18 C 228/2025-33 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 24. 9. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 25 638,56 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastnice dne 8. 1. 2025 uzavřely smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále také jen "smlouva") distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr s možností čerpat až do výše 17 900 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná sjednala mimo jiné i volitelné služby, a to službu , Anonymizováno, za poplatek 165 Kč, informační SMS servis za poplatek 23,04 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalované (nahlédnutí do databází, centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, lustrací neplatných dokladů, informacemi o platebním účtu a transakcích žalované, výplatních pásek, ověřením čistého měsíčního příjmu ve výši 25 000 Kč měsíčně) se závěrem, že žalovaná je schopna své závazky splácet. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 0,98 % denně z nesplacené části jistiny. Poskytnutý úvěr byl ve výši 11 500 Kč, tento však nebyl žalovanou do dne podání žaloby uhrazen v celé výši. Dlužná částka ve výši 25 420,60 Kč sestává z: dlužné jistiny ve výši 11 500 Kč poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 228,85 Kč smluvního úroku ve výši 13 503,71 Kč poplatku za službu , Anonymizováno, 165 Kč poplatku za službu „informační SMS servis“ ve výši 23,04 Kčžalobkyně vypověděla smlouvu z důvodu prodlení s úhradou pravidelných denních splátek a, o čemž žalovanou informoval e-mailem ze dne 9. 5. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalobkyně proto požaduje i zákonný úrok z prodlení z částky 11 916,89 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení, dále pak smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny v souladu s čl. VIII odst. 1 Smlouvy, a to od 8. 2. 2025 do 9. 5. 2025 ve výši 217,96 Kč. Pokud by soud nárok žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy o úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná do dne podání žaloby ničeho ani přes písemnou předžalobní výzvu žalobkyni neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek.4. Soud vyzval žalobkyni k doplnění žalobních tvrzení, zejména doplnění tvrzení ohledně posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy ze strany žalobkyně. Žalobkyně v soudem stanovené lhůtě uvedla, že ověřila čistý příjem žalované, který činil 25 000 Kč, zjistila, že ve společné domácnosti žijí 3 osoby, 2 osoby mají příjem, měsíční výdaje na bydlení činí 1 000 Kč, nezbytné výdaje 500 Kč a ostatní zbytné výdaje 500 Kč. Tyto údaje uvedla žalobkyně bez toho, aby byly podepsány žalovanou či jakkoliv podloženy důkazy. Předložila výpis z účtu žalobkyně, z kterého soud zjistil, že tato pobírala rodičovský příspěvek ve výši 12 000 Kč měsíčně, pobírala i příspěvek na bydlení.5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 8. 1. 2025, Všeobecnými obchodními podmínkami bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku až do výše 17 900 Kč, zároveň byla sjednána služba „, Anonymizováno, “ za poplatek 165 Kč, a služba „Informační SMS servis“ za poplatek 23,04 Kč, žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně poplatků za služby do 2. 7. 2026 s tím, že první splátka byla splatná dne 7. 2. 2025. Pro případ prodlení s úhradou dluhu má dle čl. VIII. odst. 1 Smlouvy žalobkyně právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti předloženého žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako úspěšnou, když žalovaná uvedla, že žije s dalšími 2 osobami ve společné domácnosti, její čistý měsíční příjem činí 12 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje činí na bydlení činí 1 000 Kč, na nezbytné výdaje vynakládá 500 Kč měsíčně a na zbytné výdaje částku 500 Kč měsíčně. Žalovaná nemá žádné pravidelné měsíční výdaje na půjčky. Dále byla uvedena výše ověřeného čistého měsíčního příjmu v částce 42 458 Kč a vypočítané minimální měsíční výdaje v částce 6 530 Kč s tím, že tedy disponibilní příjem činí 5 400 Kč.11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastnicemi došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pro žalobkyni dále v souladu s § 433 o. z. platí, že jako podnikatelka vystupující vůči žalované v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle § 75 a § 76 zákona o spotřebitelském úvěru byla žalobkyně jako poskytovatelka úvěru povinna provozovat svou činnost s odbornou péčí a se žalovanou jako spotřebitelkou jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitelky. Současně bylo povinností žalobkyně (§ 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitelky na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitelky, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná, soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou práv