4 C 171/2022-49 — Okresní soud v Prostějově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky, která představuje dluh žalovaného za nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt v záchytné stanici žalobkyně dne [datum]. 2. Žalovaný uznává nárok žalobkyně uplatněný v žalobě, žádá o splátky 250 Kč měsíčně, a to od prosince 2022. 3. Dle § 153a odst. 1 první věta, odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 4. Uznání nároku či jeho základu žalovaným v civilním soudním řízení je projevem dispoziční zásady. Z procesního úkonu žalovaného musí obsahově jednoznačně vyplývat, že žalovaný žalobní nárok zcela, zčásti, nebo v jeho základu uznává. Není rozhodující, zda a jak je takový procesní úkon označen a zda uznání nároků je vyjádřeno právě tímto slovním spojením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 522/2001). Důsledkem uznání je povinnost soudu rozhodnout podle tohoto uznání, tj. vydat rozsudek pro uznání. 5. Žalovaný uznal žalobní nárok žalobkyně, a to zcela. Žalovaný tudíž uznal, že nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku I., je důvodný, když byl ošetřen v záchytné stanici žalobkyně, a to v době od [datum] do [datum], v jeho dechu byla zjištěna přítomnost alkoholu, dosud však neuhradil vzniklé náklady na poskytnutou záchytnou službu v záchytné stanici žalobkyně ve výši 2 500 Kč, jak je k tomu povinen dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a jak ostatně tuto částku písemně co do důvodu a výše uznal dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Uznání se vztahuje také na příslušenství žalované částky 2 500 Kč (§ 510 odst. 2, § 513, § 1970 o. z., nařízení vlády 351/2013 Sb.). Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 000 Kč dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 200 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální částce 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 189 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 2 089 Kč. 7. Žalovaný požádal o splátky 250 Kč měsíčně. Protože žalobkyně sdělila, že souhlasí s úhradou žalované částky ve splátkách 250 Kč měsíčně, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III. a umožnil žalovanému, aby plnil ve splátkách a to ve výši, kterou sám žalovaný uvedl (je tedy v jeho možnostech). Je nejen v zájmu žalovaného, ale i v zájmu žalobkyně, dát žalovanému možnost dluh hradit ve splátkách. Výhoda splátek je však žalovanému poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh (tj. i náklady řízení) stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí některou - byť jen jednu - splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalovanému k úhradě splátek v částkách vyšších než je stanovená soudem, příp. ve více měsíčních splátkách.