15 C 267/2025-22 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 10 186 Kč, která představuje součet dvou nároků: částky 3 686 Kč za dodanou elektrickou energii a související služby dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 12. 7. 2022, a částky 6 500 Kč jako smluvní poplatek za nedodržení podmínek pevné ceny sjednané v rámci dodatkového balíčku k základnímu produktu. Tento poplatek je smluvně sjednaný v případě, že odběr elektřiny je ukončen ze strany zákazníka před koncem platnosti balíčku, nebo pokud dodávku ukončí dodavatel z důvodů na straně zákazníka, jak se stalo v tomto případě. Žalovaný neuhradil vyúčtovanou částku za dodanou elektřinu ve výši 3 686 Kč, přičemž v důsledku neplnění smluvních povinností žalobce od smlouvy odstoupil. Tím vznikl nárok na poplatek ve výši 6 500 Kč, který byl žalobcem uplatněn v rámci tohoto řízení.2 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, v souladu s § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.4 Žalobce shora specifikovanou dohodou prokázal, že účastníci řízení ujednali smlouvu o dodávce elektřiny, na základě níž se on jako dodavatel zavázal žalovanému jako odběrateli dodávat elektřinu a žalovaný se mimo jiné zavázal elektřinu a související služby platit ve sjednaných lhůtách. Tuto smlouvu posoudil soud jako platnou kupní smlouvu ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku a § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Splatnost požadované dlužné částky byla ve vyúčtování žalobcem stanovena v souladu se smluvními ujednáními.5 Pokud jde o částku 6 500 Kč, tu dle obsahu považuje soud za smluvní pokutu, kterou považuje za platně sjednanou (byla sjednána přímo ve smlouvě, nikoli například jako součást obchodních podmínek) a současně bylo zjištěno, že žalovaný porušil povinnost, která byla sjednanou smluvní pokutou zajištěna a je popsána v bodě 2 odůvodnění. Soud se zabýval přiměřeností takové smluvní pokuty (viz § 2051 občanského zákoníku). Vzal v úvahu způsob a okolnosti, za nichž došlo k porušení smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou, a to, do jaké míry toto porušení zasáhlo zájmy žalobce. Soud neshledal ujednání o smluvní pokutě za nepřiměřené, neboť šlo o zajištění závazku k odběru elektrické energie ve sjednaném období, na které žalobce pro žalovaného energii v předpokládaném objemu a ceně na sjednané období opatřil (nakoupil na trhu s energiemi) a byl připraven mu poskytovat.6 Žalovaný i přes výzvu soudu netvrdil žádné skutečnosti, které by žalobou uplatněný nárok jakkoli oslabovaly.7 Ze všech těchto důvodů bylo žalobě vyhověno a žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci dluh na odebrané elektřině a souvisejících službách spolu s úrokem z prodlení, jakož i smluvní pokutu. Výše úroku z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., přičemž žalovaný je v prodlení se splněním své povinnosti zaplatit sjednanou cenu.8 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Účelně vynaložené náklady jsou u zcela úspěšného žalobce představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Dále odměnou advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) v rozsahu 3 úkonů po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění nikoli jednoduchá). Žalobci náleží i paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky za výše uvedené úkony v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu i náhrada DPH z odměny a náhrad.