7 C 391/2023-39 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky celkem ve výši 15 580 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz uzavřel dne 4.1.2023 s žalovaným smlouvu o úvěru na částku 10 000 Kč, kterou téhož dne žalobce poskytl žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Kromě této jistiny se žalovaný zavázal zaplatit žalobci i smluvní úroky za poskytnuté peněžení prostředky ve výši 40 % p.m. z jistiny, úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný byl povinen splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 3. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se splácení dostala do prodlení, žalobce ho o úhradu opakovaně upomínal. Dne 6.5.2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 9.5.2023 a vyzván k jeho úhradě. Žalobce tak požaduje uhrazení celkové pohledávky ve výši 14 000 Kč, která sestává z jistiny ve výši 10 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 000 Kč, dále úhradu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % p.d. z dlužné částky v prodlení za období od 10.5.2023 do 15.10.2023 v kapitalizované výši 1 580 Kč. Žalovaný k ověření příjmů poskytl žalobci výplatní listy, žalobce provedl jeho lustraci ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI a neměl tak pochybnosti ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Pokud by soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení dlužné částky není důvodný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť je nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného, na jehož účet byla dlužná částka převedena. Ke dni sepisu žaloby nebyla žalovaným – přes upomínání – žádná částka uhrazena.2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce souhlasil s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 25.1.2024 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného žalovanému předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , Žádostí o spotřebitelský úvěr, Potvrzeními o provedení transakce, Sdělením , jméno FO, , a.s. o provedené platbě a majiteli účtu č. , č. účtu, , bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 4.1.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný čerpal jednorázově bezhotovostně dne 4.1.2023. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, smluvní úrok byl sjednán ve výši 40 % p.m. Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 3. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. V případě prodlení žalovaného byl žalobce oprávněn přistoupit k zesplatnění úvěru. Ze žádosti o úvěru k této smlouvě plyne, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, byla zaměstnán s měsíčním příjmem 34 203 Kč, jeho výdaje činily 16 000 Kč měsíčně, nemá exekuce, insolvenci. Osobní údaje uvedené žalovaným byly ověřeny z občanského průkazu, jako jediné další dokumenty byly předloženy výplatní pásky žalovaného za období říjen - listopad 2022, z nichž vyplývalo, že po provedených srážkách v měsíci říjnu jeho čistá mzda činila 23 814 Kč, součástí mzdy byly prémie ve výši 5 096 Kč, v měsíci listopadu jeho čistá mzda činila 32 762 Kč, součástí mzdy byly měsíční prémie ve výši 6 640 Kč a mimořádné prémie ve výši 6 160 Kč, výpisy z účtu žalovaného doloženy nebyly. Žalobce pro porušení smluvního povinností žalovaným úvěr zesplatnil, jak měl soud zjištěno z dopisu ze dne 6.5.2023. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splacení celé pohledávky ve výši 32 413,90 Kč nejpozději do tří dnů, jak bylo prokázáno dopisem žalobce ze dne 15.10.2023 s podacím archem.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.11. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. od 10.5.2023 do zaplacení – důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaný obdržel úvěr ve výši 10 000 Kč. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). V případě úvěru posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr zjevně nebylo provedeno v souladu s ust. § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016. Žalobce měl v době uzavírání Smlouvy informaci o tom, že žalovaný je zaměstnána s průměrným příjmem cca 34 000 Kč, bydlí v nájmu. Platby nájemného, SIPO, výpisy z běžného účtu žalovaného, ač jej žalovaný vlastnil, ani žádné jiné listiny vyžadovány nebyly, žalobce tak rezignoval na ověření faktických výdajů žalovaného. U žalovaného žalobce sice měl k dispozici výplatní pásky za dva měsíce, avšak nijak nepracoval s informacemi z nich vyplývající, kdy žalovaný takového příjmu dosahoval pouze v důsledku vyplácených odměn, které nejsou pevnou nárokovou složkou mzdy.14. Posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr tedy zjevně nebylo provedeno v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Primárním cílem zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana individuálního spotřebitele "před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí,