9 C 97/2021-109 — Okresní soud v Prostějově

Návrhem doručeným soudu dne 5. 1. 2021 se domáhal žalobce zaplacení 33.200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3.889,65 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20.320 Kč ve výši 8,5 % ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 11,99 % ročně z částky 20.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřel právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] a žalovaný dne 24. 3. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] – [číslo], na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému při podpisu smlouvy částku 20.000 Kč v hotovosti. Účastníci si sjednali poskytnutí úvěru za úplatu s úrokem 28 % ročně z jistiny. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 14.600 Kč. Celková dlužná částka 34.600 Kč a žalovaný se zavázal ji zaplatit ve 13 měsíčních splátkách po 2.600 Kč. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, čímž porušil smlouvu. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky a původní věřitel v souladu se smlouvou úvěr 24. 4. 2018 zesplatnil. Ke dni zesplatnění činila jistina 20.000 Kč, úrok 320 Kč, poplatek 934 Kč a administrativní poplatek 944 Kč. Ze smlouvy vyplývá úročení poskytnuté jistiny 20.000 Kč od 25. 4. 2018 úrokovou sazbou 11,99 % ročně. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou ze dne 24. 6. 2020 s účinností od 8. 7. 2020 postoupena na žalobce. Žalobce postoupení pohledávky žalovanému oznámil a vyzval ho k úhradě nesplacené jistiny 20.000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 320 Kč, úhrady za poskytnutý úvěr a uzavřenou smlouvu 936 Kč, úhrady za administrativní činnost 944 Kč, smluvní pokutu sjednanou smlouvou ve výši 11.000 Kč a zákonný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 3.889,65 Kč a úrok z úvěru ve výši 11,99 % z dlužné jistiny 20.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a žalovaného předžalobní výzvou vyzval k úhradě, žalovaný však nezaplatil. Okresní soud vydal elektronický platební rozkaz, který však byl podle § 173 odst. 2 o.s.ř. za použití ust. § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Žalovaný se k jednání nedostavil, aniž by se včas a řádně omluvil. Soud postupoval podle § 101 o.s.ř. a věc rozhodl bez přítomnosti žalovaného, vycházejíc z předložených důkazů, ze kterých zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy uzavřené právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným pod [číslo] dne 24. 3. 2017 byla prokázána skutková tvrzení žalobce o výši poskytnuté úvěru 20.000 Kč, celkových nákladů úvěru 14.600 Kč, celkové dlužné částce 34.600 Kč a povinnosti žalovaného splatit tento úvěr ve 13 měsíčních splátkách po 2.600 Kč, vždy k 24. dni v měsíci, pod ztrátou splatnosti a možnosti zesplatnění. Smlouva prokazavola také sjednaný úrok v případě, že nebude řádně plněno a nárok žalobce na smluvní pokutu v případě, že žalovaný nebude úvěr řádně splácet. Smlouva prokazovala rovněž převzetí finanční částky 20.000 Kč při podpisu smlouvy. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi původním věřitelem žalovaného a žalobcem, což vyplynulo ze smlouvy o postoupení pohledávek, a z dokladu o úhradě za postoupenou pohledávku. Z předpisu splátek ke smlouvě vyplynulo, jak měly být splátky hrazeny. Z finanční analýzy, kterou zpracoval žalobce, vyplynulo, že žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházel ze žalovaným předložených mzdových listů jeho zaměstnavatele a výši příjmů, pracovní smlouvy žalovaného, nájemní smlouvy uzavřené žalovaným a společností [právnická osoba], dokládaných nákladech inkasních plateb a bilancí úvěrové smlouvy. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. (§ 2048 o.z.) Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. (§ 2049 o.z.) Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá o. z.) Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.) Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná. Právní předchůdce žalobce, původní věřitel žalovaného, uzavřel se žalovaným úvěrovou smlouvu po podrobném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši 20.000 Kč, které žalovaný při podpisu smlouvy převzal. Povinností žalovaného bylo tuto částku žalobci vrátit tak, jak bylo dohodnuto ve 13 měsíčních splátkách po 2.600 Kč, když celková výše částky, kterou měl žalovaný vrátit, představovala součet jistiny 20.000 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru 14.600 Kč, celkem tak měl žalovaný vrátit věřiteli 34.600 Kč, pod sankcí smluvní pokuty. Žalovaný svůj závazek z úvěrové smlouvy, přestože částku převzal a s úvěrovými podmínkami souhlasil, neplnil. Původní věřitel jej opakovaně upomínal o úhradu dlužné částky, následně oznámil postoupení pohledávky a aktuální věřitel jej vyzval k úhradě před podáním žaloby s vyčíslením dluhu na jistině, příslušenství a smluvní pokutě. Žalovaný přesto nezaplatil a ocitl se tak v prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky a jeho prodlení trvá dosud. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce plnil v souladu se smlouvou, žalovaný nikoliv, byla žaloba shledána v celém rozsahu důvodná, a žalobci přiznána jistina 20.000 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 320 Kč, úhradu za poskytnutý úvěr a uzavření smlouvy 936 Kč, za administrativní činnost včetně vyhodnocení bonity žalovaného 944 Kč, zákonný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 1.801 Kč a úrok z úvěru ve výši 11,99 % ročně z dlužné jistiny 20.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Protože žalovaný svůj závazek nesplnil, byla žalobci přiznána rovněž smluvní pokuta daná smlouvou. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. Žalobce má právo na náhradu vzniklých nákladů řízení podle § 142 o.s.ř. za použití ust. § 142a o.s.ř., a to z tarifní hodnoty 33.200 Kč za tři úkony právní služby dle § 14b advokátního tarifu po 500 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč a za dva úkony právní služby dle § 7 a § 11 advokátního tarifu po 2.460 Kč a dvakráte 300 Kč, dále na zaplacený soudní poplatek 1.316 Kč a 21% DPH ve výši 1.537,20 Kč. Úspěšnému žalobci tak byly přiznány náklady řízení v celkové výši 10.173,20 Kč a žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit tyto náklady do patnácti dnů od právní moci rozsudku.