14 C 244/2025-88 – Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního doručeným zdejšímu soudu dne 29. 7. 2025 domáhá po žalovaném zaplacení částky dle výroku I. tohoto rozsudku coby dluhu ze smlouvy o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem číslo , č. účtu, (dále také „Smlouva“ uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Na základě Smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému překlenovací úvěr ve výši 375.000 Kč, a to do dne, kdy splní podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Dále se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ze stavebního spoření v aktuální výši překlenovacího úvěru a ostatních závazků včetně příslušenství, které žalovanému vzniknou podle smlouvy, po odečtení zůstatku účtu stavebního spoření. Úvěr ze stavebního spoření měl žalovaný získat v den, kdy splní podmínky pro jeho poskytnutí. Úroková sazba z překlenovacího úvěru byla sjednána ve výši 8,45 % ročně. Pro první období platilo úrokové zvýhodnění a výsledná úroková sazba pro první období byla ve výši 3,99 % ročně. Překlenovací úvěr byl žalovaným čerpán dne 29. 6. 2020 v celkové výši 362.063,47 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, byl vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění celé pohledávky ke dni 30. 9. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu nereagoval, stala se celá částka překlenovacího úvěru včetně příslušenství okamžitě splatnou ke dni 30. 9. 2024. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost DBS správa úvěrů s.r.o. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , následně byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 304.948,64 Kč, dále pak úroku a zákonného úroku z prodlení. Žalovaný po postoupení pohledávky ničeho neuhradil.2. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že schopnost žalovaného splácet byla posuzována z informací získaných od žalovaného ověřených výpisy z účtu žalovaného a potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu. Dále právní předchůdce žalobkyně ověřil pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel nebyli v aktivním insolvenčním řízení, z informací CBCB ověřil předchozí splátkovou morálku žalovaného, z historie v interní evidenci klientů ověřil, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace. Nové splátkové zatížení žalovaného činilo 14.941 Kč, přičemž po odečtení od jeho příjmů (zjištěných ve výši 31.184 Kč) zůstávala žalovanému ke krytí životních nákladů částka 16.243 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že účelem překlenovacího úvěru bylo splacení jiného úvěru poskytnutého společností , právnická osoba, ., organizační složka, který byl použit na financování bytových potřeb. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 29. 6. 2020 na základě platebního příkazu žalovaného. Žalobkyně ke svým tvrzením doložila dokument o posouzení úvěruschopnosti žalovaného včetně informace z CCB. Dále byl doloženy bankovní informace k půjčce od , právnická osoba, ., dle kterých činil zůstatek úvěru ke dni , datum, částku 362.063,47 Kč.3. Žalovaný se k žalobě, která mu byly doručena s výzvou k vyjádření do vlastních rukou dne , datum, , nevyjádřil.4. Dne 16. 4. 2026 se uskutečnilo jednání, ke kterému se dostavila žalobkyně (v zastoupení) i žalovaný. Žalovaný soudu sdělil, že rodinný dům, který pořídil i na základě úvěru Buřinka, byl kryt zástavním právem a z takto získaných finančních prostředků byla financována jeho rekonstrukce. Nepodařilo se mu splácet dluhy, které vázly na nemovitosti, dostal se do exekučního řízení a nemovitost byla v rámci exekučního řízení prodána. Žalovaný je přesvědčen, že z výtěžku z prodeje této nemovitosti byly uhrazeny veškeré dluhy, které se týkaly této nemovitosti, včetně dluhu z úvěru u Buřinky. Žalovaný uvedl, že ke svému tvrzení nemá nyní k dispozici žádné listiny, ale má je doma a je schopen je soudu obratem předložit. V srpnu 2025 probíhala dražba, nemovitost byla prodána a peníze, za které byla tato nemovitost prodána, byly pak použity na úhradu dluhů, které vázly na této nemovitosti. Žalovaný opět zdůraznil své přesvědčený, že peníze byly použity i na úhradu dluhu, který je předmětem tohoto řízení. Soud s ohledem na naprosto rozdílná stanoviska účastníků řízení nezahájil jednání ve věci samé a jednání odročil na , datum, s tím, že tím bude účastníkům poskytnut časový prostor pro ověření uvedených tvrzení. Žalovanému bylo uloženo, aby ve lhůtě 7 dnů soudu doručil kopie listin, které se týkají tohoto řízení, tedy jak rozhodnutí o zástavním právu, tak rozhodnutí exekutora, exekuční příkazy, rozhodnutí o dražbě a rozhodnutí o rozdělení výtěžku z dražby jednotlivým dlužníkům, s tím, že tyto listiny budou zaslány zástupci žalobkyně k vyjádření a dalšímu procesnímu postupu s ohledem na obsah těchto listin.5. Žalovaný po jednání soudu ani zástupci žalobkyně ničeho nedoložil. Zástupce žalobkyně na následujícím jednání dne 2. 