13 C 20/2026-85 – Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 6. 1. 2026 domáhá, aby soud žalované uložil povinnost zaplatit jí částku celkem 104.888,93 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi společností BNP Paribas , právnická osoba, , akciovou společností, se sídlem , Anonymizováno, , , adresa, , , Anonymizováno, , odštěpným závodem , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále v textu také jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále také jen jako „smlouva o úvěru“), a to za účelem poskytnutí úvěru ve výši 160.000 Kč. Úroková sazba činila 11,48 % ročně a žalovaná měla úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.055 Kč. Vzhledem k neplnění povinností ze strany žalované, kdy tato nehradila úvěr řádně a včas, prohlásila žalobkyně úvěr za splatný ke dni 28. 2. 2025. Dlužná částka ze smlouvy o úvěru činí celkem 104.888,93 Kč (z toho jistina činí 103.993,93 Kč a poplatky jsou ve výši 895 Kč).2. Žalobkyně se k výzvě soudu k posouzení úvěruschopnosti žalované vyjádřila (soudem zestručněno) tak, že její právní předchůdkyně vycházela z příjmů a výdajů žalované uvedených žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně dále žalovanou lustrovala v insolvenčním rejstříku a z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalované. Žalovaná byla rovněž lustrována v rejstříku Solus. Příjem žalované byl dle žalobkyně dostatečný k pokrytí splátek i životních nákladů, kdy v rámci úvěru byly rovněž konsolidovány externí úvěry. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně v obou případech postupovala dle interního ekonomického modelu a nevycházela pouze z výdajů uváděných žalovanou, ale i ze statistických údajů. Ke svým tvrzením žalobkyně doložila transakce úvěru do 31. 12. 2024 a protokol o prověření úvěruschopnosti včetně informace z CCB, dle kterého bylo dosavadní splátkové zatížení žalované pouze 2.369 Kč.3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.4. Dne 10. 6. 2026 se uskutečnilo jednání, ke kterému se přes řádné předvolání nedostavila žalovaná a na kterém soud provedl listinné důkazy, ze kterých zjistil následující:- Z dokumentu nazvaného „Žádost/smlouva o úvěru č. , hodnota, “ soud zjistil, že žalovaná požádala dne , datum, právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 160.000 Kč, který bude splácet pravidelnými splátkami ve výši 3.055 Kč měsíčně. Úroková sazba činí 11,48 % ročně, RPSN 12,06 %. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 29. 9. 2021 soud zjistil, že žádost žalované byla schválena. Dopis obsahuje i základní informace o úvěru – např. výše úvěru 160.000 Kč, roční úroková sazba 11,48 %, RPSN 12,22 %, výše měsíční splátky 3.055 Kč (pozn. soudu – s výjimkou RPSN jsou parametry úvěru shodné s parametry uvedenými na žádosti o úvěr). K žalobě byly doloženy i všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, dle kterých byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy v případě prodlení žalované se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce, a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.- Z dokladů k posuzování schopnosti žalované splácet soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici občanský průkaz a výpisy z účtu žalované. Z údajů pro posouzení žádosti soud zjistil, že žalovaná uvedla údaje o svém zaměstnání, osobních poměrech a finanční situaci. Žalobkyně doložila rovněž kopii občanského průkazu žalované a dokument „sondáže a kontroly“.- Z výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že k 31. 12. 2024 činila dlužná jistina 103.993,93 Kč.- Z podkladů pro soudní jednání včetně přehledu splátek soud zjistil, že dlužná částka ze smlouvy o úvěru činí 103.993,93 Kč na jistině a 895 Kč na poplatcích.- Z poslední výzvy k hradě dlužné částky a podmíněného odstoupení od smlouvy soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost odstoupení od smlouvy v případě jejího neuhrazení.- Z dopisu nazvaného „Splaťte okamžitě celý dluh“ ze dne 1. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že ke dni 28. 2. 2025 nabylo účinnosti odstoupení od smlouvy a celá zbývající částka ve výši 107.800 Kč je nyní splatná (žalobkyně doložila poštovní podací arch dokládající odeslání tohoto dopisu).- Z přehledů čerpání a plateb soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o úvěru uhradila celkem částku 79.430 Kč. Dlužná částka k 30. 11. 2023 činila 123.312,90 Kč.- Z notářského zápisu , Anonymizováno, sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem (první strana je vytištěna ve spise, zbylá část dostupná v elektronické podobě v aplikaci CEPR), soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, která byla změněna a doplněna dodatkem ze dne , datum, . Na seznamu postoupených pohledávek se nachází žalobou uplatňovaná pohledávka. O postoupení pohledávek byla žalovaná informována v oznámení ze dne 2. 11. 2023.- Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 15. 10. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla právní zástupkyní žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 122.847,06 Kč a byla upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání.5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná požádala dne 21. 9. 2021 právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 160.000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně žádost žalované schválila a úvěr žalované poskytla (tato skutečnost byla ověřena dotazem na společnost , právnická osoba, .). Úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. Žalovaná neplnila závazky ze smlouvy řádně a včas, proto jí žalobkyně dopisem ze dne 1. 3. 2025 oznámila, že ke dni 28. 2. 2025 nabylo účinnosti odstoupení od smlouvy a vyzvala ji k okamžité úhradě dlužné částky. Dlužná jistina činí 103.993,93 Kč, dlužné poplatky činí 895 Kč.6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.7. Právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.8. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.9. Dle § 2395 1 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881 odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.12. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský ú