17 C 237/2025-28 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2025 zaplacení celkem částky 22 074,84 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 21. 2. 2007 s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 9 600 Kč formou 40 týdenních splátek po 615 Kč, ale své závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla stanovena na den 28. 11. 2007, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky.Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:- jistiny – dlužné částky půjčky ve výši 5 070,12 Kč- kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 10 140,24 Kč.Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 12. 7. 2007 s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 13 920 Kč formou 53 týdenních splátek po 640 Kč, ale své závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla stanovena na den 17. 7. 2008, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky.Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:- jistiny – dlužné částky půjčky ve výši 17 004,72 Kč- kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 34 009,44 KčPřes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží.2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 došlo s účinností ke dni 9. 10. 2024 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 5. 5. 2025 (předžalobní upomínka). Postoupená pohledávka činila 68 242,07 Kč.3. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 3. 11. 2025, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 24. 10. 2025).4. V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.5. Dle § 657 obč. zák., ve znění účinném ke dni vzniku nároku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.6. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.7. V řízení má soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu dvou smluv o půjčce (§ 657 obč. zák. ve znění účinném ke dni vzniku nároku) ještě částku 5 070,12 Kč a 17 004,72 Kč, neboť převzetí celkové částky 15 000 Kč a 20 000 Kč stvrdil ve smlouvách o půjčce vlastním podpisem. Žalovaný, byť byla soudem vyzýván, netvrdil ani neprokazoval takové skutečnosti, jež by vyvracely tvrzení a důkazy žalobkyně. Z žádného z důkazů v řízení provedených nevyplývá, že by tento dluh nevznikl či, byť z části, zanikl, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit i úroky z prodlení, neboť prodlení žalovaného do současné doby trvá.8. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak- zaplaceným soudním poplatkem v částce 884 Kč,- odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby a předžalobní výzva)- náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.- s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 457 Kč.