17 C 262/2025-32 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2025 zaplacení částky 15 400 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 13. 9. 2022 s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 24 946 Kč formou 21 měsíčních splátek po 2 300 Kč, ale své závazky nehradila řádně a včas, když na dluh uhradila pouze částku 4 600 Kč. Poslední splátka byla stanovena na den 13. 6. 2024. Žalovaná částka pak představuje rozdíl mezi částkou poskytnutou a splacenou.2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 došlo s účinností ke dni 27. 1. 2025 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 27. 1. 2025. Postoupená pohledávka činila 56 558,07 Kč.3. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 15. 12. 2025, když žalované byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 3. 12. 2025).4. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, avšak neprokazuje, ba ani netvrdí, že by před uzavřením smlouvy došlo k ověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Za této situace je, ve smyslu § 86 a § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky uzavřená smlouva o úvěru absolutně neplatná a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení, které je představováno rozdílem mezi částkou žalované poskytnutou (převzetí finančních prostředků žalovaná potvrdila v rámci smlouvy o úvěru) a žalovanou splacenou, tj. částky 15 400 Kč (20 000 Kč mínus 4 600 Kč). Zároveň byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ode dne následujícího po sjednaném datu splatnosti, a to ve výši, která je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za 1 úkon právní pomoci (převzetí zastoupení) po 300 Kč a 2 úkony právní pomoci (sepis žaloby, předžalobní výzva) po 400 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.); 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z částek shora uvedených, vyjma soudního poplatku, tj. 294 Kč. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 494 Kč.