6 C 181/2025-44 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 7.1.2022 smlouvu o kontokorentním úvěru s limitem 20 000 Kč, na jejímž základě měl žalovaný právo přečerpat zůstatek na svém bankovním účtu vedeném u žalobkyně. V případě přečerpání ze strany žalovaného měl tento povinnost splatit úvěr nejpozději do 1 roku ode dne, kdy úvěr začal čerpat. Žalovaný byl povinen hradit žalobkyni řádný úvěrový úrok ve výši 18,9 % ročně. Žalobkyně uvedla, že dne 11.1.2022 byl mezi smluvními stranami sjednán dodatek ke smlouvě o kontokorentním úvěru na základě něhož se účastníci dohodli, že výše povoleného přečerpání zůstatku na účtu žalovaného je nově 10 000 Kč. Protože žalovaný nesplnil svoji povinnost a na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek, převedla žalobkyně nepovolený dluh žalovaného na evidenční účet pro splácení pohledávek a pozastavila možnost čerpání úvěru. Dne 3.8.2024 zaslala žalobkyně žalovanému informaci ohledně zesplatnění dluhu a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně uvedla, že kromě uhrazení jistiny požaduje kapitalizovaný úrok ke dni 10.3.2025 ve výši 941,40 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke stejnému dni ve výši 1 909,67 Kč a dále smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení od 11.3.2025 do zaplacení z dlužné jistiny. Poukázala na to, že žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, žalovaný však úhradu dluhu neprovedl.2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně a žalovaná byly vyzvány, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila, žalovaný se nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek.3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:4. Soud měl prokázáno smlouvou o kontokorentním úvěru, že dne 7.1.2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Bylo dohodnuto, že úvěr bude splacen nejpozději do 1 roku ode dne, kdy bude čerpán a úroková sazba z úvěru byla smluvními stranami sjednána ve výši 18,9 % ročně. Současně bylo dohodnuto, že v případě porušení smluvních podmínek je žalobkyně oprávněna prohlásit veškeré dluhy ze smlouvy nebo jejich část za okamžitě splatné. Dne 11.1.2022 bylo smluvními stranami v dodatku ke smlouvě o kontokorentní úvěru dohodnuto povolené přečerpání zůstatku na účtu žalovaného nově ve výši 10 000 Kč. Podle čl. 13.3 všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna prohlásit veškeré dluhy z přečerpání nebo jejich část za okamžitě splatné, pokud žalovaný poruší jakoukoli ze svých důležitých právních povinností vůči bance.5. Výpisem z účtu žalovaného měl soud prokázáno, jakým způsobem žalovaný čerpal peněžní prostředky a jakým způsobem je splácel. Ke dni 1.8.2024 činil dluh z nepovoleného přečerpání částku 19 659,29 Kč.6. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 3.8.2024 prohlásila žalobkyně všechny své pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné, neboť nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání, když dne 2.8.2024 byla pohledávka z účtu žalovaného převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Tomuto oznámení předcházela poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 22.6.2024, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu po splatnosti s tím, že pokud tak neučiní do 1.8.2024, bude banka požadovat okamžité splacení celého úvěru. Ke dni převodu byla celková dlužná částka 20 199,96 Kč a skládá se z nepovoleného přečerpání ve výši 19 659,29 Kč a úroků ve výši 540,67 Kč.7. Předžalobní upomínkou ze dne 12.3.2025 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to ve lhůtě 5 dnů ode dne odeslání této výzvy.8. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 19 659,29 Kč spolu s příslušenstvím je důvodný. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla podle platně sjednané smlouvy žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaný vyčerpal. Účastníci si sjednali úrokovou sazbu ve výši 18,9 % p.a. a žalovaný se zároveň zavázal úvěr splatit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začal úvěr čerpat. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas a žalobkyně proto úvěr, v souladu s uzavřenou smlouvou i obchodními podmínkami zesplatnila. Soud má za to, že žalobkyně byla oprávněna přistoupit ke zesplatnění pohledávky, neboť uvedený postup byl účastníky sjednán v obchodních podmínkách, které jsou součástí účastníky uzavřené smlouvy o úvěru. Na základě všech shora uvedených skutečností i právních závěrů uznal soud žalovaného který porušil svoji povinnost vyplývající z ust. § 2395 o.z., tedy nezaplatil řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky s úroky, povinným zaplatit žalobkyni dluh v listinami výše citovanými v prokázané výši, tj. částku 19 659,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 941,40 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 909,67 Kč a dále s úrokem a zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 11.3.2025 do zaplacení.13. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za 2,5 úkonu po 400 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 800 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 2 373 Kč.14. Lhůtu splatnosti plnění podle výroků I a II rozsudku soud stanovil na tři dny od právní moci každého výroku rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení delší lhůty.