6 C 279/2025-36 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 33 150 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 25.5.2022 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut právním předchůdcem žalobkyně úvěr ve výši 36 000 Kč, který žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 49 213 Kč, a to formou 24 měsíčních splátek po 3 551 Kč, s tím, že poslední splátka činí částku 3 540 Kč a byla splatná dne 20.5.2024. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když na úhradu úvěru zaplatil 2 850 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 28.4.2025. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částku 113 747,74 Kč, když žalobkyně požaduje po žalovaném pouze vrácení částek představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení. Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému dne 29.7.2025, žalovaný však na dlužnou částku již nic nezaplatil.2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek.3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:4. Soud měl prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou dne 20.5.2022 mezi společností , právnická osoba, a žalovaným, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 36 000 Kč a žalovaný se zavázal v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit souhrnný poplatek ve výši 13 213 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem částku 49 213 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách ve výši 3 551 Kč, když poslední splátka činí částku 3 540 Kč a byla stanovena na 20.5.2024. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o úvěru, které žalovaný podepsal dne 20.5.2022, se žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně dohodli na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou.5. Listinou ze dne 28. 4. 2025 vyrozuměla společnost , právnická osoba, žalovaného, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 byla pohledávka v částce 113 871,27 Kč postoupena žalující společnosti.6. Dopisem ze dne 29. 7. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 94 160,74 Kč, a to ve lhůtě do 13. 8. 2025.7. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 33 150 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal dne 20.5.2022 v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 36 000 Kč, kterou se zavázal uhradit v dohodnutých týdenních splátkách. Na tuto pohledávku žalovaný uhradil pouze 2 850 Kč. Ze strany žalovaného nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovaným plněno více, než jak bylo tvrzeno stranou žalující. Žalovaný je proto povinen s přihlédnutím k uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydal žalobkyni majetkový prospěch, který získal bez právního důvodu, tedy aby vydal bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získal. Žalovanému tak bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatil částku 33 150 Kč. Protože splatnost poslední splátky byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru dohodnuta na 20.5.2024, bylo žalovanému v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatil i zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 21.5.2024 do data postoupení, tedy do 28. 4. 2025 kapitalizován ve výši 4 658,73 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 29. 4. 2025 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.9. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna za 3 úkonu po 700 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 13 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 1 326 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje 4 230 Kč.