15 C 109/2021-84 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 27. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 1.000 Kč spolu s příslušenstvím, tj. se smluvním úrokem z úvěru kapitalizovaným částkou ve výši 250 Kč, s nesplaceným poplatkem z úvěru ve výši 250 Kč a s úroky z prodlení (částečně kapitalizovanými částkou 135,77 Kč), a dále částku 490 Kč coby smluvní pokutu vážící se na prodlení žalovaného se zaplacením dluhu. Oba nároky žalobkyně dovozovala ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [právnická osoba], [IČO], s žalovaným, a to dne [datum]. Úvěr ve výši 1.000 Kč byl poskytnut žalovanému na jeho bankovní účet formou bezhotovostního převodu. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal spolu s jistinou úvěru ve výši 1.000 Kč uhradit původnímu věřiteli též poplatek za úvěr ve výši 250 Kč a smluvní úrok z úvěru ve výši 250 Kč, to vše s jednorázovou splatností do 23. 2. 2018. V případě včasného splacení závazku, tj. v termínu splatnosti, platila pro žalovaného sleva na poplatek z úvěru, kdy žalovaný byl v takové případě povinen hradit pouze částku odpovídající poskytnuté jistině ve výši 1.000 Kč a smluvní úrok z úvěru ve výši 250 Kč. Při včasném splacení závazku tak činila celková splatná částka 1.250 Kč. Dle tvrzení žalobkyně však žalovaný původnímu věřiteli ani žalobkyni neuhradil ničeho. Žalovaný se tak ode dne 24. 2. 2018 dostal do prodlení s úhradou nesplacené jistiny ve výši 1.000 Kč, nesplaceného smluvního úroku z úvěru ve výši 250 Kč a nesplaceného poplatku z úvěru ve výši 250 Kč. V důsledku prodlení žalovaného pak vzniklo původnímu věřiteli jednak právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny, který byl za dobu od 24. 2. 2018 do 30. 9. 2019 kapitalizován částkou ve výši 135,77 Kč, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla jistina pohledávky ve výši 1.000 Kč, a v souladu s příslušným ujednáním obsaženým ve smlouvě o úvěru pak dále také právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% za každý započatý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru, a to od prvního dne prodlení dlužníka, neboť žalovaný porušil povinnost zaplatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas. Žalobkyně pohledávku nabyla od původního věřitele [anonymizováno], [IČO], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 20. 1. 2020. Protože ve smlouvě o úvěru je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, žalobkyně postoupené příslušenství pohledávky v žalobě vyčíslila jako kapitalizovaný úrok ve výši 500 Kč, který se skládá z nesplaceného smluvního úroku z úvěru ve výši 250 Kč a nesplaceného poplatku z úvěru ve výši 250 Kč. Nesplacená část smluvní pokuty, která byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek, byla vyčíslena částkou 490 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že poslední upomínka před podáním žaloby, tedy předžalobní výzva ze dne 9. 11. 2020, byla žalovanému odeslána dne 11. 11. 2020. 2. Pokud jde o vlastní proces uzavření smlouvy o úvěru, žalobkyně tvrdila, že žalovaný nejdříve uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (původní věřitel), Rámcovou smlouvu o úvěru (dále jen„ RSÚ“). Proces uzavření RSÚ byl takový, že na internetových stránkách [webová adresa] žalovaný vyplnil registrační formulář, do kterého vyplnil jméno, příjmení, rodné číslo, e-mailovou adresu, číslo mobilního telefonu, adresu trvalého pobytu, adresu místa skutečného pobytu, číslo občanského průkazu, číslo cestovního pasu, název zaměstnavatele, adresu zaměstnavatele a pracovní zařazení; uvedl svůj souhlas s tím, aby Úvěrující za účelem přímého marketingu nakládal s jeho osobními údaji a potvrdil, že se s RSÚ řádně seznámil a souhlasí s ní. Pro podepsání RSÚ a zřízení klientského účtu na www stránkách původního věřitele bylo třeba, aby žalovaný provedl tzv. registrační poplatek, a to výhradně z bankovního účtu žalovaného. Při úhradě registračního poplatku byl žalovaný povinen uvést, číslo účtu příjemce, vygenerované variabilní a specifické symboly, částku, unikátní text potvrzení RSÚ. Projev vůle žalovaného uzavřít RSÚ uvedeného obsahu byl učiněn okamžikem uhrazení registračního poplatku na bankovní účet původního věřitele. Po uzavření RSÚ byla následně mezi původním věřitelem a žalovaným dne [datum] uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému na bankovní účet formou bezhotovostního převodu poskytnuta finanční částka ve výši 1 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal původnímu věřiteli splatit spolu s poplatkem za úvěr e výši 250 Kč a smluvním úrokem z úvěru ve výši 250 Kč, to vše s jednorázovou splatností do dne 23. 