14 C 184/2021-79 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 27. 1. 2021 domáhal proti žalovanému zaplacení ve výroku uvedeného peněžního plnění včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdce žalobce) uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen Smlouva II) a dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen Smlouva I). Nedílnou součástí Smlouvy I. a II měly být Smluvní podmínky obsažené na další straně [anonymizováno] (dále jen [anonymizováno]). Žalobce tvrdil, že u [anonymizováno] právní předchůdce žalobce postupoval v souladu s ust. § 9 odst. 1 zák. [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, popř. půjčku a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením [anonymizováno]. Poskytnuté informace byly vždy zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady, které byly v kartě zákazníka uvedeny a mezi něž patří výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Dle Smlouvy I žalovaný obdržel v hotovosti proti podpisu Smlouvy I peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a zavázal se je vrátit s poplatkem 7.400 Kč v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 5. 2016. Žalovaný povinnosti ve Smlouvě I neplnil řádně a včas, když uhradil do postoupení této pohledávky žalobci částku 7.150 Kč a v následujícím období uhradil částku 4.000 Kč, tedy celkem 11.150 Kč. Právní předchůdce žalobce proto v souladu se smluvními ujednáními požadoval uhrazení celého zbývajícího neuhrazeného dluhu, který činil celkem 7.893,89 Kč s příslušenstvím částečně kapitalizovaným. Dle Smlouvy II žalovaný obdržel ke dni jejího podpisu v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, zavázal se je vrátit i s poplatkem ve výši 7.400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 7. 2016. Žalovaný ani povinnosti ze Smlouvy II neplnil řádně, uhradil ke dni postoupení částku 1.400 Kč a od postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Dle smluvních ujednání proto právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené části dluhu, který činil v tomto případě na dlužné jistině 16.000 Kč s příslušenstvím částečně kapitalizovaným. Právní předchůdce žalobce v obou smluvních případech na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil shora uvedené pohledávky včetně jejich příslušenství, vyplývající ze Smlouvy I a II na žalobce a tuto skutečnost tentýž den žalovanému písemně oznámil. Zástupce žalobce postupoval v souladu s ust. § 142a o.s.ř. a vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu, který je předmětem tohoto řízení, žalovaný dodatečně nic neuhradil. 2. Žalobce na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a doložení listin doplnil žalobu podáním ze dne 16. 9. 2021, v němž tvrdil, že právní předchůdce žalobce postupoval v souladu se zákonem § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., když se žalovaného dotazoval na majetkové, rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány proti dokladům vyžádaným od žalovaného a zaznamenány do karty zákazníka – žalovaného. Žalobce poukázal na znění [anonymizováno] a to konkrétně čl. 7, ve kterém žalovaný prohlásil, že mu poskytl právní předchůdce žalobce úplné, pravdivé, přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou půjčku, popř. zápůjčku. Právní předchůdce žalobce si údaje ohledně žalovaného rovněž ověřil v insolvenčním rejstříku, kde zjistil, že není proti němu vedeno žádné řízení a vyšel z dokladů o hlavním pracovním poměru žalovaného a jeho měsíčním příjmu 12.000 Kč s tím, že nemá půjčku ani zápůjčku u jiné společnosti. Žalobce poukázal též na ust. § 6 odst. 1 a § 7 o. z., ze kterého vyplývá, že všichni, tedy i žalovaný, mají povinnost jednat v právním styku poctivě a zdůraznil též rozhodnutí [název soudu], sp. zn. [číslo jednací], ze kterého citoval. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, zůstal procesně nečinný. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, i když mu předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování, prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o.s.ř.. Soud podle ust. § 49 odst. 4 a § 57 odst. 2 o.s.ř. považoval zásilku za doručenou dne 27. 9. 