7 C 246/2025-33 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2025 zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení z žalované částky jdoucím od 1. 7. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 5. 2025 mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 20 000 Kč v platbách dne 26. 1. 2024, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , platby byly identifikovány pod VS , var. symbol, . Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalovaný se tak platbou ve výši 20 000 Kč na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil, neboť žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani na základě předžalobní upomínky neuhradil.2. Žalobkyně prokázala aktivní legitimaci ve sporu Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025. Dopisem ze dne 20. 6. 2025 předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky.3. Usnesením č.j. 7 C 246/2025-23 ze dne 10. 11. 2025 soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne 8. 12. 2025, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalovanému za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalovaného evidované v informačním systému evidence obyvatel.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřil (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:6. Sdělením , Anonymizováno, ze dne 24. 11. 2025 bylo zjištěno, že na účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno , Jméno žalovaného, , je ke dni 26. 1. 2024 evidována příchozí platba ve výši 20 000 Kč pod VS , var. symbol, .7. Předžalobní výzvou ze dne 20. 6. 2025 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů.8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 20 000 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení, je důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvy o úvěru, tuto však není schopna doložit. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně zaslal na účet žalovaného dne 26. 1. 2024 částku 20 000 Kč bez smluvního podkladu, proto je žalovaný povinen vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydal žalobkyni bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získal. Žalovanému tak bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z., a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení tak byla úspěšné žalobkyni přiznána částka 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměna advokáta 2,5 x 400 Kč, určenou dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, jednoduchou předžalobní výzvu a podání žaloby, dále pak paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za úkony shora (3 x po 100 Kč). Náklady řízení tak celkem přestavují částku 2 100 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř).14. Lhůty k plnění povinností v obou výrocích rozsudku byly stanoveny jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.