6. 2026 uvedl, že se žalovaným v kontaktu, kromě emailu, ve kterém mu žalovaný sdělil, že řeší celou záležitost s blíže neuvedeným exekutorem, nebyl. Na tomto jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti.6. Ze smlouvy o úvěru od buřinky ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně (dále také jen „smlouva o úvěru“) soud zjistil, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli ujednání, na jehož základě právní předchůdce žalobkyně zřídil a vedl žalovanému účet stavebního spoření s cílovou částkou 375.000 Kč, dále se zavázal poskytnout žalovanému překlenovací úvěr ve výši 375.000 Kč a úvěr ze stavebního spoření v aktuální výši překlenovacího úvěru a ostatních dluhů žalovaného včetně příslušenství, které mu vzniknou dle této smlouvy, po odečtení zůstatku účtu stavebního spoření. Podmínkou získání úvěru ze stavebního spoření je mj. řádné splácení a udržování zajištění překlenovacího úvěru. Překlenovací úvěr i úvěr ze stavebního spoření jsou spotřebitelskými úvěry na bydlení. Překlenovací úvěr, úvěr ze stavebního spoření, uspořenou částku i státní podporu, které budou dle smlouvy žalovanému vyplaceny, použije žalovaný na účel splacení úvěru, zápůjčky použitých na financování bytových potřeb. Úroková sazba činila pro první období platnosti úrokové sazby 3,99 % ročně a úvěr měl být splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2.281 Kč. Mezi smluvními stranami bylo dohodnuto, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s placením více než 2 měsíčních splátek nebo s 1 splátkou po dobu delší než 3 měsíce, přestože byl na prodlení písemně upozorněn, je žalobkyně mj. oprávněna odstoupit od smlouvy nebo požadovat okamžité zaplacení celé pohledávky z poskytnutého úvěru včetně jejího příslušenství.7. Z posouzení úvěruschopnosti klienta vystaveného právním předchůdcem žalobkyně soud zjistil, že proces schvalovacího procesu proběhl tak, že žalovaný požádal o úvěr a na žádosti uvedl výši svého příjmu. Tato byla ověřena výpisem z účtu žalovaného a potvrzením zaměstnavatele žalovaného. Žalovaný byl lustrován v insolvenčním rejstříku, jeho platební morálka byla ověřena z informací z CBCB, a dále byl ověřován v interní evidenci klientů. V dokumentu se nachází tabulka informací CCB, ve které jsou uvedeny existující úvěry žalovaného (datum požadavku 21. 4. 2020), které byly celkem 3, kdy celkové měsíční splátky činily 6.934 Kč. Právní předchůdce žalobkyně zohlednil skutečnost, že žalovaný doložil doklad o doplacení úvěru se splátkou 1.950 Kč, dále zohlednil hypoteční úvěr v jiné bance.8. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance soud zjistil, že zaměstnavatel žalovaného potvrdil, že žalovaný je v pracovním poměru od , datum, a pracuje jako zástupce vedoucího výroby, přičemž jeho průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (ke dni 15. 4. 2020) byl ve výši 31.184 Kč.9. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný sdělil právnímu předchůdci žalobkyně své osobní údaje, údaje o příjmu, socio-ekonomickou situaci, stejně tak měsíční výdaje – nájem 5.000 Kč, splátky 19.764 Kč a 1.180 Kč. Účel úvěru byl uveden – refinancování, podrobná specifikace všech účelů – rekonstrukce.10. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 1. 2020 do 19. 3. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně měl k dispozici přehled o příjmech a výdajích žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Příjmy žalovaného v tomto období převyšovaly nad jeho výdaji, kdy rozdíl mezi kreditními a debetními položkami je 54.298,10 Kč.11. Z platebního příkazu soud zjistil, že žalovaný dne , datum, požádal o čerpání částky 362.063,47 Kč.12. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 10. 8. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně upozornil žalovaného, že ke dni 10. 8. 2024 eviduje dluh po splatnosti ve výši 8.043 Kč, a vyzval ho k úhradě dluhu nejpozději do 30. 9. 2024. Ž