2. 2018. Proces uzavření smlouvy o úvěru byl takový, že žalovaný buď zaslal SMS zprávu s obsahem žádosti o úvěr nebo na internetových stránkách [webová adresa] v rámci svého uživatelského účtu vyplnil žádost o úvěr, v níž si zvolil požadované podmínky úvěru, tj. jistinu a dobu splatnosti. Žádost byla následně potvrzena a podána zadáním hesla dlužníka a kliknutím na tlačítko„ Podat žádost“. Po podání žádosti o úvěr byla následně původním věřitelem posouzena platební schopnost žalovaného a následně byl žalovaný formou sms zprávy či e-mailu informován o poskytnutí úvěru. Následně byla žalovanému na jeho bankovní účet zaslána požadovaná schválená jistina úvěru. Okamžikem poskytnutí úvěru, tj. odeslání požadovaných finančních prostředků na účet žalovaného, byla uzavřena smlouva o úvěru. 3. Soud žalobkyni vyzval, aby svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, že její právní předchůdkyně„ posoudila platební schopnost žalovaného“ doplnila, resp. rozvedla, a to tak, že vylíčí skutečnosti týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného (v souvislosti s povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či v souvislosti s případnou změnou závazku takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a aby písemně označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení a předložila listiny navržené k důkazu a prokazující jednotlivá tvrzení), a dále listiny, které měla úvěrující k dispozici ke dni uzavření smlouvy, a to zejména potvrzení o výši příjmu žalovaného od jeho zaměstnavatele, výpisy z jeho účtu, ověření v registru SOLUS a NRKI atd. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr bohužel nedisponuje a v návaznosti na to žalobkyně revidovala původní žalobní žádání a podáním ze dne 10. 5. 2021 vzala žalobu částečně zpět co do částky ve výši 990 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 490 Kč. Ve zbytku, tj. co do jistiny ve výši 1.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 13. 12. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 135,77 Kč, jakož i ohledně náhrady nákladů řízení žalobkyně na žalobě setrvala. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 5. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě předložených listinných důkazů a důkazů vyplývajících z obsahu spisu, které byly potřebné ke zjištění skutkové stavu (ust. § 120 odst. 2 o. s. ř.). Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl soudem dovozen z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 12. 5. 2021, č.j. 15 C 109/2021 – 58, vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a aby soud vyhlásil rozsudek ve věci, aniž by žalovaný jako účastník řízení byl o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměn. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášení rozsudku bez předchozího vyrozumění a v jeho nepřítomnosti souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Soud přistoupil k projednání a rozhodnutí věci bez nařízení jednání i v situaci, kdy žalobu částečně zamítal z důvodů níže vyložených, neboť nebylo na místě žalobkyni poučovat ve smyslu ust. § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. a za tím účelem nařizovat jednání. 6. Jelikož podáním doručeným soudu dne 10. 5. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 490 Kč, představující smluvní pokutu, a dále též ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 500 Kč, celkem tedy ohledně částky ve výši 990 Kč, soud postupoval podle § 96 o.s.ř. a řízení v uvedeném rozsahu zastavil (viz. výrok I. tohoto rozsudku). Předmět