9 C 93/2022-53 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 30. 11. 2021 se žalobce domáhal zaplacení 3.380 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4.147,66 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 3.380 Kč ve výši 7,25 % ročně od 19. 12. 2020 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřel právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] a žalovaná dne 15. 1. 2005 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované 3.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o 1.650 Kč souhrnného poplatku. Žalovaná však nesplácela řádně a včas, čímž porušila smluvní podmínky. Její povinností bylo částku vrátit nejpozději do 20. 8. 2005. Žalovaná zaplatila celkem 1.270 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou 18. 12. 2020 mezi společností [právnická osoba] a žalobcem byla postoupena pohledávka na žalobce a postoupení bylo žalované 18. 12. 2020 oznámeno. Pohledávka bez příslušenství činila v tuto dobu 3.380 Kč. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána k úhradě dlužné částky, nezaplatila však. Žalobce navrhl, aby soud věc rozhodl bez nařízení jednání. 2. Soud vydal elektronický platební rozkaz, který byl zrušen, a následně byla žalovaná vyzvána, aby se k žalobě vyjádřila, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti na svoji obranu a vyjádřila se také k záměru soudu rozhodnout věc podle návrhu žalobce bez nařízení jednání. Žalované byla stanovena lhůta, která přes poučení o důsledcích nečinnosti uplynula marně. 3. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu a žalobcem předložených listin zjistil následující skutkový stav. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Součástí této smlouvy, která byla uzavřena 18. 12. 2020 a jejíž součástí byla také příloha č. 1, byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem zaslané žalobcem žalované dne 11. 11. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě postoupené pohledávky, když postoupení pohledávky jí bylo oznámeno původním věřitelem 6. 1. 2021. Ze zákaznické karty ze 17. 1. 2005 bylo zjištěno, že žalovaná měla evidováno u právního předchůdce žalobce zákaznickou kartu, když poptávala uzavření úvěrové smlouvy, karta byla vedena pod [číslo] ke smlouvě [číslo] s tím, že žalovaná v kartě vyplnila údaje o svém výdělku činícím 3.500 Kč, dalších příjmech domácnosti 4.880 Kč, celkových příjmech 8.380 Kč, nákladech na bydlení 1.233 Kč, výdajů na domácnost 4.500 Kč, aniž by žalobce předložil jakékoliv doklady prokazující pravdivost žalovanou tvrzených údajů. Ze smluvních podmínek smlouvy ke smlouvě o půjčce, která byla uzavřena 17. 1. 2005 mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou, bylo zjištěno, že žalovaná poptávala půjčku ve výši 3.000 Kč, zavázala se zaplatit 4.650 Kč v 31 týdenních splátkách po 150 Kč Součástí smlouvy bylo ujednání o výši RPSN k půjčce, přičemž ta činila v případě splatnosti 31 týdnů 365,1 %. 4. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věc určitou podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. (§ 657 o.z.) 5. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. (§ 658 odst. 1 o.z.) 6. Podle § 517 obč. zák. je dlužník, který svůj řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění též úroky z prodlení, není-li podle zákona povinen platit poplatky; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 7. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu, nebo plněním z právních důvodů, který odpadl, jakož i majetkových prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. (§ 451 bývalého o.z., zákona č. 40/1964 Sb. ve znění roku 2005) 8. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanských vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. (§ 3 o.z. zákona č. 40/1964 Sb.) 9. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žalovanou uzavřená smlouva o půjčce s právním předchůdcem žalobce je neplatná, nicméně v rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované 3.000 Kč v hotovosti 15. 1. 2005. Částka byla poskytnuta bez právního důvodu, neboť účastníky uzavřená smlouva o půjčce je v rozporu se základními principy občanského práva jednak v části týkající se závazku dlužníka vrátit místo poskytnutých 3.000 Kč 4.650 Kč za situace, kdy úroková sazba daná RPSN 365,1 %. V daném případě bylo žalobcem konstatováno, že žalovaná na částku poskytnutou bez právního důvodu zaplatila právnímu předchůdci žalobce 1.270 Kč, žalobou uplatněný nárok byl tedy shledán důvodný v části týkající se rozdílu mezi poskytnutou částkou 3.000 Kč a uhrazenou částku 1.270 Kč a žalobě bylo proto v částce 1.730 Kč vyhověno. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, včetně úroků z prodlení, neboť povinnost žalované vrátit právnímu nástupci původního věřitele bezdůvodné obohacení, které jí vzniklo, stanovuje termín k vrácení teprve výrokem I. a žalovaná se tak nemohla dostat do prodlení. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. 10. Protože žalobce nebyl se svou žalobou převážně úspěšný, jeho úspěch nepředstavoval ani 50 % poměrného úspěchu a neúspěchu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná dle obsahu spisu žádné náklady řízení nemá, žalobce nemá nárok podle § 142 o.s.ř. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.