9 C 269/2021-123 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 30. 9. 2021 se žalobce domáhal zaplacení 145.287,67 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 17.914,38 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 239,11 Kč, úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 143.707,72 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 143.707,72 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] [právní forma] a společností [právnická osoba] dne 25. 3. 2021 a mezi žalobcem a [právnická osoba] [právní forma], která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 8. 4. 2021. Banka uzavřela se žalovaným 10. 4. 2019 smlouvu o„ [název úvěru] [anonymizována dvě slova]“ [číslo], v níže se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách se smluvním úrokem 16,9 % ročně. Banka svoji povinnost splnila a úvěr žalovanému poskytla, žalovaný však úvěr dle smluvních podmínek nesplácel, splátky neplatil řádně a včas a banka proto úvěr k 11. 2. 2021 zesplatnila. Dlužná částka tvořená nesplacenou jistinou úvěru ve výši 143.707,72 Kč a dlužným kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 17.914,38 Kč a dlužným kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 239,11 Kč a poplatky 1.579,95 Kč nebyla žalovaným zaplacena. Žalovaný byl k úhradě této částky žalobcem vyzván předžalobní výzvou, nezaplatil však. 2. Pobyt žalovaného se nepodařilo zjistit. Žalovanému byla proto z důvodu neznámého pobytu v souladu s ust. § 29 o.s.ř. ustanovena opatrovnice [titul] [jméno] [příjmení]. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Opatrovnice žalovaného se ze zdravotních důvodů omluvila, odročení jednání však nežádala. 4. Při jednání soud provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav. Z návrhu smlouvy o„ [název úvěru] [anonymizována dvě slova]“ žadatele [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] a [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný poptával úvěr ve výši 150.000 Kč, návrh smlouvy počítal se 120 splátkami ve výši 2.597,47 Kč, s první úrokovou splátkou 2.430,75 Kč při sjednané úrokové sazbě 16,9 % a bonusové úrokové sazbě 9,9 %, při RPSN 18,24 %, s výší bonusu 75.828,15 Kč a s poplatky za upomínky 500 Kč. Součástí návrhu smlouvy byly také smluvní podmínky. Z akceptace návrhu smlouvy o„ [název úvěru] [anonymizována dvě slova]“ z 10. 4. 2019 byla prokázána skutková tvrzení žalobce o schválení produktu„ [název úvěru] [anonymizována dvě slova]. Ze smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi původním věřitelem [právnická osoba] a [název] [právnická osoba] a následně [právnická osoba] [právní forma] a žalobcem byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno sdělením [právnická osoba] 15. 4. 2021 a sdělením [název] [právnická osoba] 26. 5. 2021. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným bylo prokázáno, že žalovaný požadoval úvěr ve výši 150.000 Kč, s vedením běžného účtu č. [bankovní účet], s tarifem [název] [anonymizována dvě slova], s možností přímého bankovnictví s klientským [číslo] s využitím mobilního elektronického kódu SMS k telefonnímu číslu [číslo] a debetní kartou„ [název] [karty] [anonymizováno]“ s týdenním limitem 20.000 Kč, souhrnným týdenním limitem při bezhotovostních transakcích ve výši 20.000 Kč celkem ve výši 40.000 Kč Smlouva byla uzavřena 17. 7. 2017 a téhož dne byl vystaven Protokol o převzetí užití kódu [název] a [název] pro žalovaného. Z dohody o dočasném přidělení zaměstnance na výkon práce z 22. 5. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný žalobci předložil dohodu o dočasném přidělení zaměstnance [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [právní forma] pro práce v [právnická osoba], [sídlo]. Z přehledu čerpání na výše uvedeném úvěrovém účtu bylo zjištěno, že žalovaný z produktu„ [název úvěru] [anonymizována dvě slova]„ vyčerpal celkem částku 114.941 Kč. Žalobcem byl žalovaný předžalobní výzvou vyzván k úhradě částky dle smlouvy o postoupení pohledávek z uzavřených úvěrových smluv„ [název úvěru] [anonymizována dvě slova]“. Žalovaný na výzvu nereagoval. 5. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 150.000 Kč, uhradil 35.059 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku a spokojil se pouze s doloženou pracovní smlouvou a smlouvou o dočasném přidělení jinému zaměstnavateli, aniž by zkoumal výdělkové, majetkové a osobní poměry žalovaného, počet vyživovacích povinností, náklady na bydlení a případně dopravu a další závazky mimo oficiální registry. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 114.941 Kč, představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. 12. Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta. 13. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekono