15 C 45/2021-89 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 17. 9. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky 10.000 Kč s příslušenstvím, tj. s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.165,44 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 10.000 Kč od 31. 3. 2017 do zaplacení, dále„ nákladů spojených s uplatněním pohledávky“ ve výši 500 Kč (dle článku III. smlouvy o revolvingovém úvěru a výpisů z účtu se však ve skutečnosti jedná o smluvní pokutu za prodlení ve výši 2 x 250 Kč) a nákladů tohoto řízení. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, zahraniční obchodní společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], uzavřela dne [datum] jakožto věřitel se žalovaným jakožto dlužníkem prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s úrokem z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky, to vše v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % částky nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo částky ve výši 1.000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingu čerpal celkem částku ve výši 10.000 Kč, kterou měl splácet, avšak neuhradil ani minimální pravidelnou splátku a věřitel ho vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, avšak dlužník (zde žalovaný) ani přes výzvy svůj závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 10.000 Kč, která je uvedena v posledním vydaném výpisu, který obsahuje přehled celkové dlužné částky ke dni splatnosti. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč, a to ode dne splatnosti dne 31. 3. 2017. Dále věřiteli vznikl v souvislosti s čerpáním úvěru nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně (sazba dle smlouvy), který žalovaný neuhradil, a to z čerpaného úvěru ve výši 10.000 Kč ode dne 6. 12. 2016 do dne splatnosti 30. 3. 2017. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupena společností [právnická osoba], na společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ přechodný věřitel“) a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 pak na žalobkyni. Ani po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, přestože mu byla žalobkyní dne 27. 5. 2020 zaslána předžalobní výzva (č.l. 7 verte a podací arch č.l. 76 až 83) 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 22. 3. 2021, č.j. 15 C 45/2021 – 61, vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a aby soud vyhlásil rozsudek ve věci aniž by ho jako účastníka řízení o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměl. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění a v jeho nepřítomnosti souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Soud provedl dokazování jednotlivými listinami předloženými žalobcem, zejména rámcovou smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a výpisy z úvěrového účtu žalovaného, a na jejich základě učinil následující skutková zjištění: 5. Dne 30. 11. 2016 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s maximálním úvěrovým rámcem ve výši 35.000 Kč a s aktuální výší čerpání 10.000 Kč. Úroková sazba, kterou se bude úvěr úročit, byla sjednána na 0,2833% denně, a dále byl sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 1.250 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že výše splátky bude činit vždy minimálně 12,5 % z aktuální výše nesplaceného úvěru nebo alespoň 1.000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší, s tím, že řádné měsíční splátky jsou splatné vždy k 30. dni v měsíci, počínaje dnem 30. 12. 2016. Pro případ prodlení s úhradou sjednané výše splátky se žalovaný zavázal uhradit věřiteli (právní předchůdkyni žalobkyně) smluvní pokutu ve výši 10 % dlužné částky za každý týden prodlení s úhradou dlužné částky, nejméně však vždy ve výši 250 Kč. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému dne 30. 11. 2018 poskytnuta částka 10.000 Kč (realizováno ve formě výběru). V řízení nebylo zjištěno (žalovaný netvrdil ani nedoložil), že by žalovaný na svůj dluh něco uhradil. Nesplacená jistina úvěru tak stále činí 10.000 Kč. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na přechodného věřitele, společnost [právnická osoba], která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. Dne [datum] bylo žalovanému zasláno oznámení o postoupení pohledávky společně s předžalobní výzvou (č.l. 7 a 7 verte). 1. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 2. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, tj. do [datum] (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 3. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (na výzvu soudu žalobkyně nepředložila potřebné listiny s tím, že v daném případě se bohužel doklady ohledně ověřování úvěruschopnosti žalovaného nedochovaly a žalobkyně je tedy nemůže soudu předložit), je smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, působí od počátku a nemůže konvalidovat. S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. 5. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v pří