9 C 258/2021-134 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu ze dne 19. 4. 2021 se žalobce domáhal zaplacení 45.983,32 Kč, kapitalizovaného úroku za dobu od 12. 5. 2020 do 15. 6. 2020 ve výši 6.268,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 12. 5. 2020 do 15. 6. 2020 ve výši 116,87 Kč, úroku ve výši 20,9 % ročně z částky 45.983,32 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 45.983,32 Kč ve výši 10 % ročně od 16. 6. 2020 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení ve výši 13.601,20 Kč. Dle žaloby uzavřela , právnická osoba, . a žalovaná , datum, „Smlouvu o půjčce na kliknutí č. , číslo, kterou se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50.000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluveným úrokem ve výši 20,9 % ročně a poplatky dle smluvních podmínek a ceníku. Banka svou povinnost splnila a úvěr žalované poskytla, žalovaná však úvěr nesplácela dle smluvených podmínek a splátky nezasílala řádně a včas. Pro porušení smluvních podmínek přistoupila banka v souladu s produktovými podmínkami z , datum, k zesplatnění úvěru. K datu zesplatnění představovala dlužná částka jistiny 45.983,32 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 6.2687,13 Kč a dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení 116,87 Kč. Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dluhu a předžalobní výzvou rovněž upozornění na důsledky nečinnosti, nereagovala však. Žalobce je aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem , právnická osoba, . dne , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Na výzvu soudu žalobce doplnil skutková tvrzení a uvedl, že žalovaná čerpala částku 50.000 Kč bezhotovostně, jednorázově, dne , datum, na jí označený účet. Zaplatila celkem 19.105,73 Kč, právní předchůdce žalobce započetl na splatnou jistinu 2.292,10 Kč, na splatný úrok 9.423,32 Kč, na jistinu po splatnosti 1.724,58 Kč, na úrok po splatnosti 5.623,14 Kč a na úrok z prodlení po splatnosti 42,59 Kč. Smluvní úrok byl naúčtován z aktuální výše dluhu dle smlouvy ve výši 20,9 % p.a. v celkové částce 6.268,13 Kč.2. Žalovaná uvedla, že žalovanou částku neuznává z toho důvodu, že byla oddlužena v rámci osobního bankrotu a zbavena všech dluhů, které mohly být uspokojeny pouze v konkursu, který byl vyhlášený dne , datum, v obchodním věstníku č. , číslo, . Žalovaná ke svému vyjádření připojila výtisk z obchodního věstníku , číslo, zveřejněného na justice.gov.sk dne , datum, , sp. značka rozhodnutí , spisová značka, , kterým Okresní soud v Prešově rozhodl o vyhlášení konkursu na majetek žalované, odkazující na právní úpravu platnou ve Slovenské republice.3. Soud nařídil jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil s tím, aby jednání proběhlo bez jeho osobní přítomnosti, žalovaná nereagovala přes poučení soudu o důsledcích její nečinnosti.4. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.5. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.6. Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází při tom z obsahu spisu a provedených důkazů.7. Vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitek. (§ 101 o.s.ř.)8. Soud postupoval podle výše uvedeného procesního ustanovení a provedl dokazování bez přítomnosti účastníků listinnými důkazy založenými ve spisu a zjistil následující skutkový stav. Aktivní legitimaci žalobce je prokázána smlouvou o postoupení pohledávek č. , číslo, z , datum, , resp. , datum, a příloh této smlouvy a rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. , číslo, uzavřené , právnická osoba, . jako postupitelem a , právnická osoba, jako postupníkem dne , datum, resp. , datum, , a potvrzením úplaty ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy. Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli na základě návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí č. , číslo, o půjčce 50.000 Kč s dohodnutou výší 96 měsíčních splátek po 1.075,89 Kč, s úrokem 20,9 % ročně, při RPSN 23 %, s první splátkou úroku 773,01 Kč z běžného účtu žalované u , právnická osoba, . č. , č. účtu, a 500 Kč za poplatky zaslání upomínky. Sjednáno bylo také úročení a úrok z prodlení, částka úroku splatná za den v případě vyčerpání celkové výše činila 28,63 Kč, náhrady nákladů banky představovala 1 % z výše mimořádných splátek a za opožděné platby bylo dohodnuto účtování úroku z prodlení ve výši určeném RPSN. Úvěr byl poskytnut jako bezúčelový a žalovaná měla zaplatit celkem 104.058,45 Kč. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky , právnická osoba, . Z interního dokladu právního předchůdce žalobce „výpisu spotřebitelského úvěru“ žalované bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila právnímu předchůdci celkem 19.105,73 Kč.9. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy , právnická osoba, a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.11. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaná čerpala 50.000 Kč a právnímu předchůdci žalobce zaplatila celkem 19.105,73 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalované), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaná není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku a spokojil se pouze s tvrzeními žalované, aniž by zkoumal osobní a majetkové poměry žalované, příjmy a výdaje její domácnosti a vyživovací povinnosti a další závazky. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního p