6 C 156/2025-63 – Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 19. 11. 2025 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 15.478,15 Kč s úrokem 13,49 % ročně z částky 14.978,15 Kč od 16. 10. 2025 do 13. 11. 2025, úrokem 11,5 % ročně z částky 14.978,15 Kč od 26. 10. 2025 do zaplacení, úrokem 11,5 % ročně z částky 14.978,15 Kč od 14. 11. 2025 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 485,91 Kč od 15. 7. 2025 do 15. 10. 2025. Návrh byl odůvodněn tím, že dne 18. 7. 2024 žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované částku ve výši 25.000 Kč. Žalovaná se zavázala částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Žalovaná se zavázala měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 1.100 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 13,49 % ročně, a to vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 8. 2024. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 500 Kč. Žalobkyně v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Splátky od 15. 8. 2024 do 15. 7. 2025 byly splaceny, na splátku dne 15. 8. 2025 bylo ze strany žalované dne 2. 8. 2025 zaplaceno pouze 100 Kč a dále již žalobkyně neeviduje další úhrady žalované. Na základě smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Dále může žalobkyně v případě, že je dlužník v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo je v prodlení s úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči žalobkyni, celý úvěr zesplatnit a požadovat tak uhrazení celé dlužné částky najednou. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaná dopustila závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila dne 16. 10. 2025 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalované tvořen nesplacenou jistinou ve výši 14.978,15 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 485,91 Kč (souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne 15. 7. 2025 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do 15. 10. 2025) a smluvní pokutou ve výši 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje příslušenství (úrok a úrok z prodlení) jak bylo uvedeno výše.2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila.3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaná nepřevzala, přitom předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. Soud pak podle § 50 o. s. ř. považoval zásilku za doručenou (do domovní schránky žalované byla vložena dne 7. 5. 2026). Protože se však žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl i v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. Žalobkyně se z jednání omluvila.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky dne 18. 7. 2024 a žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 25.000 Kč s roční úrokovou sazbou 13,49 % a cenou služby 500 Kč (celková částka k zaplacení 29.671,83 Kč). Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet ve 27 měsíčních splátkách po 1.100 Kč počínaje dnem 15. 8. 2024. Pro případ prodlení bylo sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat náklady na vymáhání dluhu, smluvní pokutu 500 kč za každou opožděnou splátku, zápůjční úrokovou sazbu až do doby úplného splacení úvěru nebo úrok z prodlení. Ke smlouvě byly rovněž doloženy úvěrové podmínky žalobkyně účinné od 18. 10. 2023.5. Z potvrzení o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že částka úvěru 25.000 Kč byla převedena na účet žalované uvedený ve smlouvě dne 18. 7. 2024. Podle splátkového kalendáře pak bylo žalovanou dosud uhrazeno z titulu předmětné úvěrové smlouvy celkem 15.300 Kč (poslední úhrada byla připsána dne 15. 8. 2025).6. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně doložila interní doklad (potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru) ze dne 17. 10. 2025, podle něhož žalobkyně vycházela z informací o poměrech žalované tak, že její příjem z podnikání činil 35.000 Kč a ze zaměstnání 8.188 Kč, žalovaná byla svobodná, bezdětná a bydlela v nájmu s výší výdajů vč. splátek úvěrů 7.000 Kč. Ověřen byl příjem žalované ve výši 26.238 Kč (bankovním výpisem), dále bylo provedeno ověření v BRKI a NRKI, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí (bez negativních zjištění). Podle úvěrových registrů byly zjištěny úvěry, kontokorent a kreditní karta s výší závazků celkem 207.808 Kč a výší splátek 5.155 Kč.7. Z BAAPI (TRASK) výpisu k tomu bylo zjištěno, že žalovaná měla založené u , právnická osoba, produkty ve formě Spoření s bonusem se zůstatkem ke dni , datum, ve výši 8 Kč a Kreditní kartu Standard se zůstatkem k témuž dni -6.182 Kč. Dále bylo vedeno Plus Konto, kdy ke dni , datum, činil zůstatek 6.929 Kč. Podle výpisu z tohoto konta za období od 1. 4. 2024 do 18. 7. 2024 soud dále zjistil, že kromě běžných nebo neidentifikovatelných transakcí měla žalovaná průměrné příjmy od , Anonymizováno, , adresa, ve výši 10.171 Kč měsíčně a od společnosti , právnická osoba, . ve výši 22.620 Kč měsíčně, dále byly prováděny platby nájemného 7.578 Kč v dubnu a květnu 2024 a 5.200 Kč v červenci 2024 (s poznámkou „za 6 a 7 měsíc“) a platba za plyn 12.399 Kč v červnu 2024. V červnu 2024 obdržela žalovaná částku 18.000 Kč jako slevu na dítě. Dne , datum, byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr 10.000 Kč (, Anonymizováno, ), splacen zřejmě 15. 7. 2024 a dne 2. 7. 2024 zápůjčka ve výši 25.000 Kč od , Anonymizováno, .8. Z úvěrové zprávy CNCB bylo zjištěno, že žalovaná byla zavázána z úvěrové smlouvy ze dne 19. 10. 2023 (úvěr poskytnut ve výši 180.000 Kč) se zbývajícím zůstatkem 248.896 Kč, při splátkách 3.889 Kč měsíčně. Dále měla závazek ze splátkové kreditní karty s úvěrovým rámcem 6.000 Kč a zbývajícími splátkami ve výši 5.388 Kč.9. Z výzvy ze dne 16. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu z titulu předmětné úvěrové smlouvy vyčísleného na částku celkem 15.964,06 Kč včetně smluvní pokuty 500 Kč ve lhůtě do 25. 10. 2025.10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci, vyplývajícího z provedených listinných důkazů, soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.11. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Již na tomto místě je pak potřeba poukázat i na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. (dále také jen „zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 a 2 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené