9 C 122/2021-89 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu 28. 11. 2020 se žalobce domáhal zaplacení 33.011,12 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.135,93 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9.252,46 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 18.260,44 Kč ve výši 8,05 % ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 18.260,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a částky 9.264 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 948,14 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3.152,59 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5.382,90 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 28 % ročně z částky 5.382,90 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení ve výši 3.870 Kč. Dle žaloby uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaný 7. 3. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobce splnil svou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dotazem na osobní, majetkové, rodinné poměry a jiné poměry žalovaného a žalovaný žalobci tyto informace sdělil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v den podpisu smlouvy v hotovosti 23.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou částku 23.000 Kč a částku 19.858 Kč, jako součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 4.114 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, za zpracování a odměnu 5.606 Kč a za administrativní činnost a splátky hotovostní 10.138 Kč v pravidelných 60. týdenních splátkách po 715 Kč, s poslední splátkou 1. 5. 2018 Poslední splátku žalovaný zaplatil 6. 12. 2017. K 9. 4. 2018 činila dlužná jistina 18.260,44 Kč a poplatky 14.750,68 Kč, neboť žalovaný do postoupení pohledávky zaplatil 9.430 Kč. Žalobce proto požadoval 33.011,12 Kč sestávajících z dlužné jistiny 18.260,44 Kč, dlužných poplatků 14.750,68 Kč, kapitalizovaného úroku, kapitalizovaného zákonného úroku, úroku ve výši 29 % ročně z jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, leč nezaplatil. Právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli 3. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] po předchozím zkoumání schopnosti splácet spotřebitelský úvěr na základě informací o majetkových, výdělkových, osobních a jiných poměrech žalovaného a nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy 10.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobci 10.000 Kč a částku 8.807 Kč, jako součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.724 Kč, s úrokovou sazbou 28 % ročně, s odměnou za zápůjčku 1.250 Kč a za administrativní činnost a hotovostní inkaso 5.833 Kč, v 60. týdenních splátkách po 314 Kč, s poslední splátkou 28. 12. 2017. Žalovaný své závazky ze smlouvy řádně neplnil, poslední splátku zaplatil 6. 12. 2017. K 28. 12. 2017 činil dluh 5.382,90 Kč na jistině a 3.881,10 Kč na příslušenství. Žalovaný zaplatil celkem 9.543 Kč. Žalobce požadoval zaplacení částky 9.264 Kč sestávající z dlužné jistiny 5.382,90 Kč a poplatků 3.881,10 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, úroku ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 a úroku z prodlení v zákonné výši 8,5 % z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaného k úhradě vyzval, žalovaný však nezaplatil. Žalobce pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv odkoupil od původního věřitele smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému řádně oznámeno. 2. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, pro což mu byla stanovena lhůta, která uplynula marně. 3. Soud nařídil ve věci jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Žalobce se z jednání omluvil a uvedl, že souhlasí s tím, aby bylo jednáno bez jeho osobní přítomnosti, žalovaný se bez předchozí a včasné a řádné omluvy k jednání nedostavil. 4. Soud věc projednal podle § 101 o.s.ř. bez přítomnosti účastníků a vycházejíc z obsahu spisu provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena 20. 1. 2020 mezi žalobcem a původním věřitelem žalovaného společností [právnická osoba] Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno 20. 1. 2020 spolu s výzvou společnosti [právnická osoba] o zaplacení celkové částky 61.275,12 Kč bez příslušenství, ze smlouvy [číslo] ve výši 16.464 Kč a ze smlouvy [číslo] ve výši 44.811,12 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce [název] [smlouvy] [o zápůjčce] [číslo] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti v den podpisu částku 23.000 Kč a na základě smlouvy o zápůjčce [název] [smlouvy] [o zápůjčce] dne 3. 11. 2016 částku 10.000 Kč. Žalobce ke svým tvrzením o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepředložil žádný důkaz. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný na tuto smlouvu zaplatil celkem 9.543 Kč, a z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil celkem 9.430 Kč. 5. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 23.000 Kč a 10.000 Kč a zaplatil 9.430 Kč a 9.543 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil všechny potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvy o zápůjčce proto so