6 C 72/2022-61 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným dne 25. 2. 2022, domáhala proti žalovanému zaplacení částky 8.000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení ode dne 2. 7. 2015 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 4.424 Kč za období od 25. 7. 2007 do 30. 7. 2008) a náhrady nákladů řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně kromě této částky zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 5.568 Kč, tedy celkem 13.568 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 256 Kč, tyto splátky však nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím sjednané doby dne [datum] a právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku vůči žalovanému přechodnému věřiteli, [právnická osoba] [anonymizováno], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], která nabyla účinnosti dne [datum] O této změně věřitele byl žalovaný informován přípisem ze dne [datum]. Přechodný věřitel postoupil pohledávku v nezměněné výši na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], která nabyla účinnosti téhož dne. O této změně věřitele byl žalovaný informován přípisem ze dne 17. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalovanému byla odeslána poslední upomínka před podáním žaloby ze dne 15. 2. 2022. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny 8.000 Kč a souhrnného poplatku (kapitalizovaného úroku) 4.424 Kč. 2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud vzal za prokázané, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 8.000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 5.568 Kč, to vše v 53 týdenních splátkách po 256 Kč. Dosud však žalovaný neuhradil podle obsahu spisu ničeho (žalovaný v průběhu řízení netvrdil, ani neprokázal nic jiného). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena s účinností ke dni [datum] na [právnická osoba] [anonymizováno] a s účinností ke dni [datum] na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalovanému byla rovněž odeslána předžalobní výzva k plnění ze dne 15. 2. 2022. 5. Podle ust. § 1879 o. z., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. - občanský zákoník (§ 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. 6. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce podle ust. § 657 a násl. obč. zák.), ve které se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s výše uvedeným poplatkem v celkové výši 13.568 Kč. Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný dluh zaplatil v celém rozsahu, je tudíž v prodlení se zaplacením dluhu. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a vzhledem k prodlení žalovaného přiznal rovněž úrok z prodlení z nesplacené jistiny ve výši 8.000 Kč ode dne, od kterého se jich žalobkyně domáhala, tedy ode dne následujícím po dni účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně a přechodným věřitelem (ačkoli nárok na zaplacení úroků z prodlení žalobkyni vznikl již v souvislosti s prodlením žalovaného, které nastalo dnem následujícím pod dni splatnosti dluhu podle ust. § 517 obč. zák.). Výše úroků z prodlení vychází z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010. 7. K aktivní věcné legitimaci žalobkyně v řízení je třeba doplnit, že byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením původního věřitele o postoupení pohledávek. Byl-li pak žalovaný o postoupení postupitelem vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný je povinen plnit žalobkyni. 8. Lhůta k zaplacení byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.) 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud dodává, že u tohoto soudu již bylo žalobkyní podáno větší množství skutkově a právně obdobných žalob, přičemž se jedná o prakticky totožná podání, pouze s rozdílnými údaji o uzavřených smlouvách, částkách a lhůtách, a lze je tak považovat za ustálený vzor.