4 228,93 Kč.2. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu pasivní. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručeny dne 23. 9. 2024 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jeho trvalého bydliště).3. Smlouvou o půjčce č. , hodnota, vč. smluvních podmínek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaný tuto uzavřeli dne 12. 12. 2012, na jejím základě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté prostředky v 60 týdenních splátkách po 766 Kč, resp. poslední splátka měla činit 768 Kč. Celkem tak měla žalovaný uhradit částku 45 902 Kč, kromě půjčené částky měl dále splatit i 20 902 Kč. Adresa žalovaného byla uvedena , adresa, .4. Tabulkou umoření (přehled plateb) bylo prokázáno, že žalovaný obdržel 25 000 Kč a uhradil na konto smlouvy celkem 5 300 Kč.5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek z 22. 9. 2016 vč. podacího lístku z 14. 10. 2016. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dlužné částky vyčíslené v tomto konkrétním případě na 40 602 Kč bez příslušenství.6. K úhradě mj. dlužné částky ze smlouvy shora byl žalovaný s upozorněním na možné soudní řízení vyzván dopisem zástupce žalobkyně z 26. 10. 2023 odeslaným následujícího dne, jak vyplývá z podacího lístku.7. Korespondence byla žalovanému doručována na adresu, kterou uvedl ve smlouvě, ev. na P.O. Box 145, , adresa, . Pokud se žalovaný na uvedené adrese nezdržoval či měl jinou korespondenční adresu, nemůže to jít k tíži žalobkyně. Ze smlouvy jiná adresa žalovaného zjištěna nebyla.8. V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy o úvěru došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč.zák.)9. Dle § 657 obč.zák. přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.10. Dle § 517 odst. 1 obč.zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinného do 30. 11. 2016, o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.12. Dle § 451 odst. 1, 2 obč.zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.13. Dle § 457 obč.zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.14. Dle § 458 odst. 1 obč.zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. Bylo prokázáno, že z poskytnutých prostředků 25 000 Kč (dle smlouvy o půjčce z 12. 12. 2012) žalovaný dosud vrátil pouze 5 300 Kč a dluží tak žalovanou částku (25 000 – 5 300). Pohledávka za žalovaným přešla na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, která je tak oprávněna nyní pohledávku po žalovaném vymáhat. Žalovaný neprokázal, ba ani netvrdil, že by uvedené prostředky neobdržel, uhradil je, byť částečně (tedy cokoli nad rámec 5 300 Kč).17. Jelikož žalobkyně požadovala úhrady daných částek vč. příslušenství z titulu bezdůvodného obohacení, soud se blíže nezabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran (úvěrovaná žalovaný) byl spotřebitel, bylo by jinak nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně sama měla očividně za to, že předmětná smlouva je neplatná. Jelikož tedy žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky bez právního důvodu, soud zavázal žalovaného k zaplacení dosud dlužné částky 19 700 Kč s úroky z prodlení z dlužné částky jdoucími ode dne následujícím po dni, do kterého měla být půjčka splacena. Výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.18. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ta měla plný úspěch ve věci. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.), paušálem za výše uvedené úkony 3x 100 Kč (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 252 Kč.19. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. s přihlédnutím k návrhu žalobkyně.