9 C 405/2020-87 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 23. 7. 2020 se domáhal žalobce zaplacení 17.780 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.763,83 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8.199,21 Kč a dále zákonným úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zaplacení 14.600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.941,64 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8.719,64 Kč a zákonným úrokem z prodlení z 11.243,72 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 11.243,72 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], dvě smlouvy o půjčce 6. 8. 2015 smlouvu pod [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků ve výši 15.000 Kč, ty byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu se sjednaným úrokem, s úrokovou sazbou 23,72 % ročně při řádném trvání půjčky ve výši 2.100 Kč, administrativními poplatky a odměnou ve výši 3.000 Kč a platbou za hotovostní inkaso ve výši 6.000 Kč v 58. týdenních splátkách po 450 Kč s poslední splátkou 15. 9. 2016 Celkem měla zaplatit 26.100 Kč, zaplatila 11.500 Kč. Dne 24. 12. 2015 uzavřela žalovaná a právní předchůdce žalobce smlouvu o půjčce pod [číslo] jejímž předmětem byla půjčka peněžních prostředků ve výši 12.000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu a zavázala se tuto částku vrátit spolu s úroky sjednanými při řádném trvání smlouvy ve výši 23,72 % ročně 1.680 Kč, s odměnou a poplatky za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní platbu inkasa 4.800 Kč. Žalovaná se tak zavázala zaplatit žalobci celkem 20.880 Kč, a to v 58. týdenních splátkách po 360 Kč, s poslední splátkou 2. 2. 2017. Na tuto půjčku žalovaná zaplatila 3.100 Kč. Před uzavřením obou smluv právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelské úvěry v souladu se zákonem na základě zhodnocení informací poskytnutých žalovanou, které byly zaznamenány do karty zákazníka a ověřeny proti předloženým dokladům žalovanou. Obě pohledávky původního věřitele žalované byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 postoupeny žalobci jako novému věřiteli. Ten žalované postoupení pohledávek oznámil a vyzval ji k zaplacení i předžalobní výzvou, na kterou žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se k žalobě vyjádřila poté, co byl zrušen původně vydaný platební rozkaz, kterým bylo žalobě vyhověno. Žalovaná nereagovala. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Žalovaná, která se dostavila, uvedla, že se k žalobě vyjádřit nemůže, nemůže ani vyloučit ani to, že si v minulosti s ohledem na velmi tíživou finanční situaci půjčila nějaké peníze, které však splácela, nevylučuje však, že by mohl na některých z půjček být nedoplatek. Popřela, že by dostala od kohokoliv, jakékoliv upozornění o nedoplatcích, žádné upomínky jí doručeny nebyly, stejně jako výzvy k úhradám, popřípadě zesplatnění nějakých nedoplatků půjček. Žalovaná namítla promlčení žalobcem uplatněných nároků a doplnila pouze, že je v tíživé situaci stále, zhruba 5 let je evidována jako nezaměstnaná, nemá žádný příjem, pracuje pouze občas brigádnicky a peníze, které dostává, jdou na exekuce. Jaká je výše jejich dluhů, neví. Žalovaná popřela, že by po ní osoby jednající o poskytnutí půjček, což byly zřejmě manželé [příjmení], takto se prezentovali, vyžadovali kdy jakákoliv potvrzení o jejích příjmech, majetkových poměrech, výdělcích, či závazcích a nákladech domácnosti. V srpnu roku 2015, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy, pracovala ještě s příjmem kolem 15.000 Kč, rozváděla se, manžel byl nemocný. V minulosti si také [příjmení] jezdili pro jednotlivé splátky, které splácela, později jezdit přestali, aniž by ona znala důvod, stejně jako neznala výši uhrazených částech. 4. Soud při nařízeném jednání provedl důkazy předložené žalobcem, a to oznámení o postoupení pohledávky, které bylo žalované zasláno na adresu [obec a číslo] dne 6. 12. 2019, resp. 7. 1. 2019, smlouvu o půjčce [číslo] uzavřenou mezi žalovanou a [právnická osoba], dne 24. 12. 2015 a smlouvu o půjčce uzavřenou stejnými subjekty pod [číslo] dne 6. 8. 2015, kartami zákazníků k oběma smlouvám o půjčce, smluvními podmínkami, výzvou k plnění před podáním žaloby ze 7. 5. 2020 a smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba], a žalobcem dne 6. 12. 2019. 5. Z takto provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi původním věřitelem žalované a žalobcem. To, že žalované bylo postoupení pohledávky oznamováno, vyplynulo z oznámení, které bylo ale adresováno do místa, kde se žalovaná dle vlastního vyjádření od roku 2015 nezdržovala. Z předžalobní výzvy vyplynulo, že žalovaná byla o úhradu žalovaných částek upomínána z titulu nezaplacení půjček, včetně jejich příslušenství. Ze samotných tvrzení žalobce vyplynulo, že žalovaná na půjčky plnila, na půjčku ve výši 12.000 Kč uhradila 3.100 Kč, na půjčku ve výši 15.000 Kč uhradila 11.500 Kč. To, že tyto půjčky měly za předmět finanční prostředky, které žalovaná převzala v hotovosti, což nerozporovala, prokazují smlouvy o půjčce částky 15.000 Kč dne 5. 8. 2015, kterému předcházelo vyplnění karty zákazníka, ve které žalovaná uváděla, že její mzda je 8.900 Kč, náklady domácnosti 5.600 Kč a také smlouva o půjčce uzavřená 23. 12. 2015 na částku 12.000 Kč, které předcházelo vyplnění karty zákazníka, kde žalovaná uváděla, že její příjem s odstupem 4 měsíců činí 10.380 Kč a výdaje domácnosti 3.850 Kč. Žalobce nepředložil žádnou listinu, ani jiný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že zkoumal úvěruschopnost žalované jiným způsobem, než sdělením žalované v kartě zákazníka o jejich příjmech. Žalobce již ve svých skutkových tvrzeních potvrdil, že žalovaná zaplatila na půjčku ve výši 15.000 Kč 11.500 Kč a na půjčku ve výši 12.000 Kč 3.100 Kč. 6. Žalovaná při jednání uvedla, že vůči žalobci je ochotna přes námitku promlčení uznat dluh v celkové výši 12.400 Kč, který však může zaplatit pouze ve splátkách, neboť její finanční situace neumožňuje úhradu jiným způsobem. 7. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 9. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaná čerpala 15.000 Kč a 12.000 Kč a zaplatila 11.500 Kč a 3.100 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle us