9 C 182/2022-84 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 26. 4. 2022 se žalobce domáhal zaplacení 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 849,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a 3.760 Kč a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] 25. 6. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla [právnická osoba] žalované úvěr ve výši 8.000 Kč, žalovaná se zavázala 8.000 Kč spolu s příslušenstvím vrátit do 25. 7. 2020. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetové stránce [webová adresa], kde vyplnila požadované registrované údaje ve formuláři a provedla tzv. verifikační platbu odeslanou z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Žalovaná poté obdržela předsmluvní informace o půjčce a [právnická osoba] zahájila schvalovací proces, jehož součástí bylo i zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla 8. 12. 2021 smlouvou o postoupení pohledávek s účinností od 10. 12. 2021 postoupena žalobci a žalované to bylo oznámeno přípisem z 16. 12. 2021. Celková hodnota pohledávka činí 11.918 a sestávala se z nesplacené jistiny 8.000 Kč, nesplacené smluvní pokuty 3.768 Kč a neuhrazených paušálních nákladů upomínky 150 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 849,86 Kč ve výši zákonného úroku z prodlení z částky 8.000 Kč od 26. 7. 2020 do 8. 11. 2021. Žalobce rovněž požadoval smluvní pokutu, neboť žalovaná smlouvu porušila, ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, jak bylo účastníky ve smlouvě dohodnuto. 2. Soud vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl. Ten však byl podle § 173 odst. 2 o.s.ř. za použití ust. § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen. 3. Žalovaná byla vyzvána, aby se k žalobě vyjádřila, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti na svoji obranu a navrhla k prokázání svých tvrzení důkazy. Nereagovala však. 4. Soud nařídil ve věci jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Žalobce se z jednání omluvil a uvedl, že souhlasí s tím, aby jednání proběhlo bez jeho osobní přítomnosti, žalovaná se bez předchozí včasné a řádné omluvy k jednání nedostavila. 5. Soud postupoval podle § 101 o.s.ř. a věc rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav. Žalobce doložil obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytován úvěru splatných jednorázově – [název] [rok] [číslo], které odkazují na občanský zákoník, způsob uzavření smlouvy, hotovostní platby, platby poštou, registrace, RPSN, sazebník a souhlas se zpracováním osobních údajů a samotný obecný obsah smlouvy, způsob poskytnutí úvěru a prodloužení splatnosti úvěru a dílčí práva a povinnosti smluvních stran a ujednání o zpracování osobních údajů a práva a povinnosti účastníků, včetně důvěrnosti předání osobních údajů. Z listiny označené smlouva o úvěru [číslo] z 25. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná požadovala spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově s jistinou 4.000 Kč, s datem splatnosti 25. 7. 2020, s RPSN uváděným jako 0 a délkou splatnosti 30 dnů. Z listiny označené opakovaná výzva k úhradě bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce po žalované požadoval 8.340 Kč s odkazem na dluh vzniklý v souvislosti s úvěrem [číslo]. Z listiny datované 30. 6. 2020 označené jako smlouva o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že předmětem byla spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově, celková částka jistiny 8.000 Kč, k vrácení 8.000 Kč, s datem splatnosti 25. 7. 2020, zápůjční úrokovou sazbou 0, odpovídající úrokovou sazbou 0, RPSN 0, s délkou splatnosti 30 dnů. Z upomínky z 8. 6. 2020 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] žalovanou upomínala o zaplacení částky 8.154 Kč ke dni 8. 8. 2020, se lhůtou k zaplacení ihned. Z výzvy před podáním žaloby bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce žalovanou vyzval k zaplacení částky 11.918 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8.000 Kč od 10. 12. 2021 do 7. 4. 2022 ve výši 211,56 Kč ve lhůtě do 15. 4. 2022. Z potvrzení o provedené transakci [peněžní ústav] bylo zjištěno, že z účtu s názvem [anonymizována čtyři slova], majitel účtu [anonymizována čtyři slova] [bankovní účet] na účet [číslo] byla zúčtována k 10. 12. 2021 částka, jejíž výše nebyla zjištěna. Z výpisu z účtu [číslo] z 25. 6. 2020 vedenou [peněžní] [ústav] bylo zjištěno, že proběhla platba 4.000 Kč na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] a 30. 6. 2020 na účet. [číslo] částka 4.000 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky z 16. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky [společností] [název] [právnické] [osoby] z půjčky [číslo] za [právnická osoba] při výši pohledávky 11.918 Kč s výzvou k úhradě do 10 dnů. Ve spise se nenachází žádný doklad o provedené úhradě. 6. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 8. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaná čerpala 8.000 Kč a neuhradila ničeho. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalované), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaná není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku a spokojil se pouze s tvrzením žalované a náhledem do rejstříku bankovních a nebankovních subjektů, aniž by zkoumal osobní a majetkové poměry žalované, příjmy a výdaje její domácnosti, vyživovací povinnosti a její další závazky. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalované). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti ža