11 C 141/2025-28 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 32 000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo dne 11.9.2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč (dále jen „zápůjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 42 352 Kč. Celkovou částku zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 3 541 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 1.6.2024. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 1.6.2024. Žalovaný do postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Ke dni 21.10.2024 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 94 571,44 Kč. Žalobkyně však požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení, jež činí dlužnou jistinu ve výši 32 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 861,78 Kč (od 2.6.2024 do 21.10.2024) a zákonný úrok z prodlení od 22.10.2024 do zaplacení. Za dobu od postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost s účinností ke dni 21.10.2024. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s takovým postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Žalovaný byl vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek.4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:5. Soud měl prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou dne 1.9.2022 mezi společností , právnická osoba, a žalovaným, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 32 000 Kč a žalovaný se zavázal v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit souhrnný poplatek ve výši 39 013 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem částku 74 352 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách ve výši 3 541 Kč, když poslední splátka činí částku 3 532 Kč a byla stanovena na 1.6.2024. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které žalovaný podepsal, se žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně dohodl na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou.6. Listinou ze dne 21.10.2024 vyrozuměla společnost , právnická osoba, žalovaného, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 byla pohledávka ve výši 94 571,44 Kč postoupena žalující společnosti.7. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaný na předmětný úvěr ničeho neuhradil.8. Dopisem ze dne 31.12.2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 82 674,48 Kč, a to ve lhůtě do 15.1.2025.9. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 32 000 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal dne 1.9.2022 v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 32 000 Kč, kterou se zavázal uhradit v dohodnutých měsíčních splátkách. Na tuto pohledávku žalovaný ničeho neuhradil. Ze strany žalovaného nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovaným plněno více, než jak bylo tvrzeno stranou žalující. Žalovaný je proto povinen s přihlédnutím k uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydal žalobkyni majetkový prospěch, který získal bez právního důvodu, tedy aby vydal bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získal. Žalovanému tak bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatil částku 32 000 Kč. Protože splatnost poslední splátky byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru dohodnuta na 1.6.2024, bylo žalovanému v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatil i zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 1.6.2024 do data postoupení, tedy do 21.10.2024 kapitalizován ve výši 1 861,78 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 22.10.2024 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.12. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna za 2 úkony po 500 Kč a 1 úkon po 700 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 1 280 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 3 700 Kč. (výrok II.)