5 C 220/2023-61 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne 7. 7. 2023, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci:a) 12.000 Kč,b) úroky z prodlení z 12.000 Kč ve výši 11,75 % ročně za dobu od 4. 4. 2022 do zaplacení.2. Žalobce tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne 1. 2. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , že právní předchůdce žalobce smlouvu o úvěru uzavřel s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti žalovaného (toto tvrzení žalobce doplnil písemným podáním ze dne 28. 12. 2023), že na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytnul žalovanému 12.000 Kč, že žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit do 3. 3. 2022, že žalovaný poskytnuté peníze nevrátil, že právní předchůdce žalobce poskytnul žalovanému uvedené peníze na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, s uvedením variabilního symbolu č. , var. symbol, (v žalobě uvedený variabilní symbol žalobce opravil na nyní uváděný variabilní symbol písemným podáním ze dne 31. 7. 2024), že žalovaný přenechané peníze nevrátil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek nynějšímu žalobci.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Dne 23. 2. 2024 vydal Okresní soud v Prostějově usnesení č. j. 5 C 220/2023 – 44, kterým vyzval žalobce a žalovaného, aby se ve lhůtě deseti dnů ode dne doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž současně byli poučeni, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Písemným podáním, které bylo Okresnímu soud v Prostějově doručeno dne 16. 4. 2024 žalobce sdělil, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručováno spolu s žalobou a doplněním žaloby na adresu trvalého pobytu, přičemž dle záznamu doručujícího orgánu žalovaný při doručování písemnosti nebyl zastižen, zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 1. 3. 2024 a žalovanému byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Jelikož žalovaný si zásilku v úložní době nevyzvedl a jelikož zásilku nebylo možno po uplynutí deseti dnů vložit do schránky adresátem užívané, tato byla vrácena soudu. Předmětná zásilka tak byla žalovanému doručena desátý den od uložení. Žalovaný se v soudem určené lhůtě, ani později, nevyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a souhlas žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl, s ohledem na poučení, kterého se žalovanému dostalo, soudem předpokládán. Věc tak byla rozhodnuta bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o. s. ř.5. Smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, (č. l. 13 – 14 soud. spisu) je prokázáno, že dne 1. 2. 2022 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému 12.000 Kč na účet č. , č. účtu, , že žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit do 3. 3. 2022, že přílohou smlouvy byly obchodní podmínky.6. Obchodními podmínkami (č. l. 30 – 39 soud. spisu) je prokázáno, že společnost , právnická osoba, před uzavřením tvrzené úvěrové smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, když od žalovaného si vyžádala prohlášení, že není v prodlení se splácením jakéhokoliv dluhu či jakékoliv třetí osobě, že si žalovaný není vědom, že by byl evidován v některé z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie, v insolvenčním rejstříku, centrální evidencí exekucí či databázi neplatných dokladů MV ČR a současně, že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností vůči věřiteli (bod 1.2.).7. Výpisem z účtu (č. l. 11 druhá strana soud. spisu) je prokázáno, že z účtu společnosti , právnická osoba, byla dne 1. 2. 2022 odepsána částka ve výši 12.000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , název protiúčtu: , Jméno zainteresované osoby 0/0, ; s poznámkou: Pujcka od , Anonymizováno, c. , hodnota, .8. Zprávou , Anonymizováno, (č. l. 57 soud. spisu) je prokázáno, že ke dni 1. 2. 2022 byl majitelem účtu č. , č. účtu, žalovaný, že dne 1. 2. 2022 byla na tento účet připsána částka ve výši 12.000 Kč s uvedením variabilního symbolu: , var. symbol, z protiúčtu: , právnická osoba9. Zprávou , Anonymizováno, (č. l. 57 soud. spisu) je tak prokázáno, že společnost , právnická osoba, poskytla dne 1. 2. 2022 žalovanému 12.000 Kč tak, jak se zavázala smlouvou o úvěru č. , hodnota, .10. Smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postoupených pohledávek je prokázáno postoupení pohledávky z předmětné smlouvy o úvěru za žalovaným nynějšímu žalobci.11. Předžalobní upomínkou (č. l. 10 soud. spisu) a podacím lístkem (č. l. 6 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce prostřednictvím zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění dluhu, přičemž předžalobní upomínka ze dne 15. 8. 2022 byla odeslána s využitím provozovatele poštovních služeb.12. Žalovaný v řízení neprokázal splnění dluhu.13. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána důvodnou.14. Podle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle ust. § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.16. Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.19. Podle ust. § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.20. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).22. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.23. Žalobce tvrdil uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobce (úvěrujícím) a žalovaným (úvěrovaným), přičemž ze žalobcem předložené smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaný byl spotřebitelem (ust. § 419 o. z.), když z předložené smlouvy lze dovodit, že žalovaný ji neuzavíral v rámci své podnikatelské činnosti či v rámci samostatného výkonu svého povolání a tuto smlouvu uzavíral s podnikatelem. Žalovaná smlouva o úvěru tak naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., z čehož mimo jiné plynula povinnost právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce obchodními podmínkami úvěrujícího prokázal, že právní předchůdce žalobce smlouvu o úvěru uzavřel po posouzení