13 C 37/2021-74 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se svou žalobou podanou u OS v [obec] dne 4.11.2020 domáhala po žalovaných 1/ [celé jméno žalovaného], 2/ [celé jméno žalovaného] a 3/ [celé jméno žalovaného] zaplacení částky 501.359,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 500.744,19 Kč od 5.11.2020 do 1.1.2021 a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s matkou žalovaných [jméno] [příjmení] smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření číslo 1967 [číslo], na základě které jí žalobkyně poskytla překlenovací úvěr ve výši 800.000 Kč, který matka žalovaných čerpala dne 31.3.2011 a 4.7.2011. Matka žalovaných se ve smlouvě zavázala splácet poskytnutý úvěr žalobkyni spolu s úrokem ve výši 4,5 % ročně v sjednaných měsíčních splátkách. Dne 21.4.2018 matka žalovaných zemřela a usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] (nabylo právní moci dne 18.12.2018) přešla povinnost uhradit dluhy ze smlouvy o úvěru na žalované, když uzavřeli v řízení o pozůstalosti dohodu o rozdělení pozůstalosti a neuplatnili výhradu soupisu. Žalovaní byli předžalobními výzvami ze dne 13.5.2019 vyzváni k úhradě dluhu či předložení jiného návrhu řešení, k úhradě dluhu či uzavření dohody však nedošlo. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 13 C 37/2021-55 bylo řízení z důvodu zpětvzetí žaloby vůči žalovanému 2/ [celé jméno žalovaného] zastaveno, usnesení nabylo právní moci dne 2.7.2021. K žalobě se vyjádřil pouze žalovaný 3/ [celé jméno žalovaného], a to u ústního jednání, které se konalo dne 21.9.2021. Uvedl, že s žalobou nesouhlasí, nicméně je smířen s tím, že bude muset společně s bratrem [jméno] dlužnou částku zaplatit. Vnímá však za nespravedlivý výsledek dědického řízení, když je notářka [příjmení] nepoučila o možnosti odmítnout předmětné dědictví a nepoučila je o možnosti výhrady soupisu. Veškerý majetek z dědictví po matce získal bratr [jméno], ten také úvěr žalobkyni splácí, navíc má finanční prostředky i majetek na to, aby úvěr byl schopen uhradit celý sám. Navrhl, aby bylo žalobě vyhověno co do částky po zpěvzetí žaloby a aby mu bylo uloženo společně a nerozdílně s jeho bratrem [jméno] tuto částku uhradit v pravidelným měsíčních splátkách po 8.000 Kč. Podáním doručeným soudu dne 16.9.2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 87.136,28 Kč s odůvodněním, že jednak žalobkyně omylem do nároku na úroky z prodlení a co do běžných úroků započetla úroky účtované od data úmrtí [jméno] [celé jméno žalovaného] (původního přistupitele k závazku [jméno] [příjmení]) od data 9.10.2019 do data podání žaloby 4.11.2020 v celkové výši 33.136,28 Kč, jednak z důvodu částečného splácení závazku po podání žaloby – celkem bylo po podání žaloby zaplaceno 54.000 Kč (dne 23.11.2020 částka 3.000 Kč, dne 1.12.2020 částka 2.400 Kč, dne 21.12.2020 částka 5.400 Kč, dne 25.1.2021 částka 3.000 Kč, dne 26.1.2021 částka 2.400 Kč, a nadále ve dnech 22.2.2021, 22.3.2021, 21.4.2021, 21.5.2021, 21.6.2021, 21.7.2021 a 24.8.2021 vždy částka 5.400 Kč). S ohledem na tento dispozitivní úkon žalobkyně soud řízení dle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) ohledně částky 87.136,28 Kč zastavil. (výrok I.) Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci (§ 157 odst. 4 o.s.ř.): Žalobkyně uzavřela dne [datum] s matkou žalovaných [jméno] [příjmení] smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření číslo 1967 [číslo], na základě které jí žalobkyně poskytla překlenovací úvěr ve výši 800.000 Kč, který matka žalovaných čerpala dne 31.3.2011 a 4.7.2011. Matka žalovaných se ve smlouvě zavázala splácet poskytnutý úvěr žalobkyni spolu s úrokem ve výši 4,5 % ročně v sjednaných měsíčních splátkách. Dne 21.4.2018 matka žalovaných zemřela a usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] (nabylo právní moci dne 18.12.2018) přešla povinnost uhradit dluhy ze smlouvy o úvěru na žalované, když uzavřeli v řízení o pozůstalosti dohodu o rozdělení pozůstalosti a neuplatnili výhradu soupisu. Žalovaní byli předžalobními výzvami ze dne 13.5.2019 vyzváni k úhradě dluhu. Tento skutkový stav věci má soud za prokázán listinnými důkazy předloženými žalobkyní – smlouvou o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum], podmínkami pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření, pokynem k čerpání úvěru ze dne 24.3.2011 a z 23.6.2011, přehledem obratů na kontě [číslo] sazebníkem úhrad za poskytované služby [číslo] usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], oznámením o započtení (předžalobní výzvou) ze dne 13.5.2019 včetně dokladů o doručení žalovaným. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1701 o.z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Podle § 1704 o.z. neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědiců, hradí sluhy zůstavitele společně a nerozdílně. Vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu a citované právní úpravě soud žalobě převážně vyhověl. Žaloba je zcela důvodná co do jistiny ve výši 414.223,58 Kč, když v této výši dosud žalovaní dluží žalobkyni z titulu nezaplaceného překlenovacího úvěru, jehož splacení na ně přešlo v důsledku úmrtí jejich matky (a původní dlužnice). Z důvodu prodlení žalovaných 1/ a 3/ se zaplacením dlužné částky soud zavázal oba žalované zaplatit také zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jednotlivých částek tak, jak se snižovala celková dlužná částka po zaplacení jednotlivých splátek po podání žaloby. S ohledem na návrh žalobkyně a žalovaného 3/ soud uložil oběma žalovaným povinnost dluh zaplatit společně a nerozdílně v pravidelných měsíčních splátkách po 8.000 Kč měsíčně. (výrok II.) Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět pouze co do jistiny ve výši 87.136,28 Kč, nikoli však již co do zákonných úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částek, jak se jistina postupně snižovala po zaplacení jednotlivých splátek (zaplacených po podání žaloby), soud částečně žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22.310 Kč Tyto náklady sestávají jednak ze soudního poplatku ve výši 21.710 Kč (vypočteného dle položky 1 bodu 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, z částky 414.223,58 Kč, která nakonec zůstala předmětem řízení) a z paušální náhrady nákladů řízení nezastoupeného účastníka (§ 151 odst. 3 o.s.ř.) celkem ve výši 600 Kč - za dva úkony po 300 Kč (výzva k plnění, sepis žaloby) podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Náhradu nákladů řízení s ohledem na její výši soud uložil oběma žalovaným zaplatit společně a nerozdílně a ve splátkách po 500 Kč (dle § 160 odst. 1 o.s.ř.) (výrok IV.) O vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.328 Kč žalobkyni soud rozhodl podle § 10 odst. 3 věty prvé a druhé o.s.ř., když soudní poplatek z částky 414.223,58 Kč činí 21.170 Kč (viz. předchozí odstavec) a žalobkyně na soudním poplatku zaplatila celkem 25.038 Kč (výrok V.)