8 C 212/2023-64 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 5. 2023 se žalobce domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti částku 42.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce jistinu s úroky a poplatky (za poskytnutí úvěru, za vyhodnocení úvěrového případu, za inkaso plateb v hotovosti) ve 14 měsíčních splátkách po 5.577 Kč. Žalovaný však splátky řádně nehradil a úvěr se proto stal splatným ke dni 7. 8. 2020. Žalobce uvedl, že žalovaný uhradil ve splátkách 40.477 Kč. Žalobce požadoval zaplacení částky 36.562,53 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 22.500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou do datové schránky. 3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému 42.000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli úvěr splácet spolu s dohodnutým úrokem a poplatky v měsíčních splátkách výši 5.577 Kč po dobu 14 měsíců v hotovosti osobě zmocněné věřitelem. Z přehledu uhrazených splátek u úvěrové smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil postupně v období od 7. 6. 2019 do 11. 4. 2021 celkem 40.477 Kč. Žalovaný uvedl ve smlouvě své identifikační údaje (včetně IČO) a kontaktní údaje. Strany se rovněž dohodly na úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 5. Z žádosti o úvěr sepsané dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 42.000 Kč, uvedl že bydlí nájmu, má příjem 22.000 Kč, výdaje 7.750 Kč, neměl vyživovací povinnost a podnikal v oboru výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živn. zákona. 6. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky ve lhůtě do 12. 4. 2023 výzvou ze dne 28. 3. 2023, která byla podána k poštovní přepravě dne 29. 3. 2023. 7. Z výpisu z ekonomických subjektů z evidence ARES bylo zjištěno, že žalovaný podnikal od [datum] s předmětem činnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a s předmětem podnikání zednictví od [datum]. 8. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byl nárok vůči žalovanému postoupen z původního věřitele na žalobce. 9. Z přehledu České národní banky úrokových sazeb měnových finančních institucí (nové obchody) bylo zjištěno, že úroková sazba úvěrů poskytovaných v červnu roku 2019 nefinančním podnikům do 7 miliónů korun s fixací do 3 měsíců činila 4,68 % ročně. Podle uvedeného přehledu činila nejvyšší úroková sazba na trhu úvěrů 18,95 % ročně u úvěrů poskytovaných domácnostem (kreditní karty). <i>10. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>12. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 15. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 833/2008). 16. V daném případě bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal za poskytnutí částky 42.000 Kč zaplatit v souhrnu poplatek 36.078 Kč. Při zohlednění doby trvání smlouvy na 14 měsíců činil úrok (ve smlouvě označen v části jako poplatek za poskytnutí úvěru, za vyhodnocení úvěrového případu, za inkaso plateb v hotovosti) 85,9% jistiny, což činí úrok ve výši 73,6 % ročně. Ohledně přípustné výše úroků z poskytovaných finančních prostředků lze odkázat na mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, např. na rozhodnutí 21 Cdo 1484/2004, podle kterého„ nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Dále v uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud ČR uvedl, že„ vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ 17. Ve věci rovněž nelze přehlédnout, že z úřední činnosti je soudu známo, že obsah smlouvy odpovídá obsahu jiných běžných smluv o spotřebitelském úvěru tak, jak je právní předchůdce žalobce uzavíral s jinými spotřebiteli, včetně hotovostní formy jak při poskytování, tak při splácení úvěru. Zjevně se tak nejedná o úvěr poskytovaný za účelem využití v podnikání žalovaného, nýbrž pro jeho osobní potřebu a právní předchůdce žalobce pouze využil skutečnosti, že žalovaný byl současně v době poskytnutí úvěru po dobu jednoho roku podnikatelem. 18. Vzhledem k výše uvedeným závěrům soud dovodil, že úvěrová smlouva uzavřená sice s podnikatelem, ale nikoliv pro využití úvěru pro podnikání, při dohodnutém úroku z úvěru ve výši 73,6 % ročně a za současného ujednání smluvní pokuty ve výši 36,5 % ročně, je v rozporu s dobrými mravy a nepřiměřeně postihuje dlužníka, neboť úroková sazba téměř čtyřnásobně převyšuje nejvyšší úrokovou sazbu, za kterou byly v témže období poskytovány úvěry prostřednictvím kreditní karty a je téměř 16x vyšší než sazba úroků poskytovaných v segmentu dlužníků, do kterého spadal i žalovaný. 19. Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 o.z. neplatnost právního jednání a ve spojení s ustanovením § 588 o.z. je třeba dospět k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní. Na toto posouzení nemá žádný vliv ustanovení § 1793 a § 1797 o.z., neboť jimi nejsou vyloučena ustanovení o absolutní neplatnosti právního jednání uvedené v části 1., hlavě V. o.z., které je zjevně v rozporu s dobrými mravy, přičemž právě k takovému absolutně neplatnému právnímu jednání došlo v dané věci. 20. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobě lze vyhovět pouze v části, a to z důvodu žalovaným přijatého plnění jako bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. v podobě majetkového prospěchu poskytnutého bez právního důvodu. Soud přitom zohlednil tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný získal 42.000 Kč a uhradil 40.477 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 1.523 Kč a rovněž je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení od data následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě ze dne 28. 3. 2023, podané k poštovní přepravě dne 29. 3. 2023 a doručené podle § 573 o.z. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši podle ustanovení § 1968 a 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Další žalobcem uplatněné nároky vyplývaly z neplatné smlouvy a žaloba byla proto v této části zamítnuta. 21. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, za situace, kdy úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.