2021. Protože žalovaný se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti, pouze za přítomnosti zástupce žalobce (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Soud zástupce žalobce poučil podle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř., který i přes toto poučení další skutková tvrzení, než shora uvedená a důkazy, než které byly doloženy již dříve nedoplnil a proto soud vycházel z obsahu spisu a na základě provedeného dokazování listinnými důkazy navrženými a předloženými žalobcem a to konkrétně: smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], včetně přílohy smlouvy a to [anonymizováno] postoupených pohledávek, strany 75 a 100, Smlouvy o půjčce z [datum], Smlouvy o půjčce z [datum], [anonymizováno] podmínkami, [anonymizováno] o postoupení pohledávky z [datum], kartami zákazníka z 2. 4. 2015 a z 15. 6. 2015, oznámení o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019, včetně podacích lístků z 14. 12. 2020 a 7. 1. 2020, zjistil následující skutečnosti. 5. Ze Smlouvy I, že byla dne [datum] opatřena podpisy osoby oprávněné jednat za právního předchůdce žalobce a žalovaným, na základě této Smlouvy žalovaný převzal v hotovosti ke dni jejího podpisu částku 10.000 Kč a zavázal se zaplatit celkem 17.400 Kč, v pravidelných 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Soud zjistil z přiložených smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, že nebyly nedílnou součástí Smlouvy I a nebyly opatřeny podpisem žalovaného. Žalobce proto neprokázal, že by se žalovaný ze smluvními podmínkami seznámil a proto z nich nečinil žádná skutková zjištění. Ze Smlouvy II, že byla opatřena podpisy osobou oprávněnou jednat za právního předchůdce žalobce a žalovaným dne 15. 6. 2015 a na základě této Smlouvy žalovaný převzal v hotovosti proti jejímu podpisu částku 10.000 Kč a zavázal se zaplatit celkem 17.400 Kč a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Soud zjistil, že Smluvní podmínky se nedílnou součástí ani této Smlouvy nestaly, byly předloženy zvlášť, nebyly opatřeny podpisem žalovaného, a proto z nich žádná skutková zjištění nečinil. Právní předchůdce žalobce pohledávky ze Smlouvy I a II postoupil na základě Smlouvy o postoupení pohledávek z [datum], což žalobce doložil a soud zjistil z přílohy [číslo] [anonymizováno] postoupených pohledávek a to konkrétně strany 75 a 100. V případě Smlouvy I žalobce tvrdil a žalovaný se tomuto tvrzení nijak nebránil, že na dluh ze Smlouvy I bylo žalovaným zaplaceno do postoupení pohledávek 4.000 Kč, po postoupení 7.150 Kč, tj. celkem 11.150 Kč, a proto žalobce z tohoto právního titulu požaduje po žalovaném uhrazení částky 7.893,79 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 922,71 Kč, kapitalizovaným úrokem 7.579,63 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 18,05% ročně z částky 7.893,79 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení a úrokem 23,66% ročně z částky 7.893,79 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení. V případě Smlouvy II žalovaný do nabytí účinků smlouvy o postoupení pohledávek uhradil pouze 1.400 Kč, za období od postoupení pohledávky již neuhradil ničeho. Žalobce z tohoto právního důvodu tedy požaduje po žalovaném uhrazení částky 16.000 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2.732,53 Kč, kapitalizovaným úrokem 8.077,26 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem 23,66% ročně z částky 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Právní předchůdce žalobce v obou případech vyzval žalovaného k zaplacení uvedeného dluhu včetně příslušenství výzvou v souladu s ust. § 142 o.s.ř. ze dne 11. 12. 2020. Veškeré listiny, které právní předchůdce žalobce zasílal žalovanému, byly zasílány na adresu, kterou právní předchůdce v případě žalobce zjistil a odpovídá současné adrese uvedené v žalobě, která odpovídá adrese zjištěné z centrální evidence obyvatel. Proti výši dluhu žalovaný se nebránil, ani nečinil jiné procesní návrhy. Pokud se týká dokazování stran zjištění, zda právní předchůdce žalobce řádně a v souladu se zákonem zjišťoval schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku uhradit, žalobce doložil karty žalovaného, které se týkaly Smlouvy I a II a byly podepsány ve stejný den jako tyto Smlouvy, tj. [datum] a [datum]. Žádné další listiny ani na výzvu soudu doloženy nebyly. Z těchto listin soud zjistil, že mzda žalovaného z hlavního pracovního poměru činila v obou případech 12.000 Kč, žalovaný deklaroval stejnou výši nájemného 3.500 Kč, snížil výdaje na domácnost, nejdříve uvedl částku 5.000 Kč, v případě karty ke Smlouvě II. částku 4.000 Kč. Žalovaný deklaroval splátky na půjčky, popř. alimenty v případě Smlouvy II 1.200 Kč + 222