14 C 138/2021-66 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 4. 2. 2021 domáhal proti žalovanému zaplacení částky 14.400 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a náhrady nákladů řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce (dále jen Smlouva), na základě níž poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, a to bezhotovostně dne 18. 11. 2019 na konkrétně určený účet. Žalobce požadoval po žalovaném kromě této částky zaplacení poplatku ve výši 500 Kč. Jistina a poplatek celkem částka 10.500 Kč byly splatné dne 9. 1. 2020. Žalovaný si neplnil své závazky ze Smlouvy řádně a včas a neuhradil z tohoto právního titulu žalobci ničeho. Žalobce uzavřel se žalovaným Smlouvu prostřednictvím webové stránky [webová adresa] a to způsobem popsaným v návrhu. Smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky a to prostřednictvím [příjmení], který žalobce zaslal žalovanému na jím uvedené tel. číslo. Žalobce kromě dlužné částky 10.500 Kč požadoval dále částku 3.900 Kč, jež měla představovat kapitalizovanou smluvní pokutu za prodlení žalovaného s úhradou dluhu, ale pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celková výše spotřebitelského úvěru. Žalobce rovněž požadoval náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč za odeslání pěti písemných výzev, každá vždy po 500 Kč dle čl. 2 Smlouvy. Žalovaný byl vyzván k dodatečnému splnění dluhu, ani na tuto výzvu nereagoval. 2. Na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů ohledně povinnosti žalobce prověřit schopnost žalovaného splatit zápůjčku v souladu se stávající judikaturou, žalobce reagoval podáním ze dne 16. 8. 2021 a tvrdil, že příjmy žalovaného zjišťoval z údajů uvedených žalovaným. Žalovaný uvedl, že jeho čistá mzda za měsíc září činila 22.018 Kč, za měsíc říjen 28.425 Kč a tyto údaje měl žalovaný doložit výplatními páskami od zaměstnavatele [právnická osoba] Žalobce dále vycházel z toho, že žalovaný na výzvu žalobce ohledně výše výdajů, tvrdil, že je svobodný, nemá nezl. děti a bydlí v podnájmu. Žalobce proto vycházel z výše nezabavitelného minima, které ke dni podání žádosti o zápůjčku žalovaným činila 6.428 Kč, přihlédl k rezervě na neočekávané výdaje 2.000 Kč, a proto měl žalovaný k dispozici částku 21.793 Kč, kterou mohl i s rezervou 8.000 Kč ve lhůtě splatnosti uhradit. Žalobce měl za to, že pokud zasílal písemné upomínky ve frekvenci [číslo] dnů, bylo toto jednání v souladu s požadavkem dle důvodové zprávy k zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, i když mu bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu (§ 46b o.s.ř.). Soud z tohoto důvodu považoval zásilku za doručenou v souladu s ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 4. 10. 2021 (pondělí, pracovní den). Soud může konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k soudnímu jednání, jednání se nezúčastnil, ani se neomluvil. Žalobce a zástupce žalobce se jednání též nezúčastnili, současně se omluvili a souhlasili, že věc může být projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti, proto soud rozhodl bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Pro úplnost odůvodnění soud poukazuje na to, že žalovanému byla žaloba doručena obdobným způsobem dne 20. 8. 2021, aniž by na ni reagoval. 4. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobcem a to konkrétně: upomínkami z 16. 1. 2020, 23. 1. 2020, opakovanými výzvami k úhradě z 30. 1. 2020, 8. 1. 2020, 23. 2. 2020, smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], VOP žalobce, podacím lístkem z 19. 1. 2021, výpisem z účtu, dodatkem ke Smlouvě z [datum], předžalobní výzvou z 19. 1. 2021, výplatními páskami žalovaného a zprávou [právnická osoba], z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci. 5. Žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu a to prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách [webová adresa]. Na základě Smlouvy byla žalovanému na jeho bankovní účet, který v rámci komunikace mezi smluvními stranami výslovně konkretizoval, vyplacena částka 10.000 Kč, což soud ověřil zprávou [právnická osoba] a měl tak za prokázáno, že žalovanému byla částka 10.000 Kč skutečně poskytnuta. Žalovaný se zavázal tuto částku uhradit s dohodnutým poplatkem ve výši 500 Kč, tedy celkem 10.500 Kč a to se splatností 9. 1. 2020 (tj. cca 6 týdnů od poskytnutí zápůjčky). Žalovaný byl ve Smlouvě seznámen s náklady, které v této souvislosti žalobci vzniknou a budou účtovány, včetně výše smluvní pokuty 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení (zjištěno ze Smlouvy a to konkrétně čl. 1, 2.4 a 2.5). Svůj dluh žalovaný ani zčásti neuhradil (v průběhu řízení byl procesně pasivní a netvrdil, ani neprokázal nic jiného). Žalobce zaslal žalovanému pět upomínek a za každou z nich mu vyúčtoval poplatek ve výši 500 Kč, celkem tedy 2.500 Kč (ty představují uplatněné náklady spojené s uplatněním pohledávky), vše bylo zjištěno z výzev z 16. 1. 2020, 23. 1. 2020, 30. 1. 2020, 18. 2. 2020 a 23. 2. 2020. Prostřednictvím zástupce žalobce mu byla zaslána předžalobní upomínka datovaná 19. 1. 2021, ani poté žalovaný svůj dluh ani zčásti neuhradil. Pokud se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, soud vzal za prokázané, že žalobce měl k dispozici výplatnice od zaměstnavatele žalovaného [příjmení] [příjmení] [jméno], za měsíc září činila čistá mzda částku 32.018 Kč a za měsíc říjen 2019 částku 28.425 Kč. Soud dále zjistil, že k jeho výzvě žalobce kromě těchto listin doložil též dodatek ke Smlouvě, na základě níž byla prodloužena splatnost půjčky ve výši 10.000 Kč, včetně poplatku za prodloužení 1.500 Kč o 7 dní. Dodatek byl uzavřen shodným způsobem jako Smlouva prostřednictvím zaslaného [příjmení] dne 19. 12. 2019. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobce další listiny nedoložil. Nebylo tak prokázáno, že by tvrzení žalovaného byla nějakým způsobem žalobcem ověřena. 6. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1,2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci soud učinil následující právní závěr. 11. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena elektronicky, prostřednictvím webové stránky [webová adresa] Smlouva, na základě níž žalobce (dále též úvěrující), vyplatil na ve Smlouvě uvedené číslo účtu žalovanému postupně částku 10.000 Kč (18. 11. 2019 částku 8.000 Kč a 28. 11. 2019 částku 2.000 Kč). Bylo prokázáno výpisem z tohoto účtu, že toto peněžní plnění poskytnuté žalobcem se dostalo žalovanému do jeho dispozice a mohl s ním nakládat. Žalovaný povinnosti dohodnuté ve Smlouvě a jejich dodatcích neplnil a nezaplatil z tohoto právního titulu ničeho. Tímto soud má za prokázanou aktivní procesní legitimaci žalobce pro toto řízení a plněním žalobce na účet uvedený žalovaným, který to nezpochybnil, je dána též pasivní procesní legitimace žalovaného. Smlouva obsahuje podstatné náležitosti smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o.z. a s ohledem na postavení žalovaného, jako spotřebitele, tedy slabší smluvní strany a obsah uzavřené Smlouvy, je nutno její obsah a chování smluvních stran posoudit (kromě o. z.), též podle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. a zkoumat, zda úvěrující před uzavřením Smlouvy posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud by to bylo nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru může poskytnout spotřebitelský úvěr (zápůjčku) jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Pokud poskytovatel úvěru (zápůjčky), poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s touto zásadou (§ 